I love you, Moony

Ublížíš mi?

,, Cass, stalo se něco?" zeptala se mě Lily, když jsem sebou praštila na postel a přihlouple jsem se usmívala do temnoty, která mě obestírala.
,, Nee...Lily, já, myslím si, že asi exploduju pocity."

,, Cass, copak, že by Remus?" šeptla a já zakývala hlavou.

,, Jo, seděla jsem u jezera a on za mnou přišel. Četla jsem si zrovna tu knížku od tebe, Ztracená slova lásky a on přišel. Povídali jsme si a, a, no..."
,, No? Nechceš tím naznačit, že jste spolu, no, ehm-"

,, Co? Ne," vyprskla jsem smíchy.

,, Tak co? Nenapínej mě-"

,, Přiznal se mi. Řekl, že mě miluje."

,, To je úžasný! Řekla jsi mu o svých citech?"
,, Jo. Vůbec ale netuším, co bude dál."
,, Co by bylo, choďte spolu, ne?"
,, Já nevím, co když Remus nebude chtít?"
,, Vždyť ti řekl, že tě miluje-"
,, To ano, ale bojí se, že by mi ublížil-"

,, Ublížil? A jak, proboha, je to přeci normální kluk, čím by ti mohl ublížit?" zeptala se a mě došlo, že vlastně nic neví.
,, No, ehm, jsem slepá a asi mu přijdu zranitelná, nevím," zalhala jsem, protože ho nechci Lily prozradit, dokud to neudělá sám. Nezradím ho, nikdy.

Školní rok už je v druhé polovině a já se trochu zorientovala. Dokážu dojít na ošetřovnu, do Velké síně a taky do většiny učeben. Většinou jsem si našla určité orientační body a když se náhodou ztratím, zeptám se nějakého obrazu, nebo spolužáka. Mířila jsem z večeře do nebelvírské společenské místnosti. Šla jsem po prázdné chodbě ve druhém patře, když jsem najednou ucítila nějakou magii, byla trochu temná. Rychle jsem sáhla po hůlce a ta mi vzápětí vyletěla z ruky.

,, K-kdo jsi, co chceš?" zeptala jsem se a hlas se mi třásl. Uslyšela jsem ledový smích.
,, Na tom nesejde a co chci? No, řekněme, že tebe," řekl a já ho poznala, vždyť tohle je Lucius Malfoy.

,, Mě... jak mě, co tím myslíš?" vykoktala jsem a on se ke mně začal přibližovat.

,, Budeš moje, O' Neilová. Vždycky dostanu jen to nejlepší. Jsi z čistokrevného kouzelnického rodu, moc krásná a navíc, neubráníš se mi, takže tě stejně budu mít. Nezkoušej utéct, pak bych musel být...zlý," řekl a já dostala šílený strach. To ne, to sakra ne, kdybych já blbá husa tehdy o to přišla, ale ne, já musela čekat na toho pravého a teď, já a Malfoy, brrr, to je tak odporné, nikdy nebudu jeho, nikdy, sakra!
,, Nikdy nebudu tvoje, radši mě zabij, než abych ti patřila!" řekla jsem ledově a opět mi v uších zněl jeho odporný smích.

,, Myslel jsem, že budu hodný, ale vidím, že po dobrém to s tebou nepůjde. Tady ale nezůstaneme. Co takhle komnata nejvyšší potřeby?" řekl a mě přistála facka. Zavrávorala jsem a ucítila kovovou chuť krve. 
,, Jsi slaboch, když biješ holky. Jednou se ti někdo za tohle všechno pomstí," řekla jsem s pusou plnou krve smíšené se slinami a on mě táhl kamsi dál. Zastavili jsme se. 

,, Teď chviličku počkáme a pak, neboj, bude se ti to líbit," řekl a já ucítila novou magii, někdo sem jde, teď, nebo nikdy. Co nejpřesněji jsem zamířila a jeho rozkrok se setkal s mým kolenem. Netušila jsem, že ho neochromím natolik, aby mě nechytil pod krkem a nepřirazil ke zdi. Přišlo mi, že mi z temene hlavy teče krev, ale tohle bylo to, co jsem chtěla. Nedovolím to, prostě nebudu jeho a kdyby přece, nechci být při vědomí.

,, Jsi stvůra, slaboch a zrůda," zašeptala jsem z posledních sil.

,, Tak ať, stejně tě budu mít a ty tomu nezabráníš-"řekl a ucítila jsem jeho dotek na svém rameni, pomalu se dostával níž a já doufala, že vykrvácím, omdlím, nebo zemřu, ale při vědomí být rozhodně nechci

,, Ale já ano," řekl někdo a já ztratila vědomí. Díky Merlinovi. 

,, Madame Pomfreyová, kdy by se měla probrat, mám o ni strach."

,, Během několika minut, slečno Evansová."

,, A co on?"

,, Pan Lupin pana Malfoye pěkně zřídil. Kdybyste nepřišla, snad by ho i býval zabil."
,, Nebude z toho mít potíže?"

,, Uvidíme, co nám poví slečna O' Neilová. Pan Lupin byl téměř bez sebe. Takového jsem ho nikdy neviděla."

,, Já ho chápu. Podívejte se na Casiopeu, tohle jí Malfoy udělal."

,, Jste si jistá, že to byl pan Malfoy?"

,, Nikdo jiný u ní nebyl."

,, Musíme počkat na svědectví slečny O' Neilové."

Tlumené ženské hlasy se mi vzdáleně ozývaly v hlavě, která mě bolela jako střep a moje tvář, na kterou jsem dostala pořádnou facku, také začala přicházet k sobě. 

,, L-lily," zachraptěla jsem a slabě pootevřela oči, i když jsem před sebou měla stále jen tmu.

,, Ach, Cass, vyděsilas nás. Jak se cítíš?"
,, Zbitě."

,, U Merlina, zasloužil by si, aby ho vyloučili," vztekala se Lily.

,, Kde je Remus?" zeptala jsem se tiše.

,, Neboj se Cass, jsem u tebe," uslyšela jsem jeho hlas a chabě jsem se pousmála.

,, Jsi v pořádku?"

,, O mě se nestrachuj. Dokážeš mi říct, co se stalo, než jsem přišel?" zeptal se a já si to znovu vybavila. Oči se mi zalily slzami a já zakroutila hlavou.

,, Ty si to nepamatuješ?"

,, Kéž by," zašeptala jsem.

,, Nechceš o tom mluvit, bylo to příliš, hrozné?" zeptal se a já ucítila, že si sedl ke mně na postel. Já jen přikývla.

,, Neplač, on za to nestojí."

,, Já nepláču, to jen moje oči z něj zvrací," zamumlala jsem a on se pousmál. 

,, Vrací se ti humor, to je dobré," řekl a pohladil mě. Já jsem ucukla. Ne, že bych se bála doteku, ale bolela mě hlava, jak mnou praštil o stěnu.

,, Já, promiň, asi ti dotek nedělá dobře-"

,, To ne, jen mě na tom místě bolí hlava."

,, Ukažte," přerušila nás madame Pomfreová a začala mi zkoumat hlavu.

,, Proboha, uhněte pane Lupine, musím jí to hned zavázat," řekla a já lekla.

,, Co se děje?" zeptala jsem se.

,, Já, budu ti muset ostříhat vlasy a zašít ránu na hlavě-"

,, Ostříhat vlasy?! Ne, to ne, víte, jak budu vypadat?" vyjela jsem na ni.
,, Je mi líto, jinak vám to nemůžu ošetřit-"

,, Fajn, dělejte co musíte," odfrkla jsem a cítila, jak mi prameny vlasů ulpívají na ramenou a má hlava je rázem lehčí.
,, Ehm, Lily, jak vypadám?"

,, Jako pěkný blonďák."
,, To jsem to zase vyhrála," povzdechla jsem si. Remus nahmatal mou ruku a stiskl ji.

Casiopea O' Neilová

Další kapitolka je na světě, votes/komenty potěší, vaše sprucelady123 :)