Trust || Harry Styles

5

Opět jsem se probudila s křikem a vymrštěním do sedu. Promnula jsem si rozespalé oči a zvedla se ze země. Podívala jsem se na postel, kde spokojeně spal Harry. Měl na sobě jen spodní prádlo a hlavou měl zabořenou do mých bílých polštářů. Byl krásný. Na jeho dokonale opálené kůži se vyjímalo pár tetování. Některé z nich už jsem viděla na hodině literatury, kde jsme se viděli poprvé. Rychle odvrátila pohled, protože jsem nechtěla, aby se náhodou probudil a přistihnul mě, jak na něj zírám. Vzala jsem si ze skříně nové spodní prádlo, černé skinny jeans a svojí oblíbenou bílou halenku. Vešla jsem do koupelny a zamkla za sebou dveře. Rychle jsem vlezla do sprchy a užívala si ten pocit, jak na mě dopadaly kapky teplé vody. Umyla jsem si vlasy, potom celé tělo a zabalená v ručníku jsem vyšla ven. Po rychlém usušení jsem se na sebe hodila oblečení a přešla k zrcadlu, u kterého jsem si vyfénovala vlasy. Na řadu přišla hygiena, jako každé ráno. Vlasy jsem měla stažené v malém drdolu a začala na sebe nanášet make-up. Dnes jsem si na tom dávala doopravdy záležet a nakonec jsem se rozhodla, že si namaluji linky a jako třešničku na dortu jsem to doplnila červenou rtěnkou. Navoněla jsem se a spokojená jsem vyšla ven z koupelny. Naskytl se mi pohled Harryho, jak rozespale sedí na posteli.

„Dobré ráno," pozdravila jsem ho slušně a on mi věnoval jeden z jeho nejkrásnějších úsměvů.

„Dobré," odpověděl mi krátce a zvednul se z postele. Přešla jsem ke svému stolu, kde jsem si chystala učení do batohu.

„Kde jsi spala?" zeptal se mě Harry. Ukázala jsem na zem, kde stále byla moje peřina a pár polštářů. „Proč si nespala tady?" zeptal se s lehkým naštváním v hlase a pokynul hlavou na prázdné místo vedle sebe.

„No, já...Přišlo mi to neslušné, abych s tebou spala v jedné posteli," řekla jsem tu nejlepší výmluvu, jaká mě teď napadla. Vlastně to ale tak úplně výmluva. Jen jsem nechtěla spát ve své posteli s prakticky cizím klukem. Harry si jen povzdechl, zvedl se z postele a začal se oblékat do oblečení, které měl poházené vedle postele.

„Chtěl bych tě vzít dnes ráno na snídani, pokud bys neodmítla..." začal nervózně Harry, zatímco si přetahoval tričko přes hlavu.

„Moc ráda, jen pokud nepřijedeme pozdě do školy," souhlasila jsem.

„Ty nevíš, že nám odpadá první hodina?" zeptal se mě Harry a já vykulila oči.

„A jak ty to víš?"

„Včera, než jsem k Vám přijel, mi to přišlo do mailu. Asi jsem ti to zapomněl říct," omluvil se Harry a já se usmála. Aspoň nebudeme muset nikam spěchat a já se po dlouhé době v klidu nasnídám. Harry se dooblékl, já si vzala batoh a seběhli jsme schody dolů. Dost jsem se divila, když jsem uviděla tátu v obýváku s uvařenou kávou a s novinami.

„Tati? Ty jsi doma?" zeptala jsem se a on se hned otočil a usmál se.

„Dnes mám celý den volno. Dobré ráno, Harry," pozdravil ho a Harry mu pozdrav oplatil. Šla jsem si pro svoje černé lodičky na středně vysokém podpatku.

„Charlotte? Nevadilo by, kdybychom jeli mým autem? Po škole bych tě odvezl domů," zeptal se mě Harry a já se usmála. Rozhodně mi to nevadilo, dnes jsem nějak neměla náladu na řízení. Rozloučila jsem se s tátou a vyšli jsme s Harrym ven. Venku bylo zamračeno, ale díky bohu bylo stále teplo. Harry mi jako gentleman otevřel dveře od jeho auta. Nastoupila jsem a on za mnou zavřel. Rychle obešel auto a sedl si na své místo pro řidiče.

„Co je to za auto?" zeptala jsem se zájmem. Nebylo to žádné nové auto, byla to klasika.

„1969 Chevy Camaro Convertible," řekl a já se usmála.