Auto zastavilo před školou a já vystoupil, brácha vystoupil také a opřel se o kapotu auta.
Hned za ním přiběhla holka z naší třídy, chodili spolu už rok a myslím, že jim to ještě dlouho vydrží.
Políbila ho a něco mu řekla, on se zasmál a nasedl do auta.
„Ahoj, Chrisíí!“ zakřičela El a rozběhla se ke mně přes celou ulici.
Pevně mě objala a dala mi pusu na tvář.
Její pohled padl na bratra v autě, který se usmíval a něco říkal do telefonu.
Zazvonilo na přestávku a já jí chtěl strávit, jako každý den, pozorováním Avril. Moje plány byly zhatěny drobnou brunetkou, El ke mně došla a chytla mě za ruku, vytáhla mě ze třídy a posadila se na zem, opřela se o zeď a poklepala na místo vedle sebe.
„Chrisi, já jsem asi zamilovaná“ promluvila ke mně a položila si svojí hlavu na moje rameno.
„Snad abych začal žárlit!“ zasmál jsem se.
„Neblbni a poslouchej!“ naštvala se El a plácla mě po hlavě.
Zasmál jsem se a napjatě čekal, co z ní vypadne.
Nedočkal jsem se, směrem k nám se blížil Tom, jeden z členů klučičí party, která mu byla v patách.
„Šprte! Dej mi brachy na oběd!“
El se rozesmála a dál mi vykládala do ucha něco ohledně toho abych si jich nevšímal že jsou to blbci.
„Nerozumíš?!“ rozčílil se Tom a přidřepl si, aby byli naše obličeje ve stejné úrovni.
„Táhni!“ křikla El a prudce do něj strčila.
Kapku se zakymácel, dřepěl však dál.
„Jamesi, vem si brunetu“ řekl klidným hlasem a usmál se na ní.
Jeden velikán, nejspíš James, chytl El za ramena a postavil jí na nohy, chytl jí ruce za zády a držel.
Tom mě chytl pod krkem a jemně zmáčkl moji tepnu. Když jsem na to nereagoval, zpevnil stisk a já se začínal dusit. Po chvíli mě pustil a já namáhavě vstal.
„Nechte ho! Co vám udělal?!“ začala křičet El, James jí zakryl pusu rukou, takže už nic nebylo slyšet.
Přišli dva členové party a podrželi mi ramena, abych se nemohl hýbat. Tom se napřáhl a udeřil mě pěstí do břicha, tělem mi projela neuvěřitelná bolest. Vyjekl jsem a skupina se zasmála, po chvíli mi přiletěla další rána, tentokrát do obličeje. Uslyšel jsem křupnutí, jak dopadla pěst na moje brýle, nos mi začal brnět a ucítil jsem lehké kapky krve začínající se hrnout z mého nosu.
Začalo zvonit a já věděl, že už je mého utrpení konec, prozatím.
„Tímhle to nekončí, brejlovče“ zasmál se Tom a vešel do hlučné třídy, celá skupina včetně Jamese šla za ním, El tam byla dotáhnuta taky, byl jsem sám na chodbě.
Sjel jsem zpátky na zem a hlavu jsem si opřel o kolena, začal jsem brečet, tohle jsem snášet nemohl.
Doufám že se vám příběh líbí ;) VOTE a koment potěší :3 :))*
-----Adéll
