Butterfly [DOKONČENO]

3.

Rap odstoupil. Oddechla jsem si. Podívala jsem se na toho kluka s dětským hlasem. Černovlásek mně přeměřoval pohledem. Sklonila sem zahanbeně oči a vrátila se ke své práci.
"Jo. Jen dělej to co umíš." rejpnul si do mne Rap.
"Rape nech ji." ozvalo se. Ale radši jsem jim už nevěnovala pozornost.
"Přece se tý špíny nebudeš zastávat Sugo."
Špíny? To říká ten co vypadá jako hovno přejetý náklaďákem. (Jo mám to z Sounth Sparku 😅)
"Ne. Ale nemáme čas."
Dál se ozvalo jen bouchnutí dveří.
***
Měla jsem přestávku. Jedla jsem svou nudlovou polévku v tichu které rušilo bzučení zářivky.
Rozrazily se dveře a v nich se objevil můj šéf.
Rychle jsem vstala a poklonila se.
"Momo! Di ihned uklidit studio ve třetím patře!"
"Ale pane, já mam teď-"
"Žádné výmluvy Momo!" rozkřičel se a bouchl dveřmi.
Povzdychla jsem si, vzala vozík a vydala se do třetího patra.
Když jsem otevřela těžké šedivé dveře, bacil mne do nosu hrozný puch.
Byla to směs potu, voňavek a laku na vlasy.
Vlezla jsem tam s vozíkem a na zemi se váleli krabice od jídla, kapesníky, prázdné lahve a nevím co všechno.
Než jsem začala s práci, zaslechla jsem za sebou hluboký hlas.
"Už jsem myslel, že nepřídeš."
Otočila jsem se.
Rap se ke mne blížil s rukama v kapsách a zastavil se metr ode mne.
"Ale to si přece princezno, nemůžeš dovolit." Zasmál se.