I love you, Moony

Psí spřežení?

Je po Štědrém dni a já netrpělivě očekávám Remův příjezd, už se ho nemůžu dočkat! Věci ve svém pokoji mám přerovnané minimálně stokrát a nervózně si žmoulám v prstech pramínek vlasů, do kterého se už vloudilo i pár černých. Seběhla jsem po schodech do obýváku a stoupla si před krb. Najednou z něj vyšlehly zelené plameny a v nich se objevila Remova zjizvená, unavená, ale přesto krásná tvář.
,, Reme!" vykřikla jsem a objala ho.
,, Moc rád tě vidím," řekl formálně a já zvedla obočí. To chce jako zapůsobit na tátu?

,, Dobrý den, Remusi," pozdravila ho mamka a potřásli si rukou.

,, Dobrý den, paní O'Neilová, pane O 'Neile," reagoval na příchod táty, který si ho přísně měřil.

,, Pojď, ukážu ti tvůj pokoj," vybídla ho mamka laskavě a on ji s mírným ruměncem následoval. Zatím to probíhá dobře. Počkala jsem, až si Rem vybalí a mezitím jsem přemýšlela, co podnikneme. Hmmm, mám jeden nápad, co když se mi ale bude smát? Projet se v psím spřežení by nemuselo být špatné. V Anglii na to určitě nejsou zvyklí, ale tady na severu je to celkem běžný. Páni, jak dlouho jsem se s Amy a její smečkou nebyla projet? Hodně dlouho. Přes rok to bude určitě. 

,, Tati?" houkla jsem na něj.

,, Cass?" zeptal se mírně podezřívavě.
,, Mohla bych se projet s Amy a ostatními?" zeptala jsem se nevinně.
,, Sama?"

,, Ehm, ne, vzala bych sebou Remuse, určitě to nikdy nezažil a chtěla bych mu to ukázat. Neboj, brzo budeme zpátky," dodala jsem rychle, když už se mu na čele začala objevovat vráska.

,, Tak dobře, ale do tří budete zpátky, stmívá se brzo, nechci, aby jste jeli ve tmě."

,, Díky moc, půjdu se oblíct, jsi nejlepší!" vypískla jsem, dala mu pusu na tvář a utíkala za Remem, který si právě sundával kabát.

,, Ani se nevyslíkej, jdem ven. Hmmm, nebude ti zima?" zeptala jsem se ho starostlivě po pohledu na jeho mírně ošuntělou zimní bundu, která nebyla zdaleka tak teplá, jak by potřeboval. 

,, To je dobrý."
,, Není, půjčím ti tátovu starou," šeptla jsem a vytáhla ji ze skříně. Není to sice žádný módní kousej, ale zahřeje. Remus se rozpačitě usmál, ale bundu si vzal. 

,, Kam chceš jít?" zeptal se mírně nervózně.

,, Uvidíš," zašeptala jsem mu do ucha, až se mu zježily chloupky na krku.

,, Ehm, nebude to zase létání, že ne?" ptal se mě nervózně a já se usmála.

,, No, pokud se nám podaří najet na šutr, tak chvilku poletíme," řekla jsem rozesmátě a on pobledl.
,, Co? Začínám se bát."

,, Neboj a hlavně pojď," chytila jsem ho za ruku a táhla ven. Utíkali jsme sněhem. Věděla jsem, kam mířím. Ve sněhu jsem zahlédla psí stopy a usmála jsem se. 
,, Cass, já se vážně bojím," řekl bázlivě a já se rozhodla, že ho trošku pozlobím.
,, AÚÚÚÚÚÚÚ!" zavolala jsem a on sebou škubnul. Doufám, že my Amy a smečka odpoví. 

,, To není vtipn-" přerušilo ho vytí naší smečky. Uviděla jsem, jak sebou škubl a stiskl mou ruku. 

,, Tak pojď, už jsme skoro tam," pobídla jsem ho, ale on zůstal stát na místě.

,, Cass, pokud mi hned neřekneš, kam jdeme, tak jdu zpátky," řekl smrtelně vážně.

,, Chci tě seznámit s místními vlky, jsou to fajn kámoši, jako ty," střílela jsem si z něj a on se zamračil.
,, CASIOPEO!"
,, Taky tě miluju, já vím," usmála jsem se a políbila ho na mrazem zčervenalou tvář. 
,, Cass, prosím, tohle není hezké, ani trochu," zakňoural.