Z pohledu Miky.
"Znovu!" zařve voják a znovu mě praští do břicha.Vyplivnu krev. "Tak dost!" zařve Němec."Je čas."Voják jen pokývne hlavou.Němec příjde ke mně a něco mi chce píchnout."Co..co to..je?" zeptám se šeptem.Němec nic neřekne a jen mi ji bodne do nohy injekci."Můžu?" zeptá se voják a Němec přikývne.Voják ke mně přijde a znovu mi položí své ruce na mou tvář.Cítím nával bolesti,který mě nutí zavřít oči.Jakmile je otevřu stojím vedle Jima. Najednou se ozve výbuch.Otáčím se a za námi je skupinka pěti nepřátelských vojáků."To ne!" projde mi hlavou.Otočím se zpět zrovna ve chvíli,kdy trefují Jima. Mám pocit jako by se zpomalil čas. Jimovo tělo provrtávají kulky."Né!"
Z pohledu Steva.
Sedím vedle Natashi na nemocničním lůžku. Všechny vyšetření jsou v pořádku."Steve?" osloví mě najednou Nat. "Si v pohodě?!" zeptá se."Ne." odpovím a postavím se a připravuji se k odchodu."Víš,že nemáme nikam chodit." řekne Nat."No a?!Všechny testy jsou v pořádku.Nebudu tady sedět a čekat,když vím,že je Miky v nebezpečí." odpovím podrážděně."Steve! Mně se taky nelíbí,co se děje,ale co chceš dělat?Vzepřít se rozkazu?!" zeptá se."Jestli to bude zapotřebí,tak..to udělám."odpovím.Chci si vzít své věci,když mi v tom zabrání Nat."Zkusit to můžeš.Bránit ti nebudu.Ale pokud to uděláš,tak Miky moc nepomůžeš.Fury tě nechá zavřít.A co potom?!No?Budeš toho jen litovat." řekne."A co mám podle tebe dělat?!" zeptám se a pokračuji "Mám podle tebe jen tak žít dál s vědomím,že Miky trpí nebo že je snad.."nedokážu dokončit větu při té myšlence,že bych ji nikdy neviděl."Ne to neříkám,jen musíme vymyslet něco chytřejšího." řekne."
"A co?!" zeptám se."To ještě zatím nevím,ale s ostatními na něco příjdeme." odpoví. Smutně přikývnu. Někdo zaťuká na dveře.Z pohledu Miky.
"Né!" zařvu a vidím mrtvého Jima ležet na zemi. Chci se k němu vrhnout, když mnou projede ostrá bolest. Spadnu na zem. Vidím jeho prázdné oči. Nedokážu se na ně dál dívat. Zavřu oči. Když je otevřu nejsem vedle mrtvého těla Jima, ale v místnosti. Ne té jako předtím. Je čistší a má zamřížovaná okna. Zvednu hlavu. Všechno mě bolí. Mám zavázané ruce i nohy k postely. Nedokážu sebou ani cukat. Asi hodinu jen tak ležím, když příjde Němec. "Guten Tag McHansnová." řekne. "Nechte mě být." odbyju ho. "Slečno McHansnová.. Prosím. Nechci vám už ubližovat." řekne. "Nemám takový pocit." odvětím. "Jen jsem si chtěl s Vámi popovídat." řekne. "Popovídat? Zbláznil jste se? Drží te mě tady a mučíte. Furt mi něco bodáte." řeknu příkře. "Vy jste mě špatně pochopila. My jsme nechtěli Vaše schopnosti..ale Vás." řekne. "Mě?" zeptám se překvapeně. "Ano." odpoví. "Ale proč? Vždyť u letadla jste říkal, že chcete tohle. Štít, který jsem vytvořila. Schopnost. Né mě!" namítnu. "Špatně jsem vám to asi řekl." odpoví. "Na co mě vůbec chcete? Proč jste mě vůbec rovnou nezabil?" zeptám se příkře. "Než vám odpovím, dovolte mě na něco se zeptat." řekne. "Něco za něco." odpovím. "Jste chytrá slečno. Co si pamatujete naposledy? Jima. Mrtvého. Mlácení. Chlápka co mi dáva ruce na tváře. A.. A zase toho chlápka. Místnost. Bez oken a světla.. Jsem v ní svázaná. Proč se ptáte, když to víte?" zeptám se. "Chci to vědět.. A co si pamatujete dál?" zeptá se. "Jak dál?" zeptám se nechápavě. "Co bylo předtím." odpoví. "No.. Byly jsme u letadla. Byl jste tam vy a..a..Steve." odpovím. "A dál?" zeptá se. "H..no..já..já..to nevím. Nevím to!" zařvu. Němec se otočí a jde ke stolu, kterého jsem si předtím nevšimla. Něco vezme a jde ke mě. Má injekci. Chytne mě za ruku a bodne mi ji. "Jste lhář." řeknu. "Ne ne." chce pokračovat, když mu do toho skočím. "Neodpověděl jste mi." řeknu. "Ne nejsem.Nechte mě vše domluvit. Budu k vám upřímný. To co vám teď řeknu, si zřejmě pamatovat už nebudete. Ten chlápek..koho si zatím pamatujete vám..nepřímo bere..vzpomínky. To co vám podáváme, to podporuje." řekne a pokračuje "Jsem féroví. Takže vám řeknu, co chceme. Máme něco, co vás udělá lepší. Sice vám něco vezmeme, ale budete pořád silná. Budete naše tajná zbraň. Našli jsme vaše výsledky z Armády. Měla jste nejlepší výsledky." řekne. "Jste podlí." řeknu. "To je asi každý." řekne. Najednou se otevřou dveře v nich stojí ten chlápek. "Jdete včas." řekne. Chlápek jen přikývne. Přijde k nám. "Proč já?" zeptám se. "Protože Vy jste jiná. Jako Mr.Hi." odpoví. Podívám se mu do očí. Němec se odvrátí. "Začněte druhou část." řekne Němec a odejde. "Radši mě zabij." řeknu. Chlápek se na mě podívá. "Už to bolet nebude." řekne špatnou angličtinou a položí své ruce na mou tvář.Z pohledu Steva.
Někdo zaťuká na dveře. "Dále." řeknu. Dveře se otevřou a dovnitř vejde Clint. "Clinte?" řekne překvapeně Natasha. "Ahoj lidi." řekne. "Ty můžeš už chodit normálně po lodi?" zeptám se. Clint se usměje. "Ne. Ale nemůžu sedět na místě. Nepřipadá vam to divné?" zeptá se Clint. "Co?" zeptá se Natasha. "Fury..je divný.. Nejdřív chce Miky do týmu, a potom nevyšle ani záchraný tým." odpoví Clint. "Taky jsme pořád na ošetřovně." podotkne Nat. Najednou se rozletí dveře a dovnitř vejde Tony. "Pojdě." řekne. "Jak to myslíš?" zeptám se. "Jak asi?! Myslím to tak, že vy vsichny půjdete za mnou. Co je težké na tom porozumět. Wanda s Visonem už čekají v letadle." řekne a klepe rukou o zárubně. "Co se děje Tony?" zeptá se Nat. "Vše vám vysvětlím v letadle. Tak dělejte." řekne a odejde. Všichni se za ním rychle vydáme."Už jste sehnali zelenáče?" zeptá se Tony, když jsme všichni v letadle. "Zatím se neozval." odpoví Vison. "Fajn. Clinte běž prosímtě řídit." řekne Tony. "Proč?" zeptá se Clint. "No..tak trochu jsem se chytl s Furym..a upozrňuji, že né jen já.. Chvilku jsme se hádali. No nakonec jsem mu řekl, cituji "Když můžeme odejít, tak jdeme."" řekne Tony. "Ty si děláš srandu." řeknu a pokračuju "Jak teď najdeme Miky?" zeptám se. "To je ta věc proč jsem se hádal s Furym. Našel jsem satelitní snímky. Prolétal nad komplexem ruský satelit. Šel jsem mu to říct..slušně. Jenže to vše, co jsem mu řekl, všechny informace, zavrhl. Prý není čas hledat Miky a další podobné věci. Prý chce najít ten tým.. Jak ho chce najít, když neví jak?" řekne podrážděně Tony. "No tak jsem řekl, že odejdeme. A zbytek jste slyšeli předtím. " dořekne Tony. "Jak ji najdeme tedy?" zeptá se Clint. "Nemáme vybavení." podotknu. "Ale máme." řekne Tony. Clinte běž prosím tě řídit..leť do Starktowru." řekne Tony a Clint odchází za knipl. "Všechno vybavení je zde. Už jsem řekl Friday, ať vše připraví." řekne Tony.
"Kdo se ještě hádal?" zeptám se po chvilce letu. "Kupodivu Phil." odpoví Tony. "Phil?" zeptám se překvapeně. "Jo." odpoví. "A o čem?" zeptám se. "Nevím. Nezajímal jsem se. Ale vím, že pak někam odešel." řekne. "Spojili jsme se Brucem." řekne najednou Nat. "Konečně." řekne Tony a jde za Natashou.
ČTEŠ
Zůstat stejná (Avengers + Miky)
FanfictionLežím na podlaze v prosklené,osvětlené místnosti."Mi-..ky" slabě slyším,jako by zdaleka někdo říkal mé jméno.Jsem přilš slabá na to abych se postavila,sedla nebo udělala jakýkoliv pohyb,ale z posledních sil se otáčím na záda a hlavu otočím směrem od...