Všechno začalo jedním kouzlem, které přeměnilo člověka na úplně první bestii noci, která se krmila na krvi jiných. Stačilo jedno kousnutí a pomalu se to začalo šířit dál a dál po světě, až byla v každém zákoutí, každé části, které obývali lidé. Ne, každý mohl mít tento dar a žít jako přízrak noci v nejnádhernějším opojení slasti v krvi a zabíjení.
Mnozí, kteří se tento dar snažili získat, zemřeli bolestivou smrtí. Bestie byly nenasytné a chtěly více a více krve. Nespokojily se jen s vyvražďováním menších vesniček. Potřebovaly zdevastovat města a země. Netrvalo to dlouho a tyto bestie se ukázaly na pravém světle, kde ukázaly svojí skutečnou tvář. Predátor. Vrah. Ničitel. Pijavice. Krvesaj. Upír.
Mnoho názvů tyto bestie dostaly, ale jen jedno se uchytilo, jen jedním je lidé dokázali nazávat. Jako upíra, tvora noci. Upíři začaly být známý po celé zemi a jejich existence se zvyšovala, až jejich počet byl nebezpečný pro přežití a proto se lidé začali bránit. Vznikli takzvaní Stvoření slunce, kteří tlačovaly bestie, až je nakonec dostali pod kontrolu a nakonec vyhladili. Nebo si to spíše mysleli.
Stvoření noci, ale stále zůstali na naší planetě, ale pouze zahalení nevědomostí místních lidí. A stejně jako stále existovali upíři, tak také existovali jejich lovci, kteří redukovali počty, aby drželi svoje města v bezpečí.
Louis, tak se jmenoval jeden upír, který se rád předváděl a rád si s lovci hrál. Pokaždé si našel plný bar, kde se na všech lidech nakrmil a nenechal ani jednu živou duši. S pobavením pak seděl na baru a čekal na to, až přijde lovec a zblázní se, protože neuchránil svoje město před devastací stvoření noci.
Harry, tak se jmenoval jeden lovec, který miloval mučení upírů, kteří si se začínajícími lovci hráli. Pokaždé jezdil ze státu do státu a hledal problémové upíry, které pak zbavil jejich životů, ale velmi pomalou smrtí.
Možná to byl osud, který tyto dvě stvoření navedl do jednoho obyčejného města v USA a jelikož osud si rád zahrává, tak s nimi už měl vyložené karty a byl připraven hrát. Byl připraven dávat nejvyší karty, které měl, aby jim znepříjemnil život.
A také možná byla náhoda, že Harry vešel do stejného baru, který měl Louis v plánu zdevastovat. Rozhodně už, ale nebyla náhoda, že se posadili vedle sebe na barové židličky a vesele se na sebe usmáli.
Dlouho bylo ticho, kdy se na sebe dokázali jen dívat a přemýšlet o svých pocitech, který zažívali, když Louis vystřelil ze svého místa, aby mohl druhého chlapce popadnout za krk a zlomit mu vaz, tak jak to s každým lovcem dělal, jenže tohle byl jeden z nejzkušenějších lovců. Harry zareagoval velice rychle, když se dokázal vyhnout útoku upíra a píchnout mu do ramene látku, která ho na několik hodin omámila.
***
"Jsem rád, že už si vzhůru." usmál se lovec, když se na něj zaměřily dvě modré oči. Harry dokázal jen tupě zírat, protože nikdy dřív neviděl upíra s modrýma očima a to jich viděl hodně. Pokaždé totiž byly krvavě rudé, až černé.
"Vidím, že tě fascinují moje oči." zasmál se upír a pokusil se pohnout, ale jeho tělo bylo nadopováno látkou, která ho unavila a on nedokázal nic udělat. "Každého moje oči fascinují."
"Jsou nezvyklé, ale ne fascinující." lovec se rozešel pryč od svého úlovku a zamířil pro dřevěné hračky, které rád používal, aby upírům zpříjemnil pobyt v jeho sklepě. "Dneska jsi udělal tu největší chybu ve svém životě."
"Že jsem se zakoukal do lovce?" ušklíbl se zvesela Louis, který se vůbec nezdál, že by měl strach z nadcházející smrti, která pro něj byla jasná. Neměl žádnou šanci se z toho dostat.
