Angel (Teen Wolf FF)

1. Is She Death?

Pohled Isaaca

„Tohle prostě nedávám!" ozve se rozhořčeně Roxi. „Proč mi nikdo nezavolal, nedal mi vědět prostě nic? Byla to i moje kamarádka. Tohle nebylo fér!"

A já ji musím dát za pravdu. Nebylo. Měli jsme jí dát vědět, co se děje. Jenže to ani jednoho z nás nenapadlo. Vlastně ani nevím, jak na tom spolu s Emily byli. V poslední době jsem je spolu vůbec neviděl.

„Měli jsme ti dát vědět, ale nic by se nezměnilo," řeknu stručně. Sedím v křeslu u Emily doma. Sem taky Roxi přišla. Lépe řečeno sem přiběhla s pláčem, že byla na hrobě babičky, která má narozeniny, šla do jedné boudičky, kde se bere voda a našla tam náhrobek s jménem Emily. Musel to pro ni být šok. Scott ho jel se Stilesem dovést jinam, aby ho náhodou ještě někdo jiný nenašel. Mysleli jsme, že tam nikdo nechodí. Spletli jsme se.

Vše jsem jí vysvětlil, chápu, že to pro ní musí být dost těžké.

Zamračí se na mě.

„Hele, já tě nebudu utěšovat a říkat ti, že všechno bude růžové. Na to řekni někomu jinému," odseknu jí. „Tys za ní taky mohla jít, když nebyla ve škole," vytknu jí.

Nechápavě se na mě podívá. „Ale já poslední měsíc nebyla v Beacon Hills. Omluvila jsem se ze školy a jela jsem za nemocnou tetou. Emily mi nepsala, tak jsem si myslela, že nemá čas třeba kvůli škole. Nečekala jsem, že najdu její náhrobek a zjistím, že je možná mrtvá."

Chápavě přikývnu. Nakloním se dopředu a lokty si položím na kolena. „Dobrá, mám na tebe otázku. Pomůžeš nám?"

Okamžitě přikývne. „Samozřejmě," řekne, jako bych se jí zeptal na banální věc.

Scott se Stilesem vejdou do místnosti. „O náhrobek jsme se postarali. Už ho nikdo nenajde. Měli bychom se rozhodnout, co budeme dělat dál," řekne Scott.

„Pokusíme se najít to místo, ne?" zeptá se Roxi nechápavě.

„Ne," odpovím a ona po mě hodí zlostný pohled. Je dobře, že si rozumíme.

„Isaac má pravdu," řekne Stiles. „Andělé řekli, že to je tajné místo, které nám nemohou ukázat. Nemyslím si, že bychom ho našli. A i kdyby nemůžeme vědět, jaké místo mysleli."

„Třeba by jí mohli vrátit oni," navrhne Roxi.

„Měli by, když ji odnesli Bůh, ví kam," zavrčím. „Jenže pořád tu je ta otázka, kterou nikdo z nás nepoložil." Podívám se na ně. „Je mrtvá?"

Scott se nadechuje, že něco řekne, ale já ho zarazím zdviženou rukou. „Já vím, že bych neměl myslet tak negativně, ale její srdce nebilo, když jí nesli pryč a řekli, že její čas je téměř pryč. Musíme myslet i na tu možnost, že s jim to nepovedlo."

Roxi se na mě podívá jako na masového vraha. „Jak tohle můžeš říct? Zníš tak klidně, jako by ti vůbec nevadilo, že zemřela. Jako by ses s tím smířil a žil dál. Jako by tě to vůbec nemrzelo!"

Nervy jsem měl na pochodu už předtím, ale tohle byla poslední kapka k výbuchu. Vyskočím z křesla, až sebou škubne. „Kurva! Samozřejmě, že mě to není jedno, do prdele! Já jsem jí miloval a teď je pryč, už jsem se s tím nějak smířil, jestli si udělám, falešnou naději a pak zjistím že je skutečně mrtvá, zabije mě to chápeš?!"

Vyběhnu ven. Musí být naživu!

•••••••••••

O dva měsíce později...

„Mamka začíná šílet, že se jí něco stalo a já opravdu nevím, co jí na to mám říct," šílí Lydia. „Našli jste něco nového?"

Nedávno jsme našli stopu, který by eventuelně mohla říct, kde je to místo andělů, ale spletli jsme se, byla to slepá ulička a nám pomalu docházejí nápady.

„Ne, nic jsme nenašli. Doprdele!" bouchnu pěstí do stolu a ten se prohne. Deaton se na mě naštvaně podívá. „Rád bych ještě nějakou chvilku tento nábytek používal, tak mi ho nenič Isaacu, všichni jsme z toho špatní."

Nemůžu uvěřit, tomu co říká. „Špatní?" zasípu vzteky. „Já z toho nejsem špatný! Mě to užírá zevnitř! Přijde mi, jako by moje srdce mohlo explodovat!" Pokračoval bych dát, ale Scott mi položí ruku na rameno.

„Dost," řekne klidně. „Všichni jsme z toho zdrcení, jsme jeden tým, ano?"

Vydechnu. „Ano, omlouvám se, jen... potřebuju jít na vzduch."

„Jdu za ním," uslyším Allison.

Opřu se o stěnu veterinářství. „Už jsou to dva měsíce," řeknu přiškrceně.

„Já vím," povzdechne si Allison. „Víš, nejsi jediný, kterému chybí. Byla členek naší smečky, my všichni ji chceme zpět. Nám všem chybí, jen jiným způsobem než tobě. Nezapomínej na to," pohladí mě po paži.

„Co když je mrtvá? Co když se jim to nepodařilo a my se snažíme zbytečně a už ji nikdy neuvidíme." Natočím k ní hlavu, uvědomím si jak moc je mi blízko. Překvapeně zamrká a otevře údivem pusu.

Nevím, co to do mě vjede. Vrhnu se na její rty a přitisknu ji na zeď. Hladově jí líbám.

Tohle není Emily, bleskne mi hlavou a já od Allison odskočím.

Vyděšeně se na sebe díváme.

„Já...," koktám.

„Nic neříkej," vyhrkne. „Nic se nestalo. Nebudeme to řešit, ano? Prostě jsi byl jen trochu vedle, nic to neznamenalo."

Urychleně přikývnu. Něco uslyším, zvuk jak někdo k nám běží. Otočím se, už z dálky rozeznám Roxi, která k nám sprintuje. Zamračím se, něco se muselo stát.

„Volala mi Jessica!" volá už z dálky. „Volala mi Jessica!!"

„Kdo je Jessica?" otočím se na Allison nechápavě.

„Holka z nižšího ročníku, která bydlí kousek od Emily."

Mezitím doběhne až k nám a vletí dovnitř. Následujeme jí. „Volala mi Jessica, že se u Emily svítí," řekne zadýchaně.

„A ty si myslíš..." ptá se Stiles.

„Já nevím, prostě se tam svítí, buď se tam někdo vloupal, nebo to je ona."

„Jedem!" zavelí Scott a už se hrneme do aut.

Prosím ať je ona. Prosím!

Ahojky, všichni! Máme tu krátkou kapitolku na rozjezd! Doufám, že jste tu pořád se mnou i přesto že píšu déle, než jsem slíbila, ale byla to makačka a léto hrozně rychle uběhlo!!! Nééééé!!

No nic, jsem hrozně ráda, že jsem zpět, to psaní mi chybělo, jen mám strach, že tady už není nikdo, kdo by to četl, takže vás hrozně moc prosím napište komentář, jestli tady vůbec jste nebo dejte hvězdičku, moc moc moc moc vás prosím!

Mám na vás ještě jednu obrovskou otázku KOUKÁTE NĚKDO NA THE FLASHE? Chtěla bych na něj udělat fan-fikci, ráda bych věděla, jestli tady někdo je.

Co nejdřív bude další kapitola, miluju vás! :* Adél :)