11

109 4 0
                                    

Náš pobyt v Londýně probíhal v klidu a hlavně rychle. Byl tu poslední den, před naším návratem domů. Dalo se tomu opravdu těžce uvěřit, že už zítra odpoledne pojedeme zpět do San Francisca. Hrozně jsem se těšila na tátu. Volala jsem s ním každý den, ale o tom, že Harry je můj přítel, jsem mu neřekla. Přišlo mi nevhodné řešit něco takového po telefonu. 

"Charlotte?" zatřásl se mnou Harry, když jsem asi pět minut nic neříkala.

"Omlouvám se, jen jsem se zamyslela. Je opravdu šílené, že jedeme už zítra domů," řekla jsem mu svoje myšlenky a on kývl. Vraceli jsme se z našeho posledního programu. Šli jsme naší obvyklou trasou mnoha skrytými uličkami, dokud jsme nedošli zpět před Westminsterský palác. Dnešní den byl volný. Zašli jsme si znovu na Londýnské oko a pak jsme šli všichni do restaurace na oběd. Chvíli jsme se jen tak procházeli, pak jsme na dvě hodiny zamířili do nákupního domu, odkud jsme odešli všichni se spokojenými výrazy a s několika nákupními taškami. Byl to ale nápad slečny Martinez a Paní Fischerové, která za námi přiletěla v polovině našeho pobytu. Je opravdu milá, ale i tak z ní jde strach. 

Jako na závěr jsme šli do kina, kde jsme se podívali na nově vypuštěný Suicide Squad. Byl to opravdu skvělý film a několikrát jsem se nasmála. Před chvílí jsme se všichni rozloučili, protože se uvidíme až zítra v devět na letišti. 

"Uteklo to vážně rychle," řekl Harry a upravil si vlasy. 

"Bylo to ale něco, na co v životě nezapomenu," řekla jsem. Bylo mi líto, že odtud už musíme odjet. Harry mi slíbil, že se sem jednou vrátíme. Vyrušil nás příjezd Bethanina auta. Dnes nás výjimečně vyzvedávala ona. Isaac měl jednání mimo město, ale ujistil nás, že stihne přijet ještě před naším odjezdem a odveze nás na letiště. 

Nasedli jsme do auta a Bethany vyjela směrem domů. Naposledy.

"Tak jak jste si Váš poslední den užili?" zeptala se nás, když zastavovala na semaforu.

"Bylo to krásné zakončení našeho výletu," odpověděla jsem a sledovala výhled z okna. Tak moc mi to bude chybět. S Bethany a Isaacem jsme se vážně sblížili. Nejraději bych si je vzala s sebou. 

"Vystupovat," řekla energicky, když zaparkovala před domem. Rychle jsme šli dovnitř, protože se zničeho nic rozpršelo a začal foukat studený vítr. Šla jsem rovnou do naší ložnice, kde jsem ze sebe sundala promočené oblečení a nechala ho na zemi. Tajně jsem si ze šatny vzala jedno z posledních čistých triček, které Harry měl. Oblečená do suchého jsem si vzala telefon a sedla si na široký parapet. Sedávala jsem tam poslední dobou dost často. Většinu času jsem volala s tátou. Dnes jsem mu jen napsala zprávu, kde jsem mu dala vědět, v kolik budeme přistávat v San Franciscu. Dodala jsem k tomu, jak moc se na něj těším. 

Ze svého playlistu jsem pustila High Hopes od Kodaline a s koleny u hrudi jsem sledovala, jak dešťové kapky dopadají na okno. Opřela jsem si hlavu o kolena a přemýšlela znovu o tom, jak se můj život během jednoho měsíce změnil. Začala jsem nový život na nové škole, v novém domě, v novém městě s novým a prvním přítelem. Přítelem, který tu pro mě byl vždy, když jsem ho potřebovala. Zní to šíleně, ale během toho měsíce si získal mojí důvěru jako nikdo jiný.

Našla jsem si i pár kamarádů, jako je Kate a Christine. Občas jsem si popovídala s Michaelem a někdy se k nám přidal i George. Všechno ale nikdy nemůžu být dokonalé. Každý příběh má své trhliny a mezi ty moje patřil Will a Brad. Snažila jsem se jim vyhýbat, jak nejvíc jsem mohla. Nejhorší na tom bylo to, že Will vždy vyprovokoval Harryho a ten se po něm pak ohnal. Kolikrát jsem už od sebe ty dva musela odstrkovat. Jako když jsme se byli podívat na Tower a měli možnost zhlédnout i korunovační klenoty, které se uvnitř nacházeli. K nim pouštěli pouze po dvojicích. Přede mnou stál Will a za mnou Harry a jako osudem, já musela s Willem. Ten si neodpustil pár slizkých poznámek a neustálého dotýkání se mě. Když jsem si klenoty prohlédla, čekala jsem vzadu na Harryho, který šel se zaťatými pěstmi kolem mě. Rychle jsem ho držela a neustále opakovala, že jsem v pořádku. 

Harry mě z mého přemýšlení vyrušil, když si sedl za mně a přitáhl si mě k němu. Opřela jsem hlavu o jeho hruď a stále sledovala sklo. Harry mě držel u sebe.

And in my dreams, I meet the ghosts of all the people who have come and gone
Memories, they seem to show up so quick but they leave you far too soon
Now evil is just staring at the barrel of a gun
And I do believe  

Harry začal zpívat spolu s mým telefonem. Jeho sametový hlas se rozezněl po celé místnosti. Začala jsem zpívat spolu s ním. 

Believe I've got high hopes
It takes me back to when we started
High hopes, when you let it go, go out and start again
High hopes, oh, when it all comes to an end
And the world keeps spinning
Yeah, the world keeps spinning around  

Naše hlasy ozvučily pokoj. Nechtěla jsem, aby tento moment skončil. Píseň je sice smutná, ale do tohoto okamžiku mi přijde dokonalá. Zvedla jsem se a dívala se Harrymu do očí. Nepřestávali jsme zpívat. Harry se nepřestával usmívat a já už dál neudržela slzy ve svých očích.

High hopes, it takes me back to when we started
High hopes, when you let it go, go out and start again
High hopes, oh,
And the world keeps spinning
Ooh, yeah this world keeps spinning

How this world keeps spinning around

Když jsme dozpívali, setřela jsem si slzy z tváří a usmála se.  

"To bylo něco krásného," ozvala se od dveří Bethany. Za ní seděl Ace a TJ. Oba rychle vtrhli do pokoje a já si za nimi sedla na zem. Oba mi padli do náruče a nechali se drbat. Oba mi budou moc chybět. 

"Nachystala jsem večeři. Dáte si?" zeptala se nás. Harry kývl a pomohl mi vstát. Sešli jsme dolů a sedli si ke stolu. Na talířích jsme měli nachystaného lososa se zeleninou: první jídlo, které jsme v tomhle domě jedli. 

"Vypadá to dobře," řekl Harry, když si napíchl lososa na vidličku.

"Nebude to asi tak dobré, jako když jste to vařili vy," odpověděla Bethany a pustila se do jídla. Nečekala jsem a i já začala jíst. Bylo to opravdu dobré. Když jsme dojedli, pomohla jsem Bethany s nádobím. Řekla mi, jak moc jim budeme chybět a že někdy musíme znovu přijet. Jako poděkování za to, že jsme jim pomáhali, nám oběma dala naši společnou fotku v rámečku. Tu fotku jsme vyfotili v restauraci, kam nás pozvali Williamsovi, když byl Isaac naposledy ve městě. Pozvali polovinu jejich rodiny, se kterými nás seznámili. Byla to opravdu legrace.

Začala jsem si balit všechny svoje věci. Kromě oblečení na zítra a hygiena jsem měla v kufrech všechno. Stála jsem před kufry a smutně se dívala na svoji prázdnou polovinu šatny. 

"Zase tě sem vezmu," šeptl Harry za mnou. Vylekaně jsem se k němu otočila. 

"To budu moc ráda," odpověděla jsem a objala ho. Unaveně jsem zívla a promnula si oči.

"Měli bychom jít spát," navrhl Harry a já kývla. Vyčistila jsem si zuby a ve spodním prádle si lehla za Harrym do postele. Opřela jsem si hlavu na jeho hruď a při tlukotu jeho srdce jsem usnula.

__________________________________

Za pár dní jedu na tábor, takže kapitola tak dva týdny nebude. Ale snad stihnu jednu přidat ještě před odjezdem.:)

Trust || Harry StylesKde žijí příběhy. Začni objevovat