"Jamesi dost!" Zasmál jsem se, když po mě maličký blonďáček stříkal vodu z hadice.
"Tatí? Kdy přijde máma?" Zaskučel a sedl si do trávy.
"Za chvilku, každou chvíli by tu měla být, tak šup! Běž se obléct," řekl jsem s úsměvem a James utekl do domu.Byl jsem celý mokrý, moje blond vlasy mi padaly do obličeje a já se jen zasmál.
Po třech letech jsme konečně byli schopní žít jinak, tedy doslova já byl schopný se přizpůsobit.
Potom, co jsem o svou lásku málem přišel mi vše došlo a já se vším přestal, někdy bylo těžké na to nemyslet, ale hned co se narodil James jsem přestat musel, pro celou svou rodinu."Už jde!" Šeptl James a já s úsměvem stál a jen čekal,James se schoval pod menší stoleček, na kterém byl ubrus, který sahal až k zemi.
"Ahoj," usmála se na mě od dveří krásná brunetka.
"Ahoj," se zájmem si mě prohlížela a vešla na zahradu skleněnými dveřmi na terasu."Něco slavíme?" Usmála se a já zakýval hlavou.
"Nope," zamručel jsem a na tváři mi stále hrál úsměv.Jamie po chvíli dalšího neúspěšného hádání zakňučela a já šel blíže k ní a políbil jsem jí na rty.
Pomalu jsem si klekl a usmál se. Na sobě jsem měl tmavě šedé sako, černé boty a černé brýle, které doplňili můj celkový vzhled."Jamie, změnila si mi život, ty celá si mě změnila a jsem ti za to moc vděčný, nevím jak bych dopadl, kdybych tě neměl," odmlčel jsem se a Jamie si dala dlaň přes ústa.
"dala si mi dokonalou rodinu, kterou jsem vždy žádal, dokonalý vztah a tak doufám, že mi dáš i dokonalé manželství. Jamie vezmeš si mě?" Její očka se začaly lesknout, plakala."Nialle," vydechla po tišší chvíli a utírala si oči.
"Jistě že ano," vydechla šťastně a z pod stolu vylezl James, který na sobě měl černé sako a červeného motýlka.
Držel krabičku, kterou otevřel a já z ní vyndal prsten s diamantem.
Pomalu jsem ho navlékl Jamie na prsteníček a následně políbil její dlaň."Miluji tě," šeptl jsem jí do ouška a hladil její záda.
"Já tebe," vydechla a James se začal pracně dostávat mezi nás.
Se smíchem jsem ho zvedl do náruče a jak Jamie, tak i jeho jsem objal naráz."Takže teď bude další miminko?" Optal se zvědavě ten maličký blonďatý andílek, který mi byl opravdu hodně podobný, ale oči měl krásné po Jamie, stejně tak jako nosánek.
"No, když maminka bude chtít, může jich být klidně i pět," zasmál jsem se a Jamie si vzala Jamese k sobě.
"Chtěl by ses starat, broučku?" Políbil a ho na čelo a on přikývl.
"Tak bude," usmál jsem se a dlouze Jamie políbil.Další člen do rodiny bude už jen třešničkou na dort.