Krvavé Prokletí (Diabolik Lovers FF)

VIII.

Christa

Když jsem otevřela oči, moje první myšlenka byla velmi prostá.

*Kde to jsem?*

Byla jsem v malém pokoji. Jediné zařízení byla postel na které jsem seděla, lustr a klavír přikrytý bílou záclonou.

Chtěla jsem se pohnout, ale nešlo to, protože jsem měla ruce připoutané řetězy nad hlavou. Na sobě jsem měla bílé šaty s černými ramínky a vlasy byly spletené ve dvou dlouhých copech.

„Je tu někdo?!" křikla jsem. Žádná odpověď. Jen ticho.

*Jak jsem mohla spadnout do téhle situace? Co jsem udělala?*

„Vidím, že už jsi vzhůru."

Otočila jsem se po zvuku hlasu, ale jakoby se rozléhal celým pokojem. Najednou jsem ucítila dotyk na krku.

„Tady jsem Ito-chan~" zavrněl mi do ucha sladký hlas, po kterém mi přejel mráz po zádech.

Ucukla jsem a odsunula se od něj co nejdál. Zelenovlasý upír se jen zasmál.

„Nemá to cenu. Teď jsi totiž v naší moci." řekl a naklonil se blíž, „Dali jsme ti látku po které jsi stejně slabá jako každý člověk."

„Co po mě chcete! Okamžitě mě puste!!" křikla jsem.

Yasu mě však ignoroval.

„Voníš tak nádherně~ Je to stejná vůně jako ta, kterou jsem cítil z těch šatů v jednom pokoji. Už tehdy jsem tě chtěl~ Awww, tak sladká vůně..."

„Nepřivlastňuj si jí!!" křikl další kluk, tentokrát s vlasy červenými.

„Hubu drž! Není ničí! Je to jen cizí holka, kterou jsme měli přivléct." zavrčel někdo a ze stínu vyšel bělovlasý kluk, který vypadal jako klučičí verze mojí matky. Jen oči měl modré.

*Všichni tihle byli na té střeše! A proč se jí tenhle tolik podobá?!*

„Nejsem ničí!" zavrčela jsem.

„To se ještě uvidí." řekl Yasu a odhrnul mi pramen vlasů z krku a zakousl se.

Krkem mi projela ostrá bolest. Zoufale jsem se snažila osvobodit, ale řetězy mě držely na místě. Zkusila jsem ho kopnout, ale jakoby mi četl myšlenky, Chytl mi kotníky a pevně je stiskl. Zaslechla jsem křupnutí. V ten okamžik se bolest rozdělila do dvou míst, jakoby se předháněla, co bude bolet víc. Začala jsem mít černé mžitky před očima. Ještě jsem zahlédla, jak se Yasu zvedá a něco říká.

Pak jsem ztratila vědomí.