dark web. [n.h.]

1

Prohrábl jsem si vlasy a vydechl jsem, kalhoty jsem měl stažené a koukal na náhodná videa, která jsem měl na ploše svého laptopu.
"Kurva," zaklel jsem, bouchl jsem do stolu a zaklonil hlavu vydechujíc přebytečný vzduch v plicích.

Nudil jsem se, tak moc jsem se nudil.

Vjel jsem na mou osobou už známé odkazy a projížděl jsem názvy, zaujalo mě až porno s nádechem brutality, s úšklebkem jsem se zapřel zády do svého křesla a klikl na první, k vidění poskytnuté video, které se ihned dalo na celou obrazovku.

Dívka měla svázané ruce za zády, klečela na betonu, podle všeho se nacházela ve sklepě. Muž s maskou, který k ní přišel držel provaz, nůž a několik dalších zbraní, které byli noži příbuzné, nůžky, kleště, normální věci, které v domácnosti potřebujeme, jenže každý je používá jinak.

Sledoval jsem obrazovku a hltal každý děj, co se tam udál. Provaz jí uvázal kolem krku a během análního sexu ji uškrtil, rukou jsem zajel ke svému penisu a tiše jsem zasténal, když jsem pohnul nahoru a dolu.
Muž ve videu se natáhl pro kleště a jimi jí vytrhl několik zubů, krev jí tekla z úst na beton a já jsem zhluboka nasál vzduch, ukončil jsem video a natáhl si kalhoty spěchajíc ke dveřím od mého pokoje.

Seběhl jsem schody a vzal za dveře od sklepa, pohlédl jsem na dívku s páskou přes ústa a kousl se do rtu, právě teď jsem potřeboval rozptýlení.
"Nazdárek, kočko," vydechl jsem, pomalým krokem blížíc se k ní, její tělo se chvělo a po tvářích jí tekly slzy.

"Bože, holka jako ty je mi k hovnu," vydechl jsem a marně na ni pohlédl.
Ostře řezané lícní kosti, plné tmavě rudé rty, modré oči a tmavě hnědé vlasy, pohledná brunetka, ovšem k ničemu pro někoho, jako jsem já.
Neposlušná, ale na nějaké vychovávání tu nejsem.

"No, budeš mi musel vykouzlit radost aspoň tvou bolestí do té doby, dokud nenajdu někoho jiného," zavrčel jsem se svraštěným obočím a chytl jí za bradu vyzdvihujíc jí hlavu nahoru.
"Mohl bych s tebou natočit něco na red room, hm, ale proč poslouchat jiné, když ti můžu ublížit podle svého, nerad poslouchám ostatní," usmál jsem se a palcem jí přejel po rtu.

"Tak zlato, si schopná mi vyhonit ptáka?"vydechl jsem a ona zkroutila obličej do naštvané grimasy.
"Fajn, děláš mi jen radost!" zasmál jsem se a došel jsem ke svému kovovému stolku, vzal jsem si hřebíky a kladivo.

"Stále ne?" zachraptěl jsem a ona zakývala hlavou, svraštěné obočí jí dělalo roztomilou, ale já radši, když holky poslouchali, jejich obličeje byli vystrašené a nikdy neodmlouvali.

Rozvázal jsem jí ruce a shodil ji na matraci, kde většinou spala, ovšem nyní už byla přivázaná ke kovové tyči a seděla na zemi, nic z toho bych jí neudělal, kdyby mě poslouchala, ale ona měla svou hlavu i přes mé veškeré vyhrožování a varování.

"Fajn, jdeme na to," kladivo jsem položil vedle a chytl jsem jí ruku, vřískala a já se mračil, nesnášel jsem, když jsem slyšel křik, křik z ničeho, miloval jsem křik z bolesti, bolestné steny a vzlyky, ale museli mít důvod a já jí ten důvod hodlal dát.

Kolenem jsem zamezil pohyb její ruky, chopil jsem se rychle kladiva a hřebík jí vrazil kladivem do jejího hubeného ukazováčku, hlasitě vykřikla a prohnula se v zádech, na to jsem se já ale pouze usmál a přibyl jí další hřebík, tentokrát ale do dlaně.

Matrace vsákla krev, která přibývala, já jsem jen s uspokojujícím pocitem sledoval, její bolestné obličeje, oční víčka tiskla k sobě, rty měla pevně semknuté v jedné rovné přímce, křičela.

Následně její tělo padlo k zemi a ona omdlela, stávalo se mi to často, nechal jsem její tělo bezmocně ležet polovinou těla na matraci a od pasu dolů ležela na studeném betonu, krev stekla na beton a já sledoval tu fascinující tekutinu, jak tvoří jemné pavučinky.

Vstal jsem, kladivo i hřebíky jsem odnesl zpět na svůj vybavený stolek a její dlaně jsem svázal provazem, následně jsem jí pouty připevnil k tyči a pohlédl na dva hřebíky v její dlani.
"Takhle si to budeš pamatovat," zavrčel jsem a nechal jí tak, odešel jsem ze studené místnosti a dorazil jsem zpět do svého pokoje.

Můj žaludek zaskučel a já se zasmál, hlad je silná moc, ale ne taková, jakou mám já, jakou moc můžete mít, když někoho pomalu mučíte.

S úsměvem jsem zamířil do kuchyně, mobil jsem svíral v ruce a koukal na různé chaty lidí, kteří sledovali mé videa, můj účet i obličej byl na tomto webu neznámý, identita je vše, co na tomhle webu nesmíte dát najevo.

Zapípal mi telefon a já koukl na nový chat:

jamie: jsi fascinující

anonymousboy93: děkuji ?

jamie: máš unikátní způsoby

anonymousboy93: hledám novou oběť

jamie: já to být nechci, jen se ráda dívám na tvá videa

anonymousboy93: hlídej si záda a schovej svou identitu dřív, než si tě najdu

Její přístup mě lákal, ona pro to byla ta pravá, byla dokonalá a uměla ocenit mé dílo. Došoural jsem se do kuchyně a položil jsem telefon na linku, zabloudil jsem do své lednice a pohlédl na špagety, které jsem měl ještě ze včera.

Vyndal jsem talíř a nandal si slušnou porci, přece jen mi po všem dost vyhládlo a já se musel dosyta najíst, abych byl schopný něco dnes ještě zvládnout.
Měl jsem další plány.

Porci jsem strčil do mikrovlnné trouby a sledoval, jak se jídlo točí na skleněném podnosu, aby se dostatečně ohřálo.
Zvedl jsem si dlaň k obličeji a začal jsem si kousat nehty, myslel jsem na tu dívku, co mi napsala. Bude jednoduché přijít na všechny informace o ní, všechno bude jednoduché až zjistím její adresu.

Vyndal jsem talíř s pípáním ven a natáhl se k šuplíku s příbory, vyndal jsem vidličku, vzal si telefon a mířil jsem ke stolu, abych se slušně najedl, když už jsem dělal něco takového, aspoň jíst jsem mohl jako každý jiný, vlastně jsem byl jako každý jiný, jen s jiným a zábavnějším koníčkem.

Zasedl jsem si ke stolu a začal jíst špagety sousto po soustu, zkoumajíc profil mé obdivovatelky, adresa byla nalezena pár kilometrů ode mě.
Skvělé.