Poprvé když jsem ji viděl, byla ještě v pořádku. S přáteli seděla v jídelně a velice hlasitě se něčemu smála. Byl jsem tam nový a tak mi nezbylo nic, než si sednou na poslední volné místo daleko od té smějící se dívky. Moje oči k ní ovšem nejednou zabloudili. Dlouhé hnědé vlasy jí splívaly na záda a s každým slovem jako by přinesla do místnosti zvláštní pocit štěstí.
Celý oběd jsem ji pozoroval a když se začali všichni zvedat k odchodu, zjistil jsem, že jídla ležícího na mém podnose jsem se ani nedotknul.
Jak já bych se do té jídelny vrátil zpět. Třeba bych dokázal nějak ovlivnit to co se jí stalo, a třeba by se to stát ani nemuselo.
Takže je tu první díl nové povídky:)
Doufám že se Vám bude líbit ^^
ČTEŠ
Hvězdář
Kısa Hikaye"Jediné co mi zbývalo bylo ji sledovat. Sledovat jak se ničí a pomalu ale jistě mizí z našeho světa." - Jack
