Assassíni zapomenutá minulost

Boj 1. část

Anna(Emma)

Ležela jsem na Sebastianově hrudi, zatímco on mě hladil po odhalených ramenou a zádech. Byl to úžasný pocit ležet u něj tak blízko, přímo na jeho hrudi a poslouchat tlukot jeho srdce. Vnímat jak se jeho ruka pohybuje po mém těle v pravidelném uklidňujícím rytmu. Za celou noc, kterou jsme spolu strávili v posteli jsme naspali asi jen tři hodiny a zbytek večera si užili milostnými radovánkami.

„Klidně bych takhle zůstal celý den i další noc," řekl Sebastian a políbil mě do vlasů. Přitulila jsem se blíž k němu, jakoby mi ho někdo mohl vzít. Pokaždé, když jsem chtěla přemýšlet vyrušil mě jeho polibky stejně jako teď, ale moje myšlenky to stále nedokázalo odstranit úplně.

„Když to neskončíme teď neskončí to nikdy a já už nechci, aby se mnou kdokoliv manipuloval. Chci zpátky svoje vzpomínky a volnost, kterou mi sebrali." Sebastian se nepatrně pohnul a zamručel. Bylo mi jasné, že toho všeho lituje, ale to on nemusí. Thomas mi to udělal a i on za to zaplatí v plné ceně.

„Nebojíš se toho na co si vzpomeneš?" zeptal se s obavou v hlase.

„Ne. A ty? Bojíš se něčeho o čem bych měla vědět?" zvedla jsem se na loktech a zadívala se na něj. Jeho obličej byl ztvrdlý plný obav. Přejela jsem mu rukou po líci. Chytil ji a políbil mě do dlaně.

„Popravdě bojím. Všechno co jsem věděl, jsem ti řekl až na jednu věc, možná dost podstatnou." Sebastian si zhluboka povzdechl a zadíval se někam mimo. Že by se snad styděl?

„A to je?" naléhala jsem dál. Přehodila jsem nohu přes něj a posadila se na něj. Lehla jsem si na jeho vypracované tělo, tak abych měla hlavu dost blízko k té jeho.

„Vedl jsem tým, který měl za úkol vás chytit. Tehdy byl ještě Alex na naší straně a já jsem neměl pochyby o akcích, na které nás Thomas posílal, ale potom ano. Během té mise jsem zabil několik assassínů a většinu zajal, jenže naší hlavní prioritou jsi byla ty. Byla to akce kde byl i Jack a málem ho tam zabili." Musel vědět, že tímhle se nemusí trápit. Pochopila jsem proč to všechno dělal, a když mě bolelo pomyšlení, že ho využívali k tomu aby mi zničil život, tak tohle stejně nemohlo být to co ho trápilo.

„Já vím. A?" Sebastian se mi opět zadíval do očí a já tam zahlédla stopu úlevy.

„Můj bratr tě miloval. Co když... co když?"

„Co když se mi se vzpomínkami vrátí i moje city k němu?" Sebastian přikývl a objal mě rukama. Usmála jsem se jeho starostem, i když oprávněným.

„Už se stalo. Když jsi mě tehdy políbil?" Sebastian se pobaveně usmál a sevřel svůj stisk v obětí.

„Myslíš to u tebe v posteli nebo ve škole?"

„Obě. Nevrátily se mi vzpomínky, ale ty city co jsem k Jackovi cítila ano. A můžu ti říct, že i když je hezký a něco k němu cítím je to nic v porovnání s tím co cítím k tobě." Sebastian si zhluboka oddechl. Jeho ruce se přemístily na můj obličej, aby si mě mohl přisunout k polibku.

Od dveře od pokoje se ozvalo klepání a Sebastian nespokojeně zamručel. Usmála jsem se a odtáhla od něj. Kdyby nás někdo nevyrušil, kdo ví jak by to zase dopadlo. Sebastian si mě přichytil a zakroutil hlavou. Rychle jsem mu dala pusu a potom vstala z postele. Sebrala jsem ze země své spodní prádlo a oblekla si ho.

„Dále," řekla jsem a přetáhla si přes hlavu bílé tílko, které bylo zase celé špinavé.

Dveře se otevřely a dovnitř vešel Alex. Když mě uviděl, jak si oblékám kalhoty a Sebastiana v posteli, vrhl na něj vražedný pohled. Nejsme příbuzní ani pořádných dvacet čtyři hodin a už se ujal role ochranářského bratrance. Hodila jsem po Sebastianovi oblečení a prohrábla si rukou vlasy.