Trust || Harry Styles

7

Bethany a Isaac odjeli už do práce. Řekli nám, že se vrátí kolem jedné hodiny a že nás klidně mohou provést po městě, pokud nám nebude vadit, že na ně budeme čekat, než se vrátí. Nevadilo nám to. Mohli jsme si vybalit a trochu se po domě porozhlédnout. Bethany mi řekla, že pokud se budeme doma nudit, můžeme se projít po ulici a vzít s sebou i pejsky. Nápad se mi hned zamlouval víc. Právě jsme byli s Harrym v našem pokoji a vybalovali si. Oba jsme se stihli převléknout. Měla jsem na sobě květované kraťasy s krajkou na spodku a k tomu bílé tíllko. Harry zůstal ve svých černých kalhotách, ale košili vyměnil za bílé tričko. Než jsme začali vybalovat, napsala jsem tátovi zprávu, že jsme doletěli v pořádku a máme vynikající rodinu. Nikdy tátovi nebudu dost vděčná za to, že mi tento výlet povolil.

"Halo, Charlotte," mával mi rukou před obličejem Harry. Zatřásla jsem hlavou a podívala se na Harryho omluvným pohledem.

"Omlouvám se, co jsi říkal?" zeptala jsem se.

"Ptal jsem se tě, jestli by byl dobrý nápad uvařit něco k obědu a pak to nabídnou i Bethany a Isaacovi. Víš, já mám celkem hlad a bylo by to dobré gesto za to, co pro nás dnes už udělali," navrhl Harry a já nadšeně kývla. Přišlo mi to milé a bylo to takové skromné díky. Jídlo přece nikdo neodmítá. Pověsila jsem si do šatny poslední ramínko se svým černým sáčkem a zavřela dveře od šatny, která byla plná mého a Harryho oblečení. Seběhli jsme s Harrym schody dolů do kuchyně, která byla nádherně sladěná do černobílých barev. Byla velmi moderně zařízená.

"Co takhle lososa se zeleninou?" zeptal se mě Harry.

"To by jim mohlo chutnat. Ale rybu si budeš muset uvařit sám," řekla jsem a zasmála se nad svým kuchařským uměním. Obešla jsem Harryho a nakoukla do lednice, která doslova přetékala jídlem. Vytáhla jsem z ní okurku, papriky a rajčata. Aspoň nakrájím zeleninu, na tom se nic zkazit nedá. Nachystala jsem si prkénko a velkým nožem jsem začala krájet zeleninu na malé kousky, které jsem pak házela do misky. Harry si na pánvi rozpálil máslo a položil na něj lososa. Sledovala jsem jeho pohyby, které využíval při chůzi v kuchyni. Nedávala jsem pozor a cítila, jak mi sjel nůž a ostří lehce přejelo přes můj prst. Harry si všiml mého zrychleného dýchání a hned ke mně přešel.

"Charlotte, jsi v pořádku?" zeptal se vyděšeně.

"Ano, je to jen malá ranka," řekla jsem a strčila prst pod studenou vodu.

"Pojď sem," ozval se za mnou Harry a ze zadní kapsy u kalhot vytáhl náplast. Podívala jsem se na něj se zvednutým obočím. "Tak trochu jsem s tím počítal," přiznal mi a zasmál se.

"Tak to teda děkuji za důvěru," řekla jsem naoko uraženě, ale donutilo mě to se také zasmát. Vrátila jsem se ke své rozdělané práci. Za chvíli jsem to měla hotové, tak jsem to podala Harrymu, který zeleninu přidal na pánev.

"Nemyslíš si, že to děláme brzy? Než přijdou, bude to studené," řekla jsem zamyšleně.

"Je půl jedné a Isaac mi psal, že jede jen Bethany vyzvednout a přijednou hned domů," řekl mi Harry. To jsme vybalovali tak dlouho? Páni.

"Ty máš jeho číslo?" zeptala jsem se.

"Vyměnily jsme si je, když jsi byla zaneprázdněna pejsky," vysvětlil.

"Pořád nemůžu uvěřit, že se tohle děje," šeptla jsem.

"Definuj tohle," řekl Harry.

"Nemůžu uvěřit tomu, že jsem v Anglii, daleko od svého otce, v úplně cizím domě, s prakticky cizím klukem," vysvětlila jsem.

"Spal jsem u tebe v posteli a ty mě stále považuješ za cizího?" zeptal se s úšklebkem.