Love From The Clouds *Niall Horan*

*** LITTLE THINGS ***

Pohled Karen

Sedíme vedle sebe naše kolena se dotýkají a já vnímám to mrazení, ale momentálně upřeně a fascinovaně sleduji dárek ve svých rukou. On už svůj rozbalil a byl nadšený a v tu chvilku při pohledu na jeho rozzářený obličej jsem byla ten nejšťastnější člověk na světě.

„Rozbal to lásko" jeho tichý hlas mě probere z mého zamyšlení a já opatrně rozbalím na první pohled velmi drahý balící papír. Moje srdce se skoro zastaví, když vidím to co je uvnitř zabalené. Moje oči se zalijí slzami, on si to pamatuje. Tohle byl vždycky můj sen, ale potom všem co se stalo se pro mě stal nedosažitelný.

V rukou třímám krabici ve které je uložený nejnovější profesionální fotoaparát od Nikonu. Moje ruce se roztřesou, miluju focení, je to moje vášeň svět, který mi nabízí únik od reality, ale nejvíce mě zaráží to že si to Niall pamatuje. To všechno co jsem mu kdy říkala.

„Děkuju lásko..." zašeptám, jelikož můj hlas pod náporem dnešních událostí selhává a on mi bere dárek z rukou, aby si mě dnes už nevím po kolikáté pevně přivinul do náručí.

O hodinu později

Pohled třetí osoby

Karen stojící u okna svého pokoje osvětleného jen pouliční lampou před domem drží v rukou fotoalbum a jemně otáčí stránky zaplněné fotografiemi. Její první fotoalbum po návratu z nemocnice, dívá se na ty fotky a její oči se už dnes po několikáté zaplní slzami, ale tentokrát jsou to slzy štěstí. Její myšlenky se zatoulají tam dolů k tomu muži, který jí tolik miluje. K člověku, který její svět momentálně dělá tak výjmečný. 

Pochopil, když mu řekla, že musí být chvilku sama. Potřebovala si všechno srovnat v hlavě. Když si sedne na postel a zkříží nohy pod sebe v rukou drží svůj úplně první fotoaparát, který dostala od rodičů. Starší Nikon je její svátostí. Doprovázel jí všude i za velkou louží. Prošel s ní kus světa je malou nedílnou součástí jí samé.

Odloží foťák na stolek u postele a pomalu se položí na polštář a zavře oči. Její myšlenky se rozeběhnou a ona je nechá. Má toho hodně na přemýšlení, ale momentálně se soustředí na zítřejší odjezd do Londýna. Její nadšení bylo bezmezné, když jí tu novinku Niall sdělil potom co se přivítali. Stráví spolu čas do nového roku. Je oni dva a kluci.

Pojede s ním, dají světu konečně vědět, že jsou opravdu spolu. Její sluch zaznamená tiché otevření a zavření dveří a ona se lehce usměje, když se matrace vedle ní prohne. Otevře oči a její pohled se střetne s tím modrým pronikavým. Jeho obličej je osvícený jen světlem z venku, na jeho tváři se odráží starost. 

„Jsi v pořádku lásko, měl jsem o tebe strach. Vypadala jsi tak zamyšleně" dívka jen lehce zakývá hlavou na znamení že je všechno v pořádku a nechá se zabalit do jeho náruče. Niall si jí přivine k sobě a ona poslouchá tlukot jeho srdce, je to uklidňující zvuk. Oba jen tak leží a vstřebávají blízkost toho druhého. Není potřeba slov. Nakonec Karen zmožena tím vším co se za ten den stalo usíná v Niallově náručí ukolébána tlukotem jeho srdce a jeho hlasem tiše jí zpívající píseň little things....

Ehm já vím, já vím. Omlouvám se, že je to tak krátké, ale nemám inspiraci a nějak mi to psaní nejde. Tedy nejde mi psaní rozepsaných povídek. V hlavě mám spoustu rodících se nápadů, ale nejsem schopná dopsat staré story. Prosím lásky moje mějte se mnou trpělivost ♥♥♥

Coment and votes díky moc lásky ♥♥♥

Vaše Nathalii...