Hi, takže tady je ta slíbená druhá část, tak snad se bude líbit :) a ne, neudělám z toho příběh :D Stopku mám pořád jen chci, abyste tu měli i druhou část ;)
Je to hrozná sračka, tak na mě za to nebuďte naštvaní pokud jste čekali něco VÍC...
_LarryLS1_
"Jsem lék na vampirismus"
Harry se začal hlasitě smát, když se vedle Louise posadil a začal si hrát s dřevěným kolíkem. Nikdy o nějakých Čistých neslyšel a přišlo mu to docela humorné, ale když nad tím přemýšlel. Nebylo normální, že se tenhle upír dokázal tak rychle léčit a měl průzračné, modré oči.
"Tak mluv." pobídl lovec Louise, který se stále snažil ve svém těle vyrovnat všechnu bolest. "Nikdy jsem o Čistých neslyšel, takže mi řekni úplně všechno."
"Moc toho nevím." zasmál se Louis a podíval se svýma modrýma očima na Harryho, který si pořád hrál s kolíkem. "Vím, jen to, co mi bylo řečeno." povzdechl si, ale i tak trval lovec na tom, aby mu vše řekl. "Před asi šedesáti lety, kdy jsem byl ještě člověk, tak mě nějaký upír unesl. Asi rok mě držel zavřeného a choval se ke mně jak k otrokovi, nebo ke kurvě." Louis si povzdechl a zavřel oči. "Nakonec mě jednou, tak zřídil, že jsem to málem nepřežil, ale on nechtěl, abych umřel a tak mě proměnil. Když jsem měl dostatek síly, tak jsem ho zabil a utekl od něj-"
"Dostaň se k tomu, co chci vědět." zavrčel nevrle Harry a chtěl pro výstrahu bodnout do upírova těla kolík, ale ten jen tiše zakňučel a proto si to lovec rozmyslel. Najednou měl s tímhle upírem trochu slitování.
"Dobře no. Našel jsem jistou skupinu upírů, kteří žili ve smečce. Okouzlili je moje modré oči, které by správně upír neměl mít. Zavedli mě proto k jejich velkému šéfovi, který měl stejnou barvu očí jako já. Řekl mi, že patříme mezi Čisté. Jsme imunní a naše krev slouží jako lék. On sám takhle vyléčil svojí dceru, která nechtěla být upírem. Říkal, že v přírodě musí být rovnováha a jelikož lovci docházejí, tak to příroda vymyslela takhle." Louis se na malý okamžik zamyslel, když si vzpomínal na ten šťastný výraz v očích upírů, kterým vrátil lidskou podstatu.
"Dobře, ale jak myslíš to, že jste imunní. Upíři přece jste, takže to nedává smysl." namítl Harry, který byl nesvůj, když něco nevěděl.
"Čistí jsou trochu jiný druh upíra. Musíme se živit krví, to ano, ale nejsme krvežíznivé bestie. Dokážeme se ovládat, takže lidi nemusíme zabíjet, když se chceme nakrmit. Nejsme, tak rychlí jako oni a někdy jsme o dost slabší. Taky nemůžeme proměňovat lidi na upíry." Louis cítil, že dokáže pohnout rukou a proto se rozhodl, že musí využít situace. "Nevím, jak to vysvětlit." povzdechl si.
"Už jsi někdy zkoušel někoho vyléčit?" Harryho zelené oči zvědavě zkoumali Louise a snažili se přijít na to, co je na tom chlapci, tak zajímavého.
"Hodně krát." odpověděl Louis okamžitě. "Pokud někdo nechtěl být upírem, tak jsem mu tu možnost nabídl a proměnil je zpátky na lidi. Divil by ses kolik lidí unaví takový život a chtějí zpátky tu lidskou část. Jenže nikdy se nezabaví chuti po krvi."
"Stačí, když jim dáš svojí krev?"
"Je to trošku složitější, ale v podstatě ano." přikývl Louis s malým úsměvem. Přemýšlel, co má udělat, aby utekl. Věděl, že už se mohl hýbat, ale byl v cizím sklepě a dveře, co byly napravo od něj byly určitě zamknuté.
"Takže bude stačit, když tě budu používat jako krevní banku?" ušklíbl se Harry a ze srandy zapíchl kolík do Louisova stehna.
"Kurva!" vřískl Louis a odstrčil lovce od sebe, když vyskočil na nohy a odstoupil několik kroků. Vytáhl si kolík ze svého stehna a hodil ho po Harrym. "Pokud chceš někoho vyléčit, tak se musí napít přímo z Čistého." zavrčel nepříjemně a hledal jakoukoliv možnost úniku.
