Kapitola 18

449 24 0
                                    

„Zdá se, že tu teď velíte vy, Kapitáne."

Objímám ho a chci mu dát rychlou pusu, ale než cokoliv stačím, odchází pryč, takže se ho vydávám sledovat. Doháním ho až na vrchu přehrady, kde mi není zrovna nejlíp. Jen tam tak stojí a vůbec si nevšímá mé přítomnosti.

„O čem přemýšlíš?"

„A není to jedno?"

„Steve, jsi jediný komu myšlenky číst nedokážu, i když zoufale chci."

„Přemýšlím o něm. O Buckym."

„Je ti jasný, že tam bude?"

„Já vím."

„Steve, on v hlavě neměl nic jiného než zabít. Nejspíš ho nepůjde zachránit, ale jen zastavit."

„Nevím, jestli ho dokážu zastavit."

„Vím, že se ho v první řadě budeš snažit zachránit. Nebudeš na to sám."

Beru ho za ruku a usmívám se. Nemusím mu vidět do hlavy, abych věděla, že se ho ani zastavit nepokusí.


„Co když ti nedá jinou možnost? Nepozná tě a já mu nemůžu vrátit vymazané vzpomínky."

„Ale pozná."

„No, každopádně budu s tebou."

„Děkuju, ale to po tobě nemohu chtít. Máš svůj život, přítele, nemůžeš všechno zahodit jenom kvůli mně."

„Můžu. Je to můj život."

„Je čas. Připrav se."

„To jdeš v tomhle?"

„Ne. Když mám jít do války, tak v uniformě."

Odchází a já mám sto chutí na něj zakřičet, že on je můj život. Stejně by mě neslyšel.


„Co s vámi? Nemůžete tam jít v tomhle. Média už vás znají."

„Média?"

„Jen se podívejte."

Podává mi noviny. Hned první titulek hlásá: Záhadná (Mystery) žena po boku Kapitána Ameriky. V dalších jsem jenom Záhada.

„Myslím, že už ti vymysleli jméno, Mystery."

Nataša se jenom usmívá a podává mi balíček.

„Tohle je od nás. Předem upozorňuju, že to navrhoval Steve. Tedy až na ty brýle, ty si prosadil Stark."

Rozbaluji dárek a v něm je uniforma. Naprosto úžasná uniforma.

„Vítej do týmu, Jamie."


„Kde je vůbec Steve?"

„Myslím, že si šel ukradnout zpátky svou starou uniformu, ale to je jen moje domněnka. Jak vypadám?"

 Jak vypadám?"

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

„Sluší vám to."

„Děkuji Fury. A pro tebe Nat je tohle."

Podávám ji boty a ona na mě hází nechápavý pohled.

„Vypadají sice trochu zvláštně, ale myslím, že se budou hodit, protože Pierce určitě vymyslí nějakou kulišárnu."

„Děkuju."


„Tahle uniforma ti sekne."

„Děkuju."

Já, Hillová, Sam a Steve jdeme lesem k Triskelionu.

„Jaký je plán, Kapitáne?"

„Jednoduchý. Musíme se dostat dovnitř, aniž by nás někdo viděl. Od toho je tu Jamie."

„Neříkej, že nás umíš zneviditelnit?"

„To neumím, ale vymažu jim vzpomínku na to, že nás viděli."

Při těch slovech si Steve lehce povzdychne. Opravdu bych chtěla jeho kamarádovi pomoct, ale nevím, jak.


„Dovolíte?"

Tak tohle bylo lehčí, než jsem si myslela. Stačí, aby na jednoho z technického mířil Sam zbraní a hned se dostaneme, kam potřebujeme.

„Do toho, Kapitáne."

Steve se na mě usměje a bere do ruky mikrofon.

„Všem agentů. Tady Steve Rogers. V posledních dnech jste o mně dost slyšeli. Někteří jste měli i rozkaz mě chytit. A nejenom mě. Ale je čas se dozvědět pravdu. S.H.I.E.L.D. není, za co jsme ho měli. Ovládla ho totiž HYDRA, v čele s Alexandrem Piercem. Týmy STRIKE a Insight jsou v HYDŘE taky. Nevím, kdo ještě, ale jistě jejich víc. Možná stojí přímo vedle vás. Už téměř mají, co chtějí. Absolutní moc. Dali zabít Furyho a tím to neskončí. Pokud vypustíte ty helikariéry, bude HYDRA schopná zabít všechny své odpůrce. Musíme je zastavit."

V tom mi předává mikrofon.

„Měli by to slyšet od tebe."

„Ty jsi tady autorita a symbol národního hrdinství."

„Mluv."

„Vím, že žádá hodně. Ale nežádá vás jen on, ale i já. Sice mě neznáte, ale věřte mi, že jsme se tady na chodbách spolu určitě potkali. Znáte mě i kapitána Rogerse. Víte, že pro svobodu je ochotný udělat cokoliv. Bohužel, cena za takovou svobodu je vysoká a vždycky byla. Já jsem ochotna ji zaplatit, stejně jako Kapitán. Pokud v tom budeme sami dva, budiž. Ale vsadila bych se, že nebudeme."

„To jste secvičovali po nocích nebo jste to řekli z patra?"

„Improvizace je klíč k úspěchu, Same. Co teď, Steve?"

S jeho úvah ho vyruší hlas Hillové.

„Přešli ke startu."

Sakra.


„Hele, jak poznáme ty dobrý od špatnejch?"

„Ty špatný po tobě budou střílet, ptáčku jarabáčku."

„Neměla bys být spíš tady? Mohla bys je dostat na zem. Nechci, aby se ti něco stalo."

Poprvé a naposledy ho poslouchám. Ještě než mi stačí utéct, dávám mu ruku na krk a líbám ho.

„Koukej se mi vrátit celej."

„Neboj se."

Pak skáče ze střechy a já se vracím k počítači. Třeba někde mistr Stark udělal někde chybu a ty motory se dají vyřadit.





Avengers: Story of MysteryKde žijí příběhy. Začni objevovat