Seděl jsem v parku a pořád dokola vytáčel číslo Avril.
Po chvíli jsem se sebral a namířil si to k jejímu domu.
Zaklepal jsem na dveře a odkopl stranou nedopalek cigarety válející se přede mnou.
Dveře se otevřely a mezi nimi stála Avril, vrhla se mi kolem krku.
„Všechno v pořádku?“ zeptal jsem se jí a jemně pohladil po zádech, bez jediného slova se ke mně ještě víc přitiskla.
„Miluju tě“ zašeptala mi do košile.
Po chvíli mě pustila a zářivě se na mě usmála.
„Chceš jít dál? Nikdo není doma“ nabídla mi a vešla do bytu.
Šel jsem hned za ní, kolem se válelo plno špinavého oblečení a prázdné flašky od piva.
Došli jsme do jejího pokoje, bylo to tam uplně jiné než v celém bytě.
Měla bíle vymalovaný pokoj s mnoha plakáty slavných hvězd na zdech.
Posadil jsem se vedle ní na huňatý koberec a chytl jí za ruku.
Podíval jsem se jí zhluboka do očí a přitáhl jí blíž k sobě, políbil jsem jí a pohladil po tváři.
Položila si hlavu na moje stehna a zavřela oči, hladil jsem jí po vlasech a povídal jí o svém životě.
Po chvíli jsem si uvědomil, že usnula, usmál jsem se a políbil jí do zelených vlasů.
Uslyšel jsem hlasité bouchnutí dveří a zvuk rozbíjejícího se skla.
Avril sebou trhla, vyskočila a zamkla dveře do pokoje, těsně po klapnutí klíče někdo vzal za kliku.
„Otevři“ zakřičel mužský hlas a silně bouchl do dveří.
„Kdo to je?“ naznačil jsem ústy, ona však jen zakroutila hlavou a opřela se o dveře.
Po chvíli řev utichl a já se tázavě zadíval na Avril.
„Musíme nepozorovaně vyjít ven“ zašeptala a bez vysvětlení odemkla dveře, potichu je otevřela a vyšla do prázdné předsíně.
„To byl táta“ řekla na vysvětlenou před domem, pokoušel jsem se s ní navázat oční kontakt, neúspěšně.
Chytl jsem její tvář do dlaní a dlouze jí políbil.
„Nemůžu jít na chvíli k tobě?“
Chytl jsem jí za ruku a vydal se s ní k nám domů.
Potichu jsme vyšli schody a zamkly se u mě v pokoji.
Odlehčeně sebou „sekla“ na postel a podložila si hlavu polštářem.
Lehl jsem si vedle ní a propletl naše prsty, přitiskla se ke mně a políbila na krk.
Z pohledu El:
„je mi to hrozně líto“ opakoval stále dokola Will a přitom mě hladil po tváři.
„všechno v pohodě“ odpověděla jsem rozhodně a políbila ho na rty.
Posadil si mě na klín a pohladil mě po zádech.
„Miluju tě“ zašeptal a já se mu přitiskla na hruď, cítila jsem jeho vůni a slyšela tlukot jeho srdce, bylo mi krásně.
„Milovala jsem tě od první chvíle, kdy jsem tě potkala“ zašeptala jsem sotva slyšitelně.
Zarazil se a vzal moji hlavu do dlaní.
„I když jsem chodil s..?“ otázku nedokončil, protože jsem ho zarazila polibkem.
Po chvíli ticha znovu promluvil.
„také jsem tě miloval od první chvíle, kdy jsem tě uviděl“
