Nový začátek |Story with Liam|

21.díl

Pohled Maemi:

Trochu neklidně sebou zavrtím, když si začne bojovat se svým páskem u kalhot. Pohledem sjedu k jeho rozkroku a nejistě si zkousnu ret. Nevěděla jsem jestli je to dobrý nápad, ale nebyla jsem schopná se ani pohnout na tož, abych ho odmítla. Jeho kalhoty skončí kdesi na zemi vedle pohovky. V jeho boxerkách byl dost viditelný jeho tyčící se kamarád. Trochu mě udivila jeho velikost. Vzhlédnu k němu a rukama si stále trochu stydlivě zakrývám tělo. „Čekal jsem podobnou reakci..“ vydechne a zazubí se. Tiše vydechnu, když mě chytne za zápěstí a ruce mi dá vedle těla. Trochu mě znejistí, když si začne hladově prohlížet mé tělo. Natiskne se na mě tak, že mě zakryje svým tělem a dravě se vrhne k mému hrdlu, kde zanechá několik rudých flíčků. Ruce mu dám kolem krku a nehty mu lehce zaryju do zad. Jeho ruka zvídavě zabloudí k mému podbřišku. Pod jeho dotekem se lehce zachvěju. Špičkami prstů přejíždí po vnitřní straně mého stehna a nedočkavě si začne svlékat boxerky. Chodbou se rozezní drnčivý zvuk.. Harry jen nevrle otočí hlavu směrem k chodbě a tiše zavrčí. Rukama sjedu k jeho hrudi a odstrčím ho od sebe. Chvilku trvalo než jsem se dokázala pohnout. Zamračím se, když nemůžu najít své spodní prádlo. Ohlédnu se zpět na Harryho, který ho jen čistě ‚náhodou‘ svírá v ruce a nevinně se na mě uculí. Protočím oči v sloup a vytrhnu mu ho z ruky. Obléknu si ho a stejně tak i triko a tázavě se podívám na Hazzu, který má na sobě stále jen boxerky. „Schovej se někam!“ vyhrknu na něj, ale on ani tak nevypadá, že by se někam chystal. Dotlačím ho do kuchyně, což nebylo zrovna dobré místo na úkryt. „Ale..“ vydechne na protest a opře se o kuchyňskou linku. „Co ale? Zůstaň tu.. jasné?“ zeptám se klidně, ikdyž už po několikráte zazvoní zvonek. „Dobře“ vydá ze sebe nakonec a usměje se. Krátce se přitisknu rty k těm jeho a úsměv mu oplatím. Popoběhnu ke vchodovým dveřím, které následně otevřu. „Um.. ahoj Liame“ řeknu a poměrně hlasitě zdůrazním jeho jméno tak, aby to slyšel i Harry. Nestačím říct nic jiného a Liam se ocitne vevnitř. Zavřu dveře a jen tiše doufám, aby se Harry nějak neprozradil.. Uvědomím si, že je všude a zejména v obýváku cítit jeho voňavka..

Pohled Liama: 

Nikdo nebyl doma, kluci někam odešli a to včetně Harryho. Nechtěl jsem zůstat doma sám a tak jsem zamířil k domu Maemi. Z počátku jsem si myslel, že není doma, ale nakonec mi po několika minutách otevřela. Trochu nechápavě se na ní podívám, když mě při pozdravu osloví. „Ahoj“ prohodím mezi tím, co vklouznu dovnitř. Všímám si toho, že se chová zvláštně, ale to nijak moc neřeším. Usměju se a rovnou jdu vedle do obýváku. Zastavím se, když mě v půlce cesty chytne za ruku. „Nechceš jít.. do pokoje?“ zavrní a zkousne si ret. Na chvilku zaváhám a propletu naše prsty. „Děje se něco?“ zeptám se a přimhouřím tázavě oči. Ruce jí obtočím kolem pasu stejně tak, jako kdybych ji chtěl obejmout. Skloním hlavu a přičichnu si k jejímu triku, které měla na sobě. Rozhodně z něj nebyl cítit prací prášek ani její voňavka. Byla pánská a poměrně pronikavá. Vzhlédnu k její tváři a neusmívám se, jako předtím. „James?“ zeptám se prostě, bylo zřejmé co tím myslím..Trošku se poodtáhnu a ruce nechám klesnout z jejích boků..

Harryho Pohled: 

Bylo skoro jasné, že to bude Liam, kdo jiný.. Obléknu se, protože kdyby mě tu objevil téměř nahého, nebylo by o čem diskutovat. Přitisknu se ke dveřím, abych slyšel o čem si povídají nebo blížící se kroky. Polknu a rychle přemýšlím, co udělat.. když Liam ucítí mou voňavku. Stejně až bych se vrátil domu poznal by, že jsem tu byl já a ne James. Hledal jsem jakoukoli záminku, proč jsem tady. Otevřu dveře od spíže, které tiše zavržou. Trhnu sebou při tom nepříjemném zvuku. Pohledem brouzdám od poličky k poličce. Natáhnu se pro trs banánů z kterého si jeden utrhnu a klidně vyjdu z kuchyně. (http://31.media.tumblr.com/c96a03ecf5c7e1396a347edf6857f339/tumblr_mskrm35KJ31satub6o1_400.gif) Zakousnu se do něj a vejdu do obýváku. Všimnu si jejího káravého, ale zároveň nechápavého pohledu. Stejně tak i Liam mě jen upřeně sleduje a čeká vysvětlení. „Zapomněl jsi koupit banány!“ prohodím a zamračím se. Liam se letmou koukne na mě a zpět na Maemi. (http://data2.whicdn.com/images/76452474/large.gif) Bylo vidět, že tomu zrovna moc nevěří. „Ale.. to nevadí, už jsem stejně na odchodu“ dodám a couvnu. „A děkuju za ten banán..“ vyhrknu ještě než zmizím, pohodím rukou v které držím už jen slupku a letmo na Maemi mrknu.. 

Vaše názory? Byla bych vděčná za nějaký ten koment :33 •Ange•