Last first kiss

9. část

Omlouvám se, že tak dlouho nebyla nová část, ale teď v poslední době nemám čas a ani náladu na psaní. Pokusím se přidávat části častěji, ale nic neslibuju. Chtěla bych začít psát nový příběh. Dám vám sem prolog a uvidíme jak se chytne :)

9. část

„ myslíš si, že tenhle sladký úsměv na mě platí?? že ti teď skočím do náruče nebo co, na fanynky to platí co?? ale má to jeden háček“.. „a jakej?“ zeptal se a sklonil hlavu „nejsem tvoje fanynka“ odpověděla jsem už klidnějším hlasem a seběhla dolů po schodech. Totálně mě vytočil „co si jako o sobě myslí“ řekla jsem si v duchu. Když jsem došla dolů, hodila jsem si svoji tašku přes rameno a šla k východovým dveřím „Stell co je stalo se něco??“ přiběhla za mnou Chris, když viděla, že odcházím „jo.. ne, to je jedno, jenom se jdu projít“ „vždyť to tu neznáš“ podívala se na mě Chris s nechápavým pohledem „to neva, blbá snad nejsem a pusu taky mám, kdyžtak se zeptám ne?!“ zavřela jsem dveře a měla namířeno někam ani sama nevím kam.

Pohled Chris:

 Nevím co se stalo, ale něco muselo Stell pořádně naštvat. Mám o ni strach, protože šla teď večer do ulic města ve, kterém je poprvé v životě. Vrátila jsem se zpátky do obýváku s ustaraným výrazem v tváři a sedla si zpět na sedačku vedle Harryho a Zayna. „Stalo se něco?“ zeptal se mě Harry „já jen vím, že moje nej kámoška je naštvaná z neznámého důvodu a proto šla teď za tmy do města ve, kterém je poprvé v životě a mám o ni strach, protože se dokáže ztratit i v místnosti 2 na 2 metry“ chrlila jsem ze sebe jak parní stroj „no neboj ona už přece není malá, určitě to zvládne, a navíc má pusu tak se kdyžtak zeptá na cestu“ uklidňoval mě Harry „jo to mi řekla taky“ „uvidíš, že až se vrátíte bude už doma“ řekl Harry a přitiskl mě k sobě. „Jo asi máš pravdu“ řekla jsem už klidnějším hlasem. Po odchodu Stell jsme tam ještě asi hodinku byli a potom jsme se rozhodli, že už taky půjdem. „Tak ahoj a mějte se“ řekl Zayn při odchodu, se všema jsme se rozloučili a šli se už obout. El už byla dávno venku a odemykala auto, kdežto já jsem se teprve obouvala. Najednou cítím jak za mnou někdo stojí a pozoruje mě, otočila jsem se a stál tam Harry „jé Harry to jsi ty“ „jo no chtěl jsem ti jenom říct, že jsem tě rád potkal a že budu rád když se ještě někdy uvidíme“ usmál se na mě „taky budu ráda“ úsměv jsem mu oplatila a běžela jsem za El, která na mě čekala už v autě. Nasedla jsem k ní dopředu, protože s náma nejela Stell. „Tak co jak se ti líbilo to překvapení??“ zeptala se mě El když už jsme míjeli asi 4. ulic „jo bylo to fajn děkuju“ „myslím, že Stell jsem s tím moc nenadchla co???“ „ne to ne určitě byla ráda, jen víš no…..