Krvavé Prokletí (Diabolik Lovers FF)

IX.

Christa

To bolí!! Moje nohy... Běžela jsem temným lesem a za mnou bylo pět vlků. Oči jim žlutě žhnuly a slyšela jsem za zády jejich vytí. Už tehdy jsem věděla, že nepoběžím dost rychle. Jeden z nich mě přitiskl na zem a zakousl se mi do krku. Ucítila jsem, jak se mi z rány valí krev. Zoufale jsem vykřikla.

------

Z noční můry jsem se probudila ještě do větší. Krk mě šíleně pálil a neutichla ani bolest v kotnících.

*Asi ho mám zlomený...*

Zaslechla jsem otvírání dveří. Přitiskla jsem blíž ke stěně.

„Donesla jsem Vám dnešní dávku nektaru, slečno Christo." řekla drobná blondýnka s podnosem v ruce.

Obezřetně jsem se na ní dívala. Žena ke mně přišla a násilím mi otevřela ústa. Pak mi do ní nalila něco červeného. Chutnalo to odporně, ale ona mě donutila to spolknout. Pořád měla na tváři ten sladký úsměv. Pak mi k mému velkému překvapení sundala pouta. Všimla jsem si jizvy na krku. Kolem ní byla zaschlá krev.

„Přeji hezký den." řekla a opustila místnost.

Prohlédla jsem si zápěstí. Měla jsem tam rudé otlačeniny, ze kterých teklo trochu krve. Zkusila jsem vstát, ale ihned jsem spadla na podlahu. Podívala jsem se na nohy. Všimla jsem si, že kotníky míří úplně nenormálním směrem. V očích mě začaly pálit slzy.

Podlaha byla chladná a hrbolatá. Strašně nepohodlná. Zvedla jsem se na rukou a snažila se dostat zpět na postel. Po pár marných pokusech se mi to povedlo.

„Co po mě chtějí? Co?" špitla jsem.

Stulila jsem do klubíčka a zavřela oči. Snažila jsem si představit, jak ležím ve své posteli. Jak mě Kou lehce objímá a hladí po zádech. Šeptá uklidňující slova.

Nešlo to. Jediné na co jsem mohla myslet byly otázky.

*Jak dlouho mě tu drží? Co ostatní? Budou mě hledat?*

V hlavě jsem jich měla plno. A na žádnou jsem neznala odpověď.

------

Protože jsem včera nevydala, dneska budou 2 kapitolky za sebou ^^
Mějte se hezky!!
Ruunacchi~~