Výměna rolí [DOČASNĚ UKONČENO]

*2*

Ona

Ten nový kluk je zvláštní. Zíral na mě asi pět minut. Pak přišla učitelka a vyrušila ho.
"Děti. Vítám vás zpátky ve škole. Doufám, že si užijete tenhle školní......"
Zaslechnu hlasy za mnou.
"Ale nedělej fóry. Je to na.."
Ne! Nemůžu poslouchat cizí hovory! Raději budu vnímat učitelku.
"...vím, že většina druháků jezdí spíše na školní výlety, než na školy v přírodě, ale my nejsme většina. Takže pojedeme na lyžařský kurz a i na školu v přírodě. Teď vám Marinette rozdá tyto papíry s kroužkama na tenhle školní rok. No pojď Marinette. Vstanu a dojdu k ní. Vezmu papíry a obejdu třídu. Začnu u Alyi se Sabrinou a jdu dál. Když jsem u toho novýho, tak cítím, že mě sleduje. Dám papír Ninovi a podívám se na Adriena. Usměju se na něj a dám mu papír. On zčervenal. Co mu je? Dojdu k naší lavici a poslední dva papíry dám Chloe a mě. Posadím se a učitelka začne zase povídat.
"Takže snad jsem vám vše důležité řekla...jo a budeme hrát divadelní hru. No po zvonění  můžete jít domů."
Hned co to dořekne, zazvoní. Všichni vyběhnou ze třídy. Do tašky si dám papíry a zapnu jí. Vstanu a dám si tašku přes rameno. S Chloe jdeme ven.
"Hele Mari. Pospíchám. Uvidíme se zítra. Ještě ti zavolám. Pa."
Chloe seběhla schody a vyběhla ven. Ach jo. Zůstala jsem sama. Jdu po schodech, ale u východu se zastavím. Venku prší. To ne! Řidič přijede až za dvě hodiny! Nemůžu jít domů! Nemám ani mobil! Ani Chloe mě nemůže odvést! Co budu dělat? Jen tu tak stojím a koukám na padající kapky. Najednou se vedle mě někdo postaví.

On

Ona se na mě usmála? Usmála! Zrudnul jsem jako rajče. Co to se mnou ta holka dělá? Zazvonilo a všichni se vyhrnuli ze třídy. Marinette vstala a dala si tašku přes rameno. Pak i s tou druhou odešla. Vstal jsem a dal si batoh na záda. Vyjdu ze třídy a jdu dolů ze schodů. U vchodu uvidím stát...Marinette? Co tu dělá? To ještě neodjela? Jdu k ní a kouknu ven. Prší. Stoupnu si vedle ní. Podívá se na mě. Taky se na ní podívám a koukáme si do očí. Ona zamrká a koukne se zase ven.
"P-proč tu stojíš? N-nejdeš domů?"
"Čekám až trochu přestane. Nemám deštník a bydlím daleko. Déšť mi nevadí, ale nerada bych zmokla."
Chápu jí. Vytáhnu můj deštník.
"Já b-bydlím tady. N-nechceš si půjčit můj?"
Sakra proč koktám?!
"Ne. Já si počkám. To by si zmokl ty."
"Mě b-by to ne-nevadilo."
Podával jsem jí deštník. Díváme se do očí. Nakonec si deštník vezme. Usměje se na mě.
"Moc děkuju. Zítra ti ho přinesu do školy. A nezmokni moc."
Znovu se usměje a pak odejde. Stojím tam. Ona má ten nejkrásnější úsměv, co jsem kdy viděl. Rychle běžím domů.

Ona

Proč mi ten deštník půjčil? A proč koktá, když se mnou mluví? To se mě bojí? No co. Zítra mu ho vrátím. Dojdu domů a nechám deštník na verandě, aby uschnul.
"Nathalie? Zavoláte prosím řidiči, že jsem už doma?"
"Jistě."
Jdu do pokoje. Měla bych si to tu poklidit. Začnu sbírat jehle ze země. Když je mám všechny, začnu sbírat látky. Když douklidím, vezmu si blok a začnu navrhovat. Někdo zaklepe. Do pokoje vstoupí Nathalie.
"Marinette. Zítra ve tři máš focení v parku. Nezapomeň na to."
"Dobře. Díky Natalie."
Natalie odešla a já si šla sednout k televizi. Najednou jsem na stolku uvviděla krabičku. Vezmu jí do ruky a otevřu. Oslepí mě červené světlo a přede mnou se oběví malá postavička. Je červená.
"Co to je?"
Vezmu to prstem a ukazováčkem a zmáčknu to.
"Jaů nech mě!"
"Ty mluvíš? Co jsi zač?"
"Jsem Tikki. Kwami a ty jsi byla zvolena na záchranu světa."
"Co to plácáš? Já? Takový nemehlo? Ale jakto?"
"Asi jsi udělala dobrý skutek."
Vspomínám si na neděli:
Šla jsem domů ze studia, kde jsem měla focení. Vidím starého muže, který nemůže vstát. Podám mu hůl, která leží kousek od něj. Poděkoval mi a odešel.
"Aha. Takže budu superhrdina?"
"Ano. Budeš Kouzelná Beruška. Nikdy ale nikomu nesmíš prozradit, že jsi to ty. Budeš mít i pomocníka. Černého Kocoura."
M-moment. Já mám bít superhrdina? To je nějaký omyl ne?
"Ale já nemůžu bít superhrdina! Není tohle omyl?"
"Ne není! Stačí, když řekneš Tikki tečky! A budeš mít yo-yo a...."
"Počkat! Tikki tečky?"
Najednou Tikki zmizela. Co to? Stojím tu a na sobě mám červený dres s černýma puntíkama. Vypadám jak...Beruška?
"Tikki? Kde jsi?! Co mám dělat?"
Neodpovídá. Vezmu yo-yo a hodím ho z okna. Zachytne se za střechu protějšího domu. Hlasitě polknu. Najednou mě to stáhne a stojím na tý střeše. Co to..? Hodím yo-yo dál a zachytne se na další střechu. Stáhne mě to, ale yo-yo se uvolní a já padám dolů. Někoho smetu, ale nedopadneme na zem. Zamotáme se do mého yo-ya a houpeme se ve vzduchu.
____________________________________
Ahoj! Máme tu další díl. Doufám, že se líbí ;) kdyžtak napište i komentík a dejte  hvězdičku :) můžete si přečíst i mou druhou povídku o ML. Mám vás ráda!
*donuttik*