EMMA

24.

Bylo to jako na zavolanou. Jen co jsem se posadila na svém pohodlném gauči a zapnula televizi abych přišla na jiné myšlenky u jakéhokoliv seriálu nebo sitcomu, ucítila jsem to. Ten pach prázdnoty a síry. Pravý koutek úst mi vyletěl vzhůru. "Dlouho jsme se neviděli. Nerada to přiznávám a pomalu ani nevím co to je, ale chyběl jsi mi." otočila jsem svou hlavu na levou stranu a zadívala se do dveří, které vedly do předsíně. Stál tam Dean, oblečený v černé košili, lehce rozepnuté, modré džíny mu perfektně padly a jako obvykle čisté a vyleštěné boty. To by člověk od vládce pekel nečekal. Když se řekne peklo, skoro každý si představí hromadu něčeho špinavého, odporného. Rozhodně by se slovo peklo nemělo rovnat tomuhle urostlému a nejvíc sexy muži, kterého jsem kdy viděla.

Stál tam perfektně oblečený a s lehce rozcuchanými vlasy. Jakoby před chvíli vstal z postele a jen si je prohrábl, mimochodem ta nejvíc přitažlivá věc. Muž po ránu. Očividně nečekal tak upřímnou reakci, popravdě i mě samotnou docela překvapila, tak jen pozvedl obočí a zasmál se. Přistoupil blíž a opřel se dlaněmi o okraj gauče a natáhl se přímo ke mě. "Netušil jsem, že je to mezi námi tak vážné Emmo." v jeho hlase skoro až křičel sarkasmus, ale to mě nemohlo vyvézt z míry. Pohodlně jsem se opřela a položila hlavu na okraj gauče, přímo mezi jeho ruce. Zespodu jsem se podívala na jeho obličej. Viděla jsem jak se jeho klíční kosti zvedají s každým nádechem a jak precizně má vykrojenou čelist. "Vážné? Jediný vážný vztah mám ke svým botám." odpověděla jsem mu ve stejném tónu. Teď se zasmál znovu, moc dobře věděl jak to myslím, přesně tak jak jsem řekla. Jeho tvář se začala nebezpečně přibližovat k té mé. Neuhýbala jsem, to bych byla hloupá. A na tyhle chvilky jsem byla zvyklá. Není to poprvé co ke mě takhle zavítal. V podsvětí se očividně už nudí, tak navštěvuje tu nejlepší osobu, kterou může. S otevřenýma očima jsem sledovala jeho rty, které se o pár okamžiků později setkaly s těmi mými. Nejdřív to bylo jen takové letmé políbení, ale hned přidal na intenzitě. Teleportoval se za mnou na gauč a strhl mě na záda. Opřel dlaněmi vedle mého těla a sledoval mě z výšky. Prohlížel si každý záhyb mého těla a v jeho očích občas probleskla temnota. Z toho je bláznila a neskutečným způsobem mě to vzrušovalo. Pamatuji si na těch několik mužů, kterým jsem dovolila něco více. A ne že by jich bylo málo. Ale nikdo z nich mě nedokázal tak rozpálit jako Dean. Měl v sobě něco víc, možná to, že byl démon, který má všechny pod palcem a zabil tolik lidí jen mávnutím ruky. Tolik krve, kterou už na svých rukou má, nikdy se mu nebudu rovnat a to mě docela vytáčí.

Z mých myšlenek mě přetrhl až štiplavý pocit bolesti, kdy se jeho ústa dostaly na můj krk a lehce zuby přejel po mé kůži. Nečekala jsem ani půl vteřiny a rukou jsem mu začala rozepínat knoflíky na černé košili. Už jsem se nemohla dočkat, až se mé prsty dotknou jeho teplé a pevné kůže na hrudi. Jak dlaněmi přejedu po jeho svalech na břiše a přesunu se na záda, kde ještě po cestě pevně stisknu jeho boky a silně zmáčknu vypracovaný zadek. Jeho ruce se přesunuly na mou blůzku a jedním trhem ji rozpůlil na dvě části, které pohodil do rohu místnosti. "To bylo značkové!" zvedla jsem na něj nepříjemně hlas. Sex je věc jedna, ale trhání mého oblečení je nepřípustné. Podívala jsem se do jeho již plně černých očí a zamračila jsem se. "Tohle mě nevyděsí to moc dobře víš, ale příště to už nedělej!" řekla jsem rozhodně a začala se znovu věnovat jeho svalům na břiše. "Omlouvám se dámo, ale nekoupím ti novou." řekl se smíchem na rtech a pokračoval ve zkoumání mého krku svými rty. Když se přemístil na můj dekolt, ucítila jsem lehkou bolest, kterou ale hned zakryl blažený pocit. Je dobře známo, že si démoni občas dopřejí krev. Nepotřebují ji k životu tak jako upíři, ale berou to spíše jako ozvláštnění jejich jídelníčku. A také je všeobecně známo, že krev čarodějek je nejsladší. Lehce mě tedy kousl na místo pod klíční kostí, kde mi pulzovala tepna a začal slízávat tenké potůčky krve linoucí se z rány. Zavřela jsem oči a nechala se unášet pocitem naprostého vzrušení. Bylo to jakoby se všechny svaly v mém těle napnuly a najednou uvolnily. Mé tělo se dostalo do stavu naprosté euforie. Mé ruce se rozpálily přímo na Deanových zádech, ucítila jsem pach spálené kůže a masa, ale s ním to ani nehnulo. Jen se jeho ústa stala dravějšími a jeho ruce začaly prohledávat více než jen můj hrudník. Do dálky o chvíli později odletěly i mé kalhoty, ale na to jsem opravdu nemyslela, jelikož dřív než jsem se stihla naštvat nad pomačkaností riflí v rohu místnosti se jeho ruka dostala mezi mé stehna a prsty okamžitě vnikly do mě. Prohnula jsem se v zádech snad vteřinu po tom co se to stalo. Bylo to nečekané a zesílené pocity sající krve to bylo opravdu nepopsatelný pocit. Z mých úst vyšel jen slabý povzdech a mé rozžhavené ruce jsem mu zaryla ještě hlouběji do zad. Když se jeho prsty začaly pohybovat začala jsem zrychleně dýchat. Mé dlaně se přemístily na jeho rifle, které ve vteřině shořely jako kdyby byly z papíru a sebou samozřejmě nezapomněly vzít ani jeho spodní prádlo. Ležel tam nade mnou úplně nahý, tak jak byl stvořen. Řekla bych tak jak ho pán bůh stvořil, ale to by ani on nezvládl.

Mé jednání ho nejspíš překvapilo. Přestal se věnovat mému dekoltu a podíval se černýma očima přímo do mých. "A tohle mi zaplatí jako kdo?" řekl vážně, ale v jeho výrazu šlo vidět, že si dělá legraci. Na oblečení mu vážně nezáleželo. Ale jeho smysl pro humor byl opravdu excelentní, i v takovéhle situaci dokázal myslet na placení účtu? Už asi vím proč se mi tak líbí. Je přesně takový, jaká jsem já. Ale jeho hrané naštvání se okamžitě projevilo v jeho chování. Prsty vytáhl a jedním škubnutím mě připravil o spodní prádlo. A ve vteřině do mě vnikl. Určitě jsem ho nenaštvala spálením jeho oblečení, ale rozhodně toho využil. Využil mé nestřežené chvíle. Začal se ve mě okamžitě rychle pohybovat. Chytil mé boky svými dlaněmi a pevně stiskl. Jeho oči zčernaly ještě více, už nešlo rozeznal která část jeho oka je čočka a která temnota. Vše se slilo do jednoho odstínu naprostého pekla. A to mě dostalo. Rukama jsem stiskla jeho zadek a začala ještě přirážet. V tuhle chvíli jsem neměla ani ponětí kde končím já a kde začíná on. Všechno se prolínalo dohromady a já si jen užívala tenhle moment, který nezažiju s žádným smrtelníkem na téhle planetě. Tohle dokážou opravdu jen démoni. A zrovna ten nejhlavnější.

Po dlouhých hodinách plných těch nejúžasnějších pocitů jsem se šla osprchovat a obléknout do něčeho pohodlného a především do něčeho co by mi nebylo líto, kdyby někdo zničil. Kdyby náhodou. Posadila jsem se vedle něj na gauč. Samozřejmě byl znovu oblečený a upravený tak jako předtím, i ten účes mu zůstal takový jako na začátku. Já si musím pro oblečení dojít ale jemu stačí jen lusknout prsty a vše má u sebe a nejlépe rovnou na sobě. Možná je skvělé být démonem, ale já si užívám to být čarodějkou. Není to nic moc, ale jsem to já a toho si užívám, protože nikdo není takový jako já. Seděla jsem vedle něj a sledovala televizi, na které běžel jeden ze známých seriálů. Snad ode mě neočekává poděkování? K tomu se rozhodně nesnížím. Nikdy to nepotřeboval. Vlastně, nikdy tady nezůstal tak dlouho. Otočila jsem se na něj, posadila do tureckého sedu a zadívala se do jeho, již normálních očí. "Děje se něco? Vždycky prostě zmizíš dříve než se stihnu osprchovat a teď tady sedíš a sleduješ televizi?" pozvedla jsem nechápavě obočí a se založenýma rukama na hrudi jsem očekávala odpověď. "Ano něco se děje Emmo a možná to bude znít naprosto neuvěřitelně a nejspíš mi spálíš i tohle oblečení co mám na sobě, ale už nejsi jediná žena v mém životě. Teda vlastně nikdy jsi nebyla, to ty moc dobře víš. A nikdy tě to netrápilo, ještě aby ano. Taková ty totiž nejsi. Ale teď k věci..." na chvíli se odmlčel. Jeho blábolení jsem opravdu nechápala. Ano je mi jasné že nespí jen se mnou, ale také vím, že do postele si vybírá jen ty nejlepší a to je pro mě docela pocta. Ale nikdy jsem neřešila jestli jsem jediná nebo stá žena, kterou kdy měl v posteli, na gauči, ve sprše nebo na jakémkoliv zvláštním místě. Třeba na pekelném trůně. Ale nechala jsem ho pokračovat, protože tahle konverzace mě začínala zajímat každým slovem víc a víc. "Našel jsem ji. Někoho jen pro mě. Na začátku to tak nevypadalo a jelikož ty jsi má nejlepší přítelkyně, přítelkyně s výhodami nebo jakkoliv to mám nazvat, chci aby jsi to věděla. A hlavně proto, že se to dotkne našeho společného trávení času." V jeho výrazu i mezi řádky šlo jasně poznat o čem mluví. "Můžeš mi jednoduše říct, že spolu už nebudeme spát. Nemusíš to nijak komentovat. Nijak mi to neublíží. Tohle mezi námi je pouze tělesné. Stále budeš snad jediný člověk, pardon démon, nebo jakákoliv jiná bytost, která je mi nejbližší a to se nezmění ani když si někoho najdeš. Sice jsem si myslela, že to není možné, ale budiž." řekla jsem mu jasně a s úsměvem. Nechápu jak si mohl jen myslet, že se mě o nějak dotkne. Třeba si s jeho novou, bůhví kým a bůhví čím budu rozumět, ale spíše ne. Třeba to bude ještě zábava. "Dobrá, takže se tedy měj krásně Emmo. Ale rozhodně spolu někam zajdeme. Třeba zapálit nemocnici. Docela mi chybí ty naše temné výlety. Sice už nebudou mít tak skvělý konec, přece jen sex na ruinách vojenských kasáren má něco do sebe, ale to zvládneme." jeho úsměv se rozšířil a v očích mu probleskla temnota. Bylo mi jasné, že se nic nezmění. Deana by nikdo nedokázal změnit, ani nějaká dívka, kterou právě považuje za někoho důležitějšího než jsem já. Naposledy se ke mě natáhl a políbil mě. Jemně se zakousl do mého spodního rtu a vysál z něj ještě pár krve mé čarodějnické krve a potom se vypařil jak pára nad hrncem. Vydechla jsem nad posledním pocitem blaženosti, který se mi od něj dostal a zadívala jsem se na televizi. V hlavě se mi znovu objevil obličej Olivera, který ani ne před několika hodinami odešel z mého domu. Zatřepala jsem hlavou aby obraz zmizel, ale držel se tam jakoby byl přilepený.