Vydrží nám to!

15.

"Mikeu,za 10 minut sraz u srázu,jo?:)"
"Budu tam;)"

Hodil jsem na sebe košili,převoněl se,napsal jsem sms Stacey,že vycházím a vyrazil jsem za Mikem.

"Ahoj." Pozdravil jsem ho a schoval jsem mobil do kapsy.
"Čáu. Kluci jsou už tam?"
"Jop." Přitakal jsem a svižným krokem jsme se brali k baru.
Našli jsme společnou řeč. Minuta ticha vážně nehrozila.
Nevěděl jsem,že jeho bratr chodí do třídy s Emily a taky jsem nevěděl,že má Emča nápadníka. Tolik novinek při jedné cestě.

"Zdar." Okřikl jsem kluky a přisedli jsme si k nim do boxu.
"No to je dost,kde jste byli?" Došli jsme šest minut po osmé. Ještě jim nestihla ani pěna z piva spadnout.
"Nevidíš jak je Mike vyšamponovaný? Se musel přichystat. Za to Lukas se na nějaké vyfešákovaní s přehledem vysral. Mimo to,že na sebe vystříkal půlku parfumerie." Řekl Barney s vlasama tvrdšíma než beton od gelu. Vsadím se,že se chystal minimálně od pěti aby to na osmou stihl.
"Nezapomínej,že já a Luke jsme jediní co mají cérky." Hromadné OUUU jsem si měl nahrát. Dobrý rekt hned ze začátku večera.
"Nezapomínej s kým Fran přišla o panenství." Za Jimmyho poznámku jsem měl sto chutí ho prohodit oknem. Samozřejmě o tom Mike věděl,což Jimmy mohl vytušit.
"Vím,ale co s tím nadělám." Mike se upřímně zasmál a nedal na sobě znát ani špetku žárlivosti. Věděl,že je to minulost,která se zpátky vzít nedá. O tom jsme si taky stihli cestou promluvit. Vyplázl jsem na Jimma jazyk a s láskou mu ukázal prostředníček.
"Čau,Luke. Co to bude?" Po chvilce dorazil Loghan.Doufal jsem,že mu skončí co nejdřív směna a přidá se k nám. Věřte mi,tohoto týpka stojí za to poznat.
"Čáu." Plácl jsem si s ním a představil mu Mikea. Obdivoval jsem Loghana za to,že ví,že porušuje zákony a i přesto se o sebe nebojí. Přeci jen nalévat nezletilým není lehký přestupek.
"Dvě jedenáctky aaa.." Zadíval jsem se na lístek a podíval se na kluky,kteří usrkávali pivo. "Tak snad nebudeme celý večer o pivu. 5 Jägrů." Jägr není zrovna moje pití ,ale vím,že klukům nevadí a ani Mike neprotestoval. Hold v tomto směru se zvládnu obětovat.

Loghan přišel s pivem a vychlazenýma panákama s Jägrem.
"Kdy končíš?" Předběhl mě s otázkou Tomas.
"Jedu do rána. Směna mi začala před hodinou,nojo,dnes si tu pobudu." Stiskl tácek do obou ruk a vydal se zpět k baru.
"Tak na kočičky a kůzlata." Ťukli jsme si a kopli do sebe první rundu.
Mike po mně hodil vysmátý a zároveň i nechápavý výraz. Mávl jsem rukou ať připitek neřeší,že je to dlouhá storka.

Minuty utíkaly jako splašené a my usoudili,že je na čase změnit terén.
Začaly se tu scházet houfy známých lidí a nejde říct,že my-jako podnapilí nezletilí- bychom jim chtěli být na očích.

"Tropical?" Navrhl Tomas.
"Co je tam za akci?" Nechtěl jsem jít na žádnou trapnou Facebook party jako byla minule. Tropical nepatřil k mým oblíbeným klubům,ale je to převážně lidma.
"Captain párty."
"To nezní špatně." Pomyslel jsem si. Sebrali jsme všechny síly,abychom bar opustili co nejdůstojněji. Nejde říct,že bychom odešli nenápadně.
Loghan míchal za barem drink a Jimmovi to z nějakého důvodu přišlo strašně vtipné. Rázem na nás zíral celý zadní box,který se nacházel u dveří. Se smíchy zkáceným Jimmem jsme vyšli z baru a čekali jsme na taxíka.

"Kdy tu má doprdele být?" Vyjekl Barney na Mikea,který mu před více než 15 minutama volal. Kdyby se Barney oblekl pořádně,nemusel by tu zimou stepovat a řvát přes celou ulici. Princeznička naše musí pro krásu trpět.
"Říkal,že tu do 10 minut tu bude." Podíval se Mike zpět na mobil a kývl,že se nemýlí.
Po 20 minutách dorazilo konečně tágo.
"Tropical." Nahlásil jsem řidiči cestu. Nadšení,že musí vést někoho jako jsme my,mu sršelo přímo z očí.
Jimmyho přepadla další várka smíchu. Opět jsme nevěděli proč.
"Je zhulený?" Podíval se na mě řidič skrze zpětné zrcátko a pak opět upřel zrak na vedle sedícího Jimma.
Kývl jsem hlavou do stran.
Na druhou stranu,čistý nebyl,ale kdo ano.
Netrvalo dlouho a smích jsme neudrželi ani my. Nešlo to vydržet při pohledu na smíchy brečícího Jimma. Taxikář si cestu s náma opravdu užil. Nejlíp z toho vyšel asi v zadu sedící Tomas,na kterého taxikář do třetí řady sedadel neviděl.
"149,-" Otočil se k nám taxikář a s velkou úlevou jsme ho viděli odjíždět.
U vstupného jsme dostali růžový náramek,který značil NEZLETILÝ,na tom ale absolutně nezáleželo. Prodali tu komukoliv cokoliv,tak si ty náramky klidně mohli odpustit. Jen to zbytečně lákalo policajty.