Without Future [Justin Bieber]

4. kapitola

,,Prosím?''

,,Jsi Francouzka a neumíš francouzsky?'' Pozvedl obočí a já se zamyslela. Musím vypadat, jako idiot, když mu nerozumím. Tak vlastně za to nemůžu. Může za to moje nemoc.

,,Hele. Nemám náladu, tak si prosím lehni a dej mi ksakru pokoj. Nestojím o nic jiného než o to abych se mohla vyspat, jsem totiž u konce,'' zavřela jsem oči.

,,U konce?'' Nechápajíc se na mě podíval. V jeho očích planula otázka. Jeho svaly na rukou se napnuli skrz nemocniční oblečení. Corrine nevěděla. Má mu to říct? Nemá.

,,Brzy zemřu,'' řekla to. Řekla jsem to. Zalezla jsem si pod deku a nevěděla, co se to semnou děje.

,,Colín?''

,,Umři! Jsem Corrine!'' Vymrštila jsem deku na něj. Nechápavé pohledy házel stále. Možná myslí, že mám vzteklinu. Nemám jsem normální. Snad.

,,Corrine, zavolám ti doktora!'' Vystartoval Justin. Myslí si, že jsem asi nemocná. Proč jsem vystartovala? Znám dotyky, vím, co je zneužívání. Jsem chytrá a mohla bych být doktorka, ale lásku neznám. Polibky? To jsou ty laciné dotyky na rty? Opravdu? Bez toho se dá žít.

,,Pane doktore. Spadla z postele a já se bál aby si něco neudělala,'' přišel Justin s mým ošetřovacím lékařem.

,,Bude v pořádku, snad.''

,,Nic mě nebolí, kromě mé rakoviny asi nic,'' zasmála jsem se nad tím, jak jsem to řekla. Moje vzteklost pominula. Pan doktor pomohl Justinovi do postele.

,,Zvládnu to.''

,,Dobře, Corrine pojď semnou. Pan doktor Letter vás prohlídne,'' zasmál se a já zhluboka polkla. Můj život není lehký. Můj život je na nic. Radovala jsem se, když tady byli rodiče. Ale když tady nejsou je to horší. Před rokem to začalo. Nastoupil nový pan Letter. Nejdřív chtěl abych se odhalila úplně nahá. Prý kvůli vyšetření. Neměla jsem potuchy, co se děje. Přišlo mi to normální. O pár dní na mě začal sahat. Dostala jsem novou knihu, kde je to všechno napsané. Pochopila jsem všechno. Zneužívání, bolest, osahávání a bohulibé doteky rtů. Začal semnou mít pohlavní styk. Už to trvá dlouho. Pan Letter mě chce pokaždé vidět, když mě chce znásilnit. Pan Letter je postarší chlapík. Má už zešedlé tmavé vlasy. Z okna ho občas vídám kouřit. Nechutně slizký. Bolí mě, když tohle dělám, moc. Pokaždé víc a víc.

,,Justine a ty vlastně musíš taky,'' podíval se do spisů doktor.

,,Jeho ne, prosím,'' zaprosila jsem. Protože vím, co on dělá.

,,Musí, pan doktor ho chce vidět,'' poručil doktor a já nemohla odporovat. Oba nás posadili na vozíky a vyjíždělo se směr Mudr. Letter.

,,Proč jsi mě tam nechtěla?'' Sáhl mi na ruku, když jsme byli v ordinaci a čekali na něj.

,,Nechtěla jsem aby jsi to viděl, nechtěla jsem abych jsi to slyšel. Bojím se, že tobě se to stane taky.''

,,Dobrý den, jsem doktor Mudr. Letter, vítám tě u nás v nemocnici,'' zasmál se ďábelsky ten špinavec Letter.

Nová postava. :)) Snad se líbí děj a příběh. V nejbližší době bude trailer na tuto povídku. :)) xx