Nový začátek |Story with Liam|

14.díl

Pohled Liama:

Nějakou dobu jen otupěle stojím v hotelovém pokoji a v ruce svírám mobil. Stále mi nedocházelo, co právě proběhlo.. Nevím, kdo byl ten kluk, který to zvedl. Dívám se do země a všechno mi začíná docházet. Zavřu oči a na nic jiného se nezmůžu, zády se opřu o chladnou zeď a sesunu se k zemi. Bezduše hledím před sebe a snažím se na to nemyslet.. Vzhlédnu až, když uslyším tiché zaklepání. Upřeně se dívám na dveře a jen tiše doufám, aby to nebyl někdo z manegmentu. Uleví se mi, když se za dveřmi objeví Louis. „Ahoj“ řeknu stroze a kouknu se stranou. Když si sedne vedle mě, tiše si povzdychnu a otočím k němu hlavu. „Stalo se něco?“ zeptá se nakonec a ustaraně mě sleduje. Jen zavrtím hlavou, obtočím mu paže kolem těla a hlavu mu zabořím do ramene. „Oh, tak zlý to snad nebude..“ řekne Loui a tiše se zasměje. „Věř, že bude..“ odpovím a ke konci se mi zlomí hlas. Natisknu se k němu a po tváři mi steče slza. Vždycky jsem dával svoje emoce najevo, přece jenom Loui je jako můj bratr, stejně jako kluci..

Pohled Maemi:

Celá ta záležitost s Jamiem byla chyba, ale stále jsem ho nemohla vyhnat z hlavy. Chtěla jsem se už od něj držet dál, ale pokaždé mě nějaká situace dovede zpět k němu..
Nevrle prohrabám svůj pokoj tak, že ho převrátím celý vzhůru nohama a žádná věc nezůstane na své místě. Jen si něco zavrčím sama pro sebe a vyčerpaně si sednu na postel. Letmým pohledem shlédnu pokoj, který vypadal doslova, jako po výbuchu. Jediná možnost byl ještě Jamieho dům, což se mi moc nezamlouvalo. Povzdychnu si a jen v tílku a volných teplákách vyběhnu z domu. Ujdu jen pár kroků a nuceně zazvoním u jeho dveří. Vzhlédnu pohledem od země, když se dveře otevřou.. Protočím oči sloup, když se objeví ve dveřích jen v boxerkách. Kouknu se stranou, ale pak se k němu znovu pohledem vrátím..

Pohled Jamieho:

Otevřu dveře a postávám ve dveřích jen v boxerkách tak, jak jsem zvyklý chodit pokaždé když jsem doma sám. „Potřebuješ něco?“ zeptám se a ramenem se opřu o trám dveří. Zaujatě ji sleduju a nijak neřeším, že jsem skoro nahý. „Nenechala jsem tu mobil?“ zamračí se a upřeně mě sleduje. Jen se šibalsky usměju a přikývnu. Udělám krok stranou, aby mohla projít kolem mě dovnitř. „Nechala jsi ho tu“ přiznám a usměju se. „..ale jen tak ti ho nedám“ dodám klidně a zákeřně se uculím. Když vejde zavřu dveře a dovedu ji až do obýváku. Rychle se natáhnu pro její mobil, který se povaloval na pohovce. „Takže.. co jsi schopná mi nabídnout?“ zavrním tiše a rukou jí zamávám kousek před obličejem pak, ale ruku přitisknu pevně k tělu..

Pohled Maemi:

Znechuceně se na něj podívám, když se rozhodne vyjednávat. „Prostě mi ho naval a nech mě být!“ zavrčím na něj a natáhnu k němu ruku. Rty stáhnu do úzké linky a jen ho upřeně sleduju. Nehodlala jsem si s ním znovu začínat, ale to nezáleží tak moc na mě. Trochu vyděšeně ucouvnu, když udělá několik kroků pevně a já mám za zády jen chladnou zeď. „Můžu se aspoň kouknout jestli mi někdo nevolal?“ zeptám se tiše a letmo se kouknu na svůj mobil v jeho ruce. On však jen zavrtí hlavou a usměje se na mě. „Volal“ řekne prostě a pokrčí rameny. Nad jeho reakcí jen pozdvihnu obočí a nakloním hlavu trochu na stranu. Nic neříkám, čekám až vše vysvětlí sám. „Nějaký Liam? Hm.. ale ten už volat nebude“ řekne spokojeně a ruce si opře vedle mé hlavy o zeď. Pokusím se, co nejdál odtáhnout od jeho těla. „Ne.. tos neudělal?!“ vyjedu po něm a rukama se vzepřu o jeho hruď, abych ho od sebe odstrčila. „Mm.. udělal“ řekne klidně a nevinně se uculí..