dark web. [n.h.]

4

"Jsi skvělá," vydechl jsem jí u ouška, opřela si hlavu o mou hruď a já uslyšel, jak jí kručí v břiše. "Zasloužíš si odměnu," řekl jsem a chytl její od krve špinavou dlaň do té své.

Společně jsme zašli do kuchyně a já jí nařídil, aby se šla znovu umýt, ihned poslechla a já mezitím ohřál předem připravenou čínu, kterou už jsem jí jednou nabízel.

Přišla zabalená v ručníku a koukala na mě, hned jsem pochopil, jiné oblečení tu neměla, ale já to nijak neřešil, koukal jsem na ní a skousl si jemně ret.

"Prosím, mohla bych si půjčit triko?" její hlásek si pohrál s mými ušními bubínky a já jako na rozkaz vyběhl schody do ložnice a vzal jsem dlouhé tmavé triko.

Chystal jsem se po schodech dolů, ale ona se objevila přede mnou. Vzala si mé triko a ručník nechala volně spadnout na zem, můj dech se zastavil a srdce několikrát vynechalo potřebný úder.
Její krásné ženské křivky schovala po triko, které si oblékla a já si ji za boky přitáhl k sobě, už dlouho jsem neměl dívku.

"Chci, aby si šla do mé ložnice, první dveře vpravo, lehla si na postel, v šuplíku mám šátek, zavaž si oči a rozkroč nohy, buď hodná a poslechni mě," její dech se zrychlil a poslušně vyšla pár schodů, načež se dostala na menší chodbu, slyšel jsem otevření dveří a došel jsem do kuchyně, abych jí ohřál čínu, kterou jsem dal do hlubší misky.

Na znamení pípnutí jsem vyndal horkou misku, vzal jsem lžičku a sledoval jsem cestu do svého pokoje, kde už na mě měla čekat moje brunetka.

Jakmile jsem vešel, spokojeně jsem se usmál a sledoval, jak se jí zvedal hrudník pod hlasitými nádechy.
"Neublížím ti, když budeš hodná, když nebudeš moc křičet," vydechl jsem pokládajíc misku vedle na menší skříňku, která obsahovala několik nepotřebných věcí a držela na sobě malou lampičku.

"Klid, ticho, ticho dokud ti neřeknu," vydechl jsem jí klidně u ucha a rty se otřel o její ušní lalůček.
Díky šátku neviděla a já jí prstem přejel po látce, kterou měla na horní části svého těla, mé triko, jinak byla celá nahá.
Vyhrnul jsem jí tričko a prstem přejel od hrudníku až po její pupík, trhaně dýchala a já se usmál.

"Klid a ticho," napomenul jsem jí, když tiše zasténala, jelikož jsem dlaní zajel na její prso a stiskl jí ho. Vypnula hrudník a zabořila hlavu více do polštářů.
"Co cítíš, pověz mi to," vydechl jsem a dal jí tím místo na její projev.

Pomalu jsem se sklonil a jazykem si udělal cestičku až k pupíku. "Mokro," vypískla vyšším hláskem a rukou nahmatala mojí hlavu, načež mě začala vískat ve vlasech.
Pomalu zatlačila a já se na její prosbu tělem posunul blíže k jejímu citlivému místečku.

Ruce jsem protáhl pod jejími stehny a chytl jí za boky, uslyšel jsem jen slastný sten a pánví se tlačila více k mému obličeji.
Jazykem jsem jí laskal její citlivé místečko a ona se prohýbala v zádech.

"Vím, že ti tohle nestačí," vydechl jsem a věnoval jí polibek, než jsem opustil její klín. Pomalu jsem vstal a svlékl si kalhoty ihned i s boxerkami.
Využil jsem toho, že má zavázané oči a přitáhl jsem jí více k okraji postele.

Zhluboka jsem se nadechl a vnikl do ní až po kořen své délky, zasténala a zkřivila ústa do 'o'. Celý ten pohled na ní mě vzrušoval více než dost, začal jsem nevinnými přírazy, ale to mě nebavilo a hned jsem silně přirazil do toho dokonale úzkého tepla, jejího těla.

Dlaně stiskla v pěsti a držela své steny na uzdě, přesně tak, jak jsem jí nakázal.

"Sténej, sténej jako kdyby to byl tvůj poslední sex!" křikl jsem na ní a ona hlasitě vykřikla při mém dalším silném přírazu, její tělo bylo celé zpocené, stehna se jí leskla po známkách potu, chytl jsem jí je a přirazil si jí tak blíže ke svému tělu, sténala a já si to zamiloval.

Naše kůže o sebe hlasitě pleskala a já jednou rukou chytl její vlasy a surově jí za ně zatahal, díky tomu byla nucena zvednout hlavu, ale šátek jí zabraňoval v pohledu na mě.

Druhou rukou jsem jí vytvořil několik modřin na stehně, jelikož jsem jí ho silně drtil a vyvrcholil jsem do jejího těla, hluboko do ní.
"Můžeš si šátek sundat," vydechl jsem a ona tak udělala, žádala se mého objetí a oči měla lehce uplakané.

Opustil jsem s výdechem její tělo a pohladil její mokrou tvář. "Promiň, jestli jsem ti ublížil," vydechl jsem k ní svou první omluvu, celkově mou první omluvu k mé oběti.
Nikdy jsem se neomlouval.

"Zůstaň tady se mnou," šeptla a já se položil vedle ní. "Mám ještě práci, vyspi se, pak můžeš přijít, víš kde mě najdeš," věnoval jsem jí jemný polibek na čelo a ještě chvíli jí svíral v objetí, dokud úplně neusnula.

Jakmile jsem se vymanil z jejího objetí, oblékl jsem si pouze tepláky a svlékl si triko, horko mě pohlcovalo tak rychle, jako se šíří zvuk.
Prohrábl jsem si vlasy a opět jazykem zabloudil ke svým kovovým kroužkům ve rtu, které jsem následně jemně skousl a pohrával jsem si s nimi.

V plné kondici jsem vyrazil do svého oblíbeného pokoje, kde už sedělo to nešťastné stvoření hledíc na svou zohavenou kamarádku.

"Čistá práce, že?" zasmál jsem se, její tělo nadskočilo a začala se vzlyky, ale ty na mě nikdy nepůsobily, opět jsem jí věnoval smích a přesunul se blíže k ní, hladíc jí po vlasech jsem si prohlédl její obličej.
Dlouhé řasy, tmavší obočí, pihy na nose a tvářích a úzké rty, které se tyčili v rovné přímce. Dívky se zrzavými vlasy byly mou slabostí, ovšem ne teď, když jsem měl někoho, jako byla Jamie.

"Abych ti nelhal, ty budeš mé umělecké dílo, zlato," usmál jsem se a přejel jí palcem po bradě. "To nejlepší umělecké dílo, ale až po mé Jamie," vydechl jsem s úšklebkem a chytil jí pod krkem, načež vydala pár dávících se zvuků.

"Ovšem mezi váma dvěma tu je vlastně jeden rozdíl, ty to totiž nepřežiješ," její tělo se začalo třást pod návalem vzlyků a já už se jen usmíval a šel jsem ke svému nářadí.