Druhý díl

114 14 5
                                    

Matthew

Ráno mě vzbudí Carol. Chodí jak buldozer! Mrknu na mobil, který jsem měl položený na stolku vedle postele. Když zjistím, že je šest ráno, naštvaně ho hodím zpátky na stolek. Proč musí vždycky tak brzo vstávat?! Vím, že je škola, ale ta začíná až za dvě hodiny a cesta trvá při loudavé chůzi pět minut.
,,Matty, vstávej. Udělala jsem ti snídani."klepe na dveře Carol. Snídaně? Ona umí vařit?
,,Nech mě."řeknu nevrle a zavrtám se zpátky do peřin. Carol naštvaně rozevře dveře, vezme mi po krátkém přetahování peřinu a vítězoslavně odejde. Na holku má obrovskou sílu. A to chodím do posilky! Před nedávnem jsme se poprali kvůli nějaké blbosti a pěkně mě zřídila... Před klukama jsem se tím zrovna nechlubil, to bych si pokazil reputaci. Teď mi nezbývá nic jiného než vstát z mé milované postele a jít sníst, co mi Car navřila.
,,Tak dáš mi něco k jídlu?!"přesunu se do kuchyně a těmito 'vlídnými' slovy ji přivítám do nového dne.
,,Jo. Udělala jsem ti míchaná vajíčka."zašklebí se a přede mě postaví talíř s omeletou.
,,Děláš si srandu, že jo?"naštvaně odsunu talíř a když se Carol nepřestává posměvačně smát, vlepím jí facku na pravou tvář, až se zapotácí.
,,Víš, že to jídlo nesnáším. Obzvlášť, když ho děláš ty!"zakřičím na ni a hladový odejdu zpátky do pokoje. Ta mě pěkně naštvala. Udělala to schválně! Zpod postele vytáhnu mou oblíbenou kabelu přes rameno a dám do ní mobil, sluchátka a peníze. To by mohlo na začátek školy stačit. Až se budeme opravdově učit, vezmu si i tablet. Ani se nerozloučím s mou sestrou a vycházím z bytu.
Po cestě do školy si ve večerce koupím něco na snídani a taky na svačinu.

,,Vypadni! Tady vždycky sedím já a Jimmy. To si jistě pamatuješ!"vyštěknu na Mousie, když ji uvidím sedět na mém místě úplně vzadu vpravo. Sem učitelky nevidí, takže jsem chráněný od jejich debilních komentářů, že jsem opět na mobilu.
,,Smůla, Seine."založí si ruce na prsou a kouká mi odhodlaně do očí. S ní jsem taky kdysi chodil, ale pak jsem zjistil, že je na mě příliš chytrá, tak jsem ji nechal. Ale na mém místě ji teda nenechám. Ví, že když se hodně naštvu, dokážu být i k holce nepříjemný.
,,Budeš muset jinam."nakloní hlavu a našpulí rty.
,,Ty jedna m..."vyletí mi ruka, ale včas se zastavím, protože do třídy vejde nějaká učitelka. Jde si jen pro nějakou knihu a zase odchází.
,,Děje se něco, Matty?"příjde k nám a sladce se na mě usměje.
,,Víte, Mousiena sedí na mém místě, kam jsem si před chvílí dal batoh."zalžu a nasadím nevinný obličej. Na ten všechny učitelky vždycky skočili a ani dnes to není vyjímka. Mají mě rádi i přes to, že jsem na učení totální lempl. Ale všechny testy opíšu, takže moje nejhorší známka byla trojka. Ještě že mám Jimmyho šprta, jak ho tu přezdívají. Ale i tak je oblíbený.
,,No, slečno Lieveová."ukáže rukou nahoru na znamení, že mě má pustit. Mousie chce něco namítnout, ale pak si to rozmyslí. Na to mě zná až moc dobře. Jsem prostě velký klikař. Se škodolibým úsměvem pozoruju její odchod. Při tom mi ale oči sjedou na její zadek. Není špatný.
,,Čau, brácho."poudraví mě Jimmy, když příjde.
,,Vidím že i letos má před tebou každý respekt."vím, že naráží na tu lavici.
,,Jasně. Jsem prostě jednička!"pochválím se. Všichni co tu jsou, jsou staří známí spolužáci. Ani se moc nezměnili. Ale jedna holka přece jo. Každý na ni upírá pohled a po skupinkách si o ní šeptají. Nikdo ji neznal. Přibyla k nám nová spolužačka. Ale jaká!

Jak se vám tento příběh zatím líbí? Ráda bych znala vaše názory. :)

Žít svůj život od začátkuKde žijí příběhy. Začni objevovat