Trust || Harry Styles

4

Celý den se mi podařilo se s Harrym nevidět. Abych pravdu řekla, nevyznala jsem se sama v sobě. Ještě včera jsem ho toužila vidět a teď se mu vyhýbám. To se mi ale teď nepovede, protože máme literaturu. Dnes jediný předmět, co máme společný. Se skloněnou hlavou jsem procházela chodbou, dokud jsem nenašla naši učebnu. Vyšla jsem po schodech nahoru a sedla si na místo, na kterém jsem zde seděla prvně. Tady jsme spolu poprvé mluvili. Na chvíli jsem se nad tím pousmála a nachystala si knihy na hodinu. Učebna se pomalu začínala plnit ostatními studenty. V tom hloučku lidí jsem zahlédla ty jeho modro-šedé oči. Protlačil se mezi ostatními a šel zaujmout místo vedle mě. Mlčky jsem se rozhlížela po třídě a snažila se vypadat naprosto klidně, i když to nešlo. Vypadal, jako by mi chtěl něco říct, ale přerušila ho učitelka, která zrovna vešla do třídy.

"Mám pro vás vynikající zprávy. Je sice úplný začátek školního roku, ale naše škola dostala nabídku, aby se 10 z Vás mohlo jet podívat do Anglie na výměnný pobyt na 14 dní," oznámila nám učitelka a já se musela hodně držet, abych nevyskočila nadšením ze židle. Podívat se do Anglie byl od malička můj sen. Podívat se do Globe jsem chtěla od té chvíle, co jsem o Shakespearovi poprvé uslyšela. Rozhlédla jsem se po třídě a uviděla nadšené výrazy ostatních žáků. "Dávám hned první šanci. Kdo mi první převypráví do detailů příběh Rome a Julie, má výlet jistý a může si k sobě vybrat jednoho do dvojice, se kterým bude chtít trávit v anglické rodině 2 týdny," dodala ke konci a přejela třídu pohledem. "Kdo by to chtěl zkusit?" zeptala se a všechny ruce vyletěly nahoru.

"Vás jsem uviděla jako prvního, tak pojďte za mnou dolů, pane Stylesi," rozhodla se nakonec a všechny pohledy spočinuly na Harrym. Skrývala jsem svůj udivený výraz a čekala na jeho výklad. Došel dolů ke katedře, zhluboka se nadechl a začal.

"Takže...Romeo a Julie patří mezi nejslavnější díla Williama Shakespeara. Tuto tragedii napsal v roce 1595. Děj se odehrává v severní Itálii ve Veroně. Žijí zde dva znepřátelené rody: Kapuletové, jejichž dcera byla třináctiletá Julie, a Montekové, kteří měli za syna Romea. Jednoho dne ale sluhové vyvolají takovou rozepři, kvůli které jim veronský vévoda uloží ultimátum: ještě jedna rozepře a zaplatí smrtí..." povídal Harry. Sledovala jsem ostatní, jak užasle poslouchají jeho výklad. Já patřila mezi ně. Celou tu dobu, co Harry vykládal, se mnou udržoval oční kontakt. Dostal se až na samotný konec příběhu, kde najdou v Kapuletovic hrobce mrtví těla obou milenců a jeho povídání doplnil o zajímavý poznatek o filmu, na který jsme se dívali spolu u něj doma. Když domluvil, všichni začali okamžitě tleskat. Jen jsem se usmívala a přidala se k nim. 

"To bylo doopravdy úžasné. Myslím, že za takový až vyčerpávající výklad si výlet do Anglie zasloužíte, pane Stylesi," pochválila ho učitelka a potřásla si s ním rukou. "Teď si prosím vyberte svého partnera, který Vás bude na cestě doprovázet," vybídla ho a on se rozhlédl po třídě. Jeho oči nalezly ty moje a já jen nesouhlasně zavrtěla hlavou, protože jsem věděla, co se chystá udělat. Sice jsem do Anglie moc chtěla, ale nevím, jestli by to mělo být zrovna v jeho společnosti. Harry se jen připitoměle usmál a zvedl ruku směrem ke mně.

"Charlotte," řekl a hlavy se otočily na mně. "Ta se mnou pojede," dodal a všichni začali znovu tleskat, i když jsem nechápala proč. Učitelka si znovu s Harrym potřásla rukou a on se vracel pomalu na své místo vedle mně. 

"Proč jsi to udělal?" zeptala jsem se ho hned. Jen se na mě podíval a chytil mě za ruku. 

"Protože je na tobě něco, co mě nutí na tebe pořád myslet. A já to najdu, Charlotte," řekl a díval se mi hluboko do očí. Věnovala jsem mu úsměv a otočila se směrem do třídy. Učitelka se nakonec rozhodla, že nám pustí filmovou verzi Romea a Julie. S Harrym jsme si jen povídali a to po zbytek hodiny.