Vydrží nám to!

14.

       Celý rozespalý jsem se dobelhal do obýváku  a až tam jsem začal zjišťovat čas. Bylo něco málo po páté hodině. Zasedl jsem ke stolu a pustil jsem se do čokolády,která byla položená na lince. Měl jsem úplně vypnutý mozek. Nedostatek spánku se na mně začal očividně podepisovat.
Lehl jsem si k televizi a vytáhl jsem z kapsy mobil. Jedna zpráva od Stacey.
"Dneska vecer spolu byt nemuzem:/ Mame nejake rodinne veci,leda ze by ses chtel pridat:P"
"Lasko,jsem mrtvy. Na nejake rodinne sdruzovani je jeste cas:P"

Mobil jsem odhodil na konferenční stolek a začal znovu upadat do spánku.

Po čase se mi rozezněl mobil.

Lana
"Uz jsme po veceri. Rekl mi,ze me miluje." Zaostřil jsem na sms a zůstal jsem hledět.
"Celkem sila slovo. Cos udelala?" Já jsem byl zmrd-na to jak jsem byl mladý-ale nikdy jsem neřekl holce,abych se jí dostal pod sukni slovo 'Miluji tě'..je to pro mě významově silná fráze,pokud má Josh jasno v citech a myslí vše upřímně,tak má Lana co dělat,aby se mu otevřela i ona.
"Rekla jsem,ze je mi s nim dobre a ze si ho dokazu predstavit jako soucast meho zivota,ale ze je na me jeste brzy,abych se mu vyslovila." V hlavě mi první čast zněla  spíš jako rozchodová.
"Chrapat s nim muzes,ale vyslovit se ne?:D Ne promin,chapu te. Ale vis,ze na to bude ted kazdym dnem cekat vic a vic.."
"Vy jste si to se Stacey rekli?" Dobrý argument.
"Je brzo." Neváhal jsem s odpovědí.
"Prave. Co mam delat? Ocividne nemam v hlave takove jasno jako on." Zrázu mě přešla veškerá únava,mozek mi začínal šrotovat nad Lanou a zároveň i nad Stacey a citama kolem ní."
"Jsi doma?"
"Ne,spim u nej. Sprchuje se a ja mam chut vyskocit oknem a utect."
"Vazne te to az tak vzalo?"
"Co kdyz me omrzi a city neprijdou? Jednou se mi to stalo a neni to tak davno."
"Curt byl debil. To vis. Spis by byl zazrak kdyby k nemu city prisly. Nesrovnavej ho a Joshe. Taky neporovnavam Claire se Stacey. Claire by prohrala na plne care:P Dej tomu cas,brouku:)"
"Nevim,jestli tomu da cas i on. Jsem rada ze te mam,dekuju."
"Urcite:) Hlavne se nesnaz si ty city budovat na silu,to prijde:) Nedekuj mi,vzdy tu pro tebe budu."

Ukončili jsme s Lanou smskovaní a já se přesunul do pokoje a pustil jsem si film.

U filmu jsem nečekaně usnul a probudil jsem se až na titulky s myšlenkou,že jsem měl velice produktivní den. Stacey se neozyvala,tak jsem byl nucen se jí ozvat sám.

"Ahoj,lasko. Uz spis?:)"
pár minut jsem se dožadoval odpovědi,která nakonec přišla.
"Ahoj,broucku:) Dojela jsem pred chvili domu. Byli jsme u babicky,ktera bydli 1,5 hodiny odsud. Des. Tesim se az si lehnu a zapomenu na svet."
"To byla dlouha navsteva,na to ze jste vyjizdeli odpoledne a je skoro pulnoc:P"
"Ani mne nemluv. Hruza:D V deset jsme se od ni dostali na vzduch. Tesim se az ji poznas:D"
"Nemusim znat kazdeho clena tve rodiny:D"
"Tohohle clena musis:P No nic lasko,jdu do hajan. Dobrou:*"
"Dobrou i tobe<3"

Chytil jsem druhý dech a nemohl jsem ani za boha usnout. Jelikož jsem zapomněl na jaký film jsem se to vlastně díval,tak jsem si ho pustil znovu. Dvě hodiny ráno a nic. Já oči jako výr.

Z batohu jsem vyhrabal sklo,nabyl ho a šel jsem si sednout na balkón.
Jen jsem seděl a díval se na zhasnuté domy a počítal kolik aut tudma v tuto hodinu projede. Čtyři.
Když na mě padly první zmínky únavy,okamžitě jsem se jich chopil a usnul.

V sedm mě budil otec s tím,že jede s mamkou do práce a že mám na stole snídani. Poděkoval jsem a zahrabal jsem se zpět do postele.
Třetí varování budíku mě donutilo vstát a já se bežel do kuchyně nasnídat. 

Před školou na mě čekali kluci.
"Nezajdem spolu večer někam? Když je ten pátek.."
"Hej jo,pojďme někam!" Típl Jimmy cigáro a radostně jásal nad Tomasovým návrhem,jakoby nikde nebyl sto let a my byli jeho jediná záchrana.
"Proč ne." Přidal jsem se k nim a Barney taktéž přitakal na souhlas.
"Fajn,v osm u Loghana v baru." Loghan byl náš kamarád,který si přivydělával za barem. Studoval na výšce,ale i tak se raději vracel k drinkům.
Přikývli jsme na souhlas a začali večer podrobněji probírat.
"Kurvičky by tam mohli být." Zasmál se Jimmy své poznámce a kolem pasu mě objali něčí ruce.
"Jestli máš zase své choutky Tome,tak tě varuju,ať se vzdálíš minimálně na 30 metrů." Se smíchem jsem se otočil a uviděl jsem Stacey. Kluci vyprskli smíchy a já si ji k sobě přitáhl ještě víc.
"Budu toho litovat." utrousil jsem potichu a rozhodl se jí představit klukům. "Barney,Jimmy,Tom." Ukazoval jsem postupně na každé z nich,ale myslím,že zapamatovat si je nebude žádný problém.
"Stacey." Představila se jim a Jimm vystartoval po objetí.
"Zpomal,chlape." Se smíchem jsem se vložil mezi ně a Stacey si majetnicky přitáhl vedle sebe.
Doprovodili jsme spolecně Stacey do třídy.Stejně jsme to měli po cestě,protože učebna výpočetní techniky je nad chodbou třeťáků.

"Bowie! Chci vidět tvé poznámky z minulé hodiny." Škodolibý výraz stařecké dámičky mi otevíral nůž v kapse. Proč je po mně chce,když ví,že je nemám. Mrcha.
"Doprdele." Řekl jsem si pro sebe a začal jsem se hrabat v batohu na znamení,že je hledám. Dopiče,dopiče..honilo se mi hlavou a já jsem začínal pociťovat hloubku toho,jak moc v prdeli jsem. Vyhrožovala mi propadnutím. Nemám zas tak špatné známky,jen je semnou těžší domluva. Když jsem si vyskládal všechny sešity z batohu na lavici, a kupovidu jsem poznámky nenašel,začal jsem si skládat v hlavě věrohodnou omluvu.
"Hej..Luke!" Podíval se na mě spolužák předemnou a podstrčil mi jeho zápisky s přepsaným jménem na mé.
"Děláš si srandu? To fakt?" Doslova jsem uviděl světlo na konci tunelu. Přikývl a já se s hlubokým nádechem vydal k učitelce.
Pročítala si slovo od slova a mně už bylo naprosto jedno,co řekne dál.
"Zdá se,že vše podstané tu máš. Za jedna. Posaď se." Vypustil jsem další hluboký výdech a vrátil jsem se zpět do zadní lavice.
"Ty Mikeu,díky moc. Máš to u mě." Vrátil jsem mu sešit a s vděkem mu poděkoval.
O přestávce jsem šel za Mikeam znova a zeptal se ho,jestli má na večer plány. "Nemám nic,moje má dámskou jízdu,tak já si dám leháro."
"Nechceš s náma zajít večer na pivko? Známý má bar,ber to jako poděkování za záchranu mého zadku." Poplácal jsem ho po ramenech a čekal jsem na souhlas,kterého jsem se nakonec i dočkal.

Mike byl můj spolužák druhým rokem,byl to děsně v klidu kluk,ale mimo školu jsme se moc nestýkali.
Na začátku roku se dal dohromady s Fran. Jednou jsem s ní něco měl,ale o tom Mike ví. Mike má tu výhodu,že mu ona dáva volnost.Není podpantoflák,který  by ji musel poslouchat na slovo a nemohl říct svůj názor.

Vycházel jsem u školy a uviděl jsem Stacey jak sedí na zastávce s holkama a popíjí frisco.
"Slečno,bylo osmnáct? Já jen,že si tu sedíte a popíjíte si jakoby nic." Opřel jsem se o zastávku a začal jsem si škrtat se zapalovačem.
"Lásko." Zasmála se a políbila mě.
"Nechci vás rušit.." Mrkl jsem po ostatních holkách "..jen ti chci říct,že večer jdeme s klukama do baru,takže se uvidíme až zítra." Políbil jsem ji na oplátku a čekal jsem,co mi odpoví.
"Za kurvama jo?" Zasmála se a bouchla mě do hrudě.
"Slyšela si to." Přikývla a vyprskla smíchy.
"Mimochodem to je Jenna,Clover,Samantha..." začala jmenovat jména dalších tří holek,ale ty jsem si ani za boha nezapamatoval.
"Ahoj." Hromadně jsem se pozdravil a ony mi s pozdravem zamávaly.
Zvláštní,že to dělá většina holek.
"No nic lásko,půjdu domů."
"Dobře. My se chystáme ke Clover." Usmála se a já začal přemýšlet,která z nich to vlastně je. No nic.
"Tak si to užíjte." Zpětně jsem se usmál a objal ji.
Do krku mi zašeptala ať si večer dám pozor a nespadnu do průseru. Přikývl jsem,rozloučil jsem se i se zbytkem holek a vyprašoval jsem se sluchátka v uších domů.