Jung nepohl ani prvou. Jen na mně hleděl, jako celou dobu.
Venku začalo byt šero a poslední paprsky se odráželi od bílého trpytiveho sněhu.
Celou místnost ovál chladný vzduch.
Pohleděla jsem směrem odkud to šlo a až teď jsem si všimla, že celou dobu byly otevřené dveře.
Pomalu jsem vstala a zavřela je.
Jung mne celou tu dobu pozoroval jako lovec svou kořist.
Kook vstal a přišel ke mně a pohledem si mne měřil.
"Takže si to dělala jen proto, abys mohla jít na školu? "
Pomalu sem kývla, a dodala:"A také proto abych mohla konečně žit po svem. A vás jsem si oblíbila. Ale Jina miluju."
"Opravdu miluješ jeho?" Mrkl na mne a nervozne si pohrával s rukávem mikiny.
Musela jsem si dávat pozor na to co reknu ale raději jsem jen Kývla.
"Ale vis o tom že tebe ne? Že miluje 'Kim'?"
"Ale byla sem ti já. Jen sem vypadala trochu jinak."
"A hrála si si na něco co nejsi Momo. On nemiluje TEBE. JI on miluje."
"Ale... vnitřně-" Chtěla jsem se bránit ale Kook mne nenechal.
"Vnitřně si to ty? Momo ty si podváděla."
"Ale já jen chtěla konečně něco-"
"Pro sebe? Momo život opravdu dokonalý neni. Tedy aspoň ne oro většinu. On ti neodpustí. "
V mých ocich mne začali palet slzy, ktere se vylili ven a kutalely se po mých tvářích.
Jung se ovolnil a otřel mi slzy.
"Ale na druhou stranu, Suga to neměl navrhovat. Tys to sice neměla přijmout ale i na Sugove straně, je vina. Proč to vůbec navrhl?"
"Ani si nevzpomínám."
"Oh..."
"Ale máš pravdu. Neodpustí mi to. Lhala jsem ale také jsem ho podvedla."
"Eště k tomu."
"Chci jim to říct."
"Hned?" Zhrozil se.
"Nevim."
"Dobře. Ale neboj, budu stát za tebou."Usmál se a pohladil mne po vlasech.
"Kookie, proc to delas? Proč vůbec-"
"Vůbec ti pomáhám? Jednoduchý, nebaví mně byt malé dítě. "
"Ty si malé dítě. " poskarlila jsem ho a on se roztomile zcervenal.***
Bylo prave poledne.
Mrzlo a vzduchem se vznášeli vlocky.
Stála jsem před centrem kde proudili řady lidi.
Čekala jsem na Junga.
Po tom incidentu v mém byte, chtěl Jung abych trochu přešla na jiné myšlenky a trochu se zapojila do světa normálního dení.
Musim uznat, že mu to prochází a jsem ráda že mne přemluvil, abych s tím opravdu počkala.Rozhlížela jsem se do všech stran, kdy uvidím tu černovlaou hlavu a ty kreckovite tvare, které se po chvíli konečně objevili.
"Promiň Momo." Omluvil se a objal mne,"Já uklouzl na ledu."
Zacervenal se eště víc a upravil si čepici.
Podívala jsem se velký mokrý flek na bundě a zasmála jsem se.
"Chudacku."
Jung se ucilil a vešli jsme do centra.
Jak už jsem říkala, Jung chtěl abych přešla na jiné myšlenky a tak mně vzal na menší nákup abych dala svému bytu nádech vánoc. Přišla mi výplata a k tomu i vánoční premie.
____________________________________
Malá otázka: s kym byste chtěli aby Momo byla? Já to totiž nevím a nemůžu se rozhodnout. Helfnete mi? :D
ČTEŠ
Butterfly [DOKONČENO]
FanfictionSny se plní ale né všem a né každý se narodí se zlatou lžící u pusy. Park Momo je sedmnáctiletá uklízečka v Big Hit entrtaiment. Každý den uklízí po nepořádných skupinách. Ale bude tomu tak napořád?