Pohled Karen
Zavřu oči a snažím se soustředit na něco hezkého. No samozřejmě mě nenapadne nic jiného než úsměv toho modroočka, který je teď momentálně s mojí máti a doktory za prosklenou přepážkou, zatím co já pomalu zajíždím do té velké potvory, kterou tolik nesnáším.
Přemítám si v hlavě všechny ty krásné chvilky s ním, abych nemusela vnímat to hučení magnetické rezonance, které je i přes sluchátka na uších pořád dost slyšitelné. Moje srdce se snaží vyskočit mi z hrudníku, ale po chvilce díky mé snaze se můj tep dostane na normál. Nerada bych kvůli své panice tohle všechno podstupovala znovu.
V duchu si přehrávám snad všechny Niallova sóla, abych zůstala v klidu a k mému překvapení to dost pomáhá, jelikož se na to tak soustředím, že nevnímám čas. Najednou se lehátko pohne a já jsem vysvobozená. Můj úsměv se rozšíří, když mezi prvními které vidím je Niall. Pomůže mi za dozoru sestry dolů do křesla, jelikož jsem ještě pořád trochu slabá a odveze mě na další vyšetření což je CT.
Doktor Vágner chce mít všechny testy hotové ještě dnes, aby se mohl rozhodnout co dál. Když čekáme v čekárně před CT drží mě Niall sedící vedle mě za ruku a já cítím opět to jemné mravenčení. Po chvilce, když si jen tak hledíme do očí mě něco napadne podívám se na Nialla a trochu přimhouřím oči, jeho to okamžitě rozesměje a mým tělem projede na malou chvilku neuvěřitelný pocit. Jeho smích je pro mě.... no prostě něco co se nedá popsat.
„Lásko to bylo co za pohled" podívá se na mě pobaveně a já se trochu zamračím, protože mi to dojde naplno. „Nialle jak to že neslyším nikde kolem nemocnice jekot atd. Nejsou tu novináři, teda žádní o kterých bych věděla a nikdo nás neotravuje. Fanynky a já nevím kdo ještě. Jak jsi sakra dokázal, že v Praze se neví, že je tu ten Niall Horan?" hodím po něm hodně tázaví pohled a on se jen tak tajemně uculuje. „Nialle...!!!" drcnu do něj a konečně povolí a vybalí to na mě a já nestačím zírat. Mají to dost dobře vymyšlené. Jen tomu pořád nějak nemůžu uvěřit, že by tady nikdo nevěděl, že je tu. Že by se to ještě nedostalo ven. Můj dost unavený mozek to nepobírá.
„Takže soukromé letiště" kroutím hlavou, tohle by mě nenapadlo. „Ale je ti jasné, že moc dlouho se to nedá utajit. Je otázka času, kdy to někdo vynese, nebo se to nějak dostane z nemocnice ven" Niall se jen usmívá a dál mě hladí po ruce „Stačí mi, aby byl klid dokud se nedozvíme co se s tebou děje lásko. O to mi jde, udržet co nejdéle klid kolem tebe. O mě nemusíš mít strach Karen. Teď jde hlavně o tebe" natáhne se ke mně a věnuje mi jeden ze svých úžasných polibků.
Nechci aby někdy skončil, ale moje přání není vyslyšeno. Sestra si mě převezme a odveze mě do útrob vyšetřovny. Zhluboka se nadechnu a opět se snažím zůstat v klidu. Niall s mámou musí tentokrát zůstat venku, takže jsem tu na to sama. Sestra mě uloží opět na posuvné lůžko a zafixuje mi krk a do ruky mi opět vloží malí balonek, kdyby mi bylo špatně okamžitě jím upozorním sestru a doktory.
Zavřu oči, když se lůžko začne zasouvat a nechám se stejně jako na MR přenést do světa kde existuje jen ten blonďatý Ir....
O dvě hodiny později
Pohled třetí osoby
Po všech potřebných vyšetření se Karen za doprovodu Nialla dostala zpět na pokoj a momentálně se po skypu seznamuje se zbytkem skupiny. Niall chce její myšlenky alespoň na malou chvilku odvést od toho všeho. Za pomocí Harryho a jeho příšerných vtipů se mu to dost dobře daří. Kluci se snaží být přirození a jak je vidět s Karen si padly do oka. Zrovna, když Louis vypráví jedno dost bláznivé dobrodružství s posledního turné otevřou se dveře a objeví se v nich blonďatá hlava. Karen sleduje svou sestru jak se zadrhne ve dveřích a malou chvilku neví co dělat. Niall to vyřeší tím, že se jí vydá naproti a pozdraví jí jako první a ještě trochu vykolejenou si jí přitáhne do objetí.
„Rád tě poznávám Leny" Niall si zjednoduší její jméno, ale Lence je v tu chvíli asi všechno úplně jedno, jak jí Karen sleduje. „I já tebe" vypraví ze sebe a pak se překvapeně otočí po zvuku smíchu a její svět zamrzne znovu. Z obrazovky notebooku se na ní kření zbylá trojka a ona neví jestli se má smát nebo brečet.
„Hej sestřičko, já jsem tu taky" Karen jí ze smíchem drcne, když dojde k její posteli a ona konečně normálně reaguje. Po následném představení se kluci rozloučí a ty tři si povídají, dokud nedorazí Kareniny rodiče spolu s doktorem Vágnerem.
Když Karen vidí doktorův výraz neví co si má myslet. Niall s všimne jejího rozpoložení a ihned si sedá k ní a vezme její ruce momentálně úplně ledové do svých dlaní. Karen na něj otočí pohled a on jí povzbudí svým modrým pohledem. Karen se zhluboka nadechne a otočí svůj pohled zpět na doktora a rodiče.
„Takže jsme obdržely výsledky magnetické rezonance a CT Karen. Dobrá zpráva je, že nádor nebo nějaké jiné cizí těleso nikde není. Ale bohužel krevní výsledky opět nebyli v pořádku a prokázalo se, že nám tam dělá problém slezina. Hodnoty jsou poměrně vysoké, takže nasadíme léčbu a uvidíme. Pokud se to ale nesrovná zhruba do čtrnácti dní, budeme ji muset pro jistotu odebrat. Bohužel to má jedno negativum. Budeš muset být na inzulínu. Ale myslím, že to je pořád lepší než další dávky chemoterapie nebo něco horšího co říkáš" .
Karen neví jestli má brečet nebo se smát. Jen horlivě přikyvuje, když se jí z očí začnou kutálet slzy, její tělo se jako na povel celé uvolní a Niall si jí okamžitě balí do náručí. Její hlavou běží to jedno jediné. Není to nádor, není to nádor, není to rakovina. Pevně se přimkne k Niallovi sedajícímu si k ní na postel a jemně jí kolébající ve svém náručí.
Rodiče s doktorem Vágnerem a Lenkou nechají ty dva osamotě a nenápadně se vytratí z pokoje, aby dohodly postup léčby. Karen s Niallem momentálně zabraní jeden do druhého nevnímají svět kolem sebe.
Karen šťastná, že její prosby byli vyslyšeny a že je tu s ní Niall. On, že tu může být s ní, s dívkou kterou z celého srdce miluje. Může jí podporovat a dát jí všechnu lásku co má. Spolu to zvládnou mají jeden druhého běží oběma hlavou to samé, když se ponoří do dalšího nádherného polibku, tentokrát plného úlevy a štěstí...
Ufff...no jsem ráda, že jsem to dneska dala dohromady. Tak dnes dobré zprávy jak pro Karen tak pro Nialla. To jste rádi, že jo. No já taky ☻☻
Takže coment and votes díky moc lásky moje ♥
Vaše Nathalii...
ČTEŠ
Love From The Clouds *Niall Horan*
FanficOna...On...nemoc...boj o život...jedno letadlo...jedno sedadlo...jedna náhoda...je možné aby z toho všeho vznikla láska? Nechme se překvapit kam nás tento příběh zavede a jaká překvapení nám přichystá....