Hobitka: Neočekávaná cesta ✔

Epilog

Pán orlů a jeho druzy odnášeli trpaslíky blíž jejich cíli. Obvykle by se radovali, jaké mají štěstí. Teď byla však atmosféra mírně řečeno napjatá.

Thorin neustále jedním okem sledoval svou zachránkyni. Vypadala tak klidně. Jako by jen spala a měla se každou chvíli probudit. Neustále si kladl jednu otázku: Proč to udělala? Nic Thorinovi nedlužila. A když ji poprvé uviděl, nebyl na ni dvakrát příjemný. Při té vzpomínce se jen usmál.

Když tehdy vešel do dveří její nory, viděl jen slabou dívku, která by v lese nevydržela ani jeden den a rychle by utíkala domů. Myslel si, že je jen ustrašená chudinka, která svou odvahu pouze předvádí. Dost ho překvapilo, když se k nim tehdy připojila. Pořád byl ale přesvědčen, že cestu nezvládne. Snažil se ji konečně dohnat do bodu zlomu, kdy by se otočila a vrátila se zpátky do svého klidného Kraje. Ale nic takového se nestalo. Arwen zůstávala silná. Byla mnohem silnější než si trpaslík kdy myslel.

Když orli opatrně přistáli, Thorin se rozběhl k hobitce. Musel jí nějak pomoct. Nemohla kvůli němu zemřít. Po několika vteřinách, které trpaslíkovi připadaly jako věčnost k Arwen přišel i zadumaný čaroděj.

"Zachráníte ji?" zeptal se Thorin s nadějí v hlase.

"Obávám se, že jí už není pomoci," řekne čaroděj smutně a klekne si k ní.

"Musíte něco udělat, prosím," vysloví Thorin naléhavě. Nebyl zvyklí žádat někoho jiného o pomoc. Většinou na vše stačil sám. Až do teď. Věděl, že čaroděj je momentálně Arwenina největší naděje. Jestli nepomůže on, tak už nikdo.

Gandalf ale vypadal, jako by ho vůbec neposlouchal. Byl ponořený do vlastních myšlenek a zachmuřeně se díval na Arwen. Pak přiložil dlaň na její čelo a začal si něco brblat tím svým typickým čarodějským způsobem.

Thorin chytil dívčinu studenou bledou ruku bez známky života. Kéž by se vůbec nepřidala ke společenstvu a zůstala ve své útulné noře. Určitě by ji čekal lepší osud, pomyslel si Thorin. Pořád si to vyčítal. Pořád si vyčítal, že ji vůbec nabídli, aby se k nim připojila. Mohla mít krásný život v Kraji plný radosti a štěstí. A místo toho putovala s nimi v místech plných nebezpečí.

Rozhlédl se kolem a uviděl trpaslíky, kteří kolem něj a Gandalfa udělali nepatrný půlkruh a vyčkávavě Arwen sledovali. Na jejich tvářích viděl Thorin několik stále se opakujících emocí. Smutek, strach a lítost.

Trpaslík obrátil svůj pohled zase zpátky k Arwen a ještě zesílil stisk. Chtěl jí tak dodat sílu a připomenout jí, čeho všeho je schopna.

Najednou se to stalo. Už se chtěl čaroděj nadechnout, aby všem trpaslíkům oznámil tu smutnou zprávu, když se událo něco neuvěřitelného. Její hruď se nepatrně pohla a její ústa se otevřela, aby mohla do plic vdechnout tak žádaný kyslík. Thorin se na ni s úžasem podíval.

Byla naživu.