Zůstat stejná (Avengers + Miky)

Kapitola 15.

Z pohledu Steva.

Letíme už nějakou dobu. Během cesty se ozval i Benner. Máme povolení od jejich vlády i přes jejich nelibost. Pořád se mi promítají slova Miky. "Najdi mě." Je to, jako by seděla vedle mě a šeptala je. Letmo se kouknu nalevo, i když vím, že tam není. Vnitřně doufám, že ano. Nikdo. Lehce mi padnou koutky dolů. "Budeme za třicet minut na místě." řekne Clint. "Připravte se." přitkne Tony. "Najdeme Miky. Osvobodíme ji a jdeme." řekne Nat a nabije si zbraň.

Z pohledu Miky.

Tak, tak vstanu z postele. Trvá mi chvíli než se obleču. Po chvilce jdu ke dveřím. Když je otevřu, čeká na mě netrpělivě
Filip. "Jsi nějaký nedočkavý." řeknu. "Nerad čekám." přizná se. "O nic víc než já." řeknu. "Pojďme. Už na nás očekávají." řekne a jdeme spletí chodeb. Najednou dojdeme ke zvláštním dveřím. Ty se otevřou a před námi stojí skupinka pěti lidí. Vejdeme dovnitř. "Tohle je tvůj tým." řekne Filip a pokračuje "Toto je Alexej Janovič Garyvič. Tvoje pravá ruka. Má schopnost neuvěřitelně rychlého pohybu, respektive běhu." řekne Filip a Alexej mi nabídne ruku. Lehce ji potřesu. "Toto je Lukas Slieszovski. Má nadlidskou sílu. Když myslím nadlidskou, tak myslím opravdu nadlidskou. Zvedne a hodí i několika tunová monstra." řekne a opět si s dotyčným potřesu rukou. "Toto jsou dvojčata Le Feyovi. Mark a Pieter. Oba jsou schopni telekineze a jsou velmi dobrými bojovníky beze zbraně." řekne a pokračuje "A toto je Damien Grehem. Dokáže se teleportovat snad kamkoliv chce a kdy chce." řekne. "Pánové toto je Elen Fridrichová. Vidí pár vteřin do budoucnosti." řekne. Překvapeně se na něj podívám. "To, že umím?" zeptám se. "Ovšem. Tvůj šestý smysl." odpoví. "Je vaše velitelka." řekne. Všichni přikývnou. "No..seznámení máme za sebou. Nyní k věci. Máme za úkol zneškodnit jistý tým. Bohužel se vzepřeli rozkazu a je třeba jej eliminovat. Budeme vyrážet do hodiny. Zde máte vysílačky a vybavení. Připravte se a ještě jedna věc. Nemějte žádné slitování Heil Hydra." řekne a odejde pryč. "Heil Hydra." řekneme společně těsně předtím než odejde z místnosti. Vezmu si výstroj a vysílačku. Je tam pár složek o následující akci.

Z pohledu Steva.

"Jsme zde." ozve se Clint. Přistáváme kousek od komplexu. Když vyjdeme ze stíhačky, vydáváme se hned k nízkému oplocení. "Najdi mě." slyším znovu hlas Miky vedle sebe. "Najdu." řeknu tiše. "Jdeme na to." řekne Tony a všichni zaútočíme.

Z pohledu Miky.

Pochvíli nad úvahami jak  nejjednodušeji eliminovat tým, jež se vzepřel rozkazu se rozezní alarm. I ne brilantní němčinou si přeložím, že je útok na základnu. Hned se zvedáme a jdeme zneškodnit nepřátele.

Z pohledu Steva.

Pomocí Visiona jde docela útok dobře. "Musíme se rozdělit." řeknu do vysílačky. "Vision se bude držet venku společně s Tonym a pokusí se zneškodnit případné posily. Já a Wanda půjdeme do té budovy naproti zničené věži. Nat a Clint půjdou do budovy nalevo od Tonyho." řeknu. Vydáváme se s Wandou rychle k budově. Vyrazím dveře za nimiž je pár vojáku, které s Wandou lehce, překvapivě,  zneškodníme. Jdeme několika chodbami. Cestou zneškodníme nepřátelské vojáky, které potkáváme. Blížíme se k divným dveřím.

Z pohledu Miky.

Jsme v monitorovací místnosti. Neustále kolem nás probíhají další týmy. Všechny kamery jsou  mimo provoz. Najednou se ozve prudké, rozsáhlé bouchnutí o zeď. "Alexeji zůstaň v záloze. Lukas, Mark a Damien semnou. Pietere běž na velitelství, jestli je, sdělit, že půjdeme po nepřátelích. Pieter hned odchází. Když ale otevře dveře, vidím jak jej zasahuje štít Pietre!" zařvu. Ten se na mě překvapeně podívá, kdy ho až nyní zasahuje štít. "Pietre!" zařve jeho bratr a rozbíhá se za ním. "Marku stůj!" zařvu a rozběhnu se za ním, protože vidím, že ho napadne ten voják se štítem. Když vyběhne ven, skloní se nad ním zrovna ve chvíli, kdy jej chce udeřit. Odkloním jeho ránu a udeřím ho pěstí do obličeje a břicha. Znovu, když jej chci udeřit vykryje mou ránu štítem. Prudce semnou praští o zeď. "Lukasi!" zařvu. Ten se vynoří ze dveří a tvrdě jím hodí do uličky ke stojící ženě v červeňoučkém kabátě. Voják se zvedne ze země a hodí po mně štít. Vidím jak ke mně letí dřív než mě stačí trefit. Chytám ho jednou rukou natáhnutou lehce před sebou. Trochu to semnou popojede do zadu. Nic víc, ale ne. Otočím se k Lukasovi. "Lukasi máš tu dámu v červeným." řeknu a otočím se na Marka. "Marku ty se postarej o Pietra." řeknu a pokračuji do vysílačky. "Alexeji ty se připrav na to co přijde." řeknu. Otočím se zpět k tomu duu, které se tváří překvapeně. V nenávistí v očích po něm hodím štít a rozbíhám se na něj. Lukas se vydává hned za mnou.

Vytáhnu zbraň a začnu pálit. Voják se kryje štítem. Žena si vytváří jakýsi červené pole.
Když jsem blíž u něj rozběhnu se na něj a přirazím ke zdi. Chytnu mu štít a hodím jej bokem. Tvrdě ho udeřím několikrát do břicha a hodím do protější zdi. Nějak se moc nebrání. Má překvapený výraz.

Z pohledu Steva.

Vůbec to není ona. Nepoznala mě a teď navíc se mnou bojuje. Je silná. Dívá se na mě. Čeká. "Miky.." řeknu pomalu. "Víš, kdo jsme?" zeptám se. "Miky? Si blázen nebo co? Nikoho takového neznám. A jistě vím, kdo jste. Nepřátelé Hydry. Odpůrci velké, nepřemožitelné Hydry." řekne a jde ke mně. "Co ti..co ti to jen udělali?" zeptám se. "Vůbec nic můj drahý. Ale ty si mě zabil." odpoví. "Miky..já..to není pravda." řeknu. "Nejsem Miky! Jsem Elen! Elen!" zařve a praští mě do břicha. Další rána směřuje na obličej. Tu však vykryju a praštím ji do hrudníku. "Potřebuju vás!" zařvu do vysílačky. "Miky! To nejsi ty!" zařvu. "Elen." řekne klidně. Znovu  začneme mezi sebou bojovat. Každý je tvrdý a bolestivý. Pěstí, kopance jsou na obou stranách. Snad každou ránu dokáže vykrýt. Najednou se kolem mě ovine a praští se mnou. Párkrát mě kopne. Trochu se vzdálí a zvedne ze země štít. Napřáhne ruku i se štítem k hodu, když kolem nás proletí její spolubojovník. Koukne se směrem k Wandě, která vypadá docela znaveně. Otočí se zpět ke mě. Připravená k hodu. Z boku ji zasáhnou šípy. "Nestřílej zařvu!" a strhnu ji k zemi. Ta mě odkopne a odkutálí se dál. Zvednu se ze země. Miky je sotva na kolenou. "Alexeji." řeknu. "Kdo to je?" zeptá se Clint. "Ty ne." řekne a zasměje se. Vedle Nat se objeví muž a zmizne s ní. Ta se po chvíli objeví a spadne na zem. Nat se zvedá ze země. "Si v pořádku?"* zeptám se. Přikývne. Clint spadne a já dostanu ránu do obličeje. "Co to bylo?" zeptá se Nat. "Tady." odpoví muž co stojí u Miky. "Aufwiedersehen, Dosvidaňa!" řekne a chytne Miky za rameno. Než však stačí zmiznout, použije na ně Wanda svá kouzla. Oba se svíjí na zemi a drží se za hlavu.

Oba sebou šijou. "Ani jeden z nich nemá úplně všechny vzpomínky. Jsou v pozadí." řekne Wanda. "Jak v pozadí?" zeptám se. "Potlačeny, ale pokusím se. Nějak je obnovit." odpoví. "Ah!" zařve Miky a tvrdě praští hlavou o zeď. "Přestaň!" zařve a podívá se na nás. "Wa..Steve!" zařve. Wanda ihned přestala. Miky se drží za hlavu a sedá si. "Do kryplového háje." řekne a vytáhne si šíp z boku. "Mi..Miky?" řeknu a jdu k ní. "Stůj. Nechoď ke mně." řekne. "Já..hh..nevím, čemu nebo komu mám věřit." řekne. "Hydře." ozve se muž a teleportuje se k Miky za záda. Padnou dva výstřely. Miky se podívá na hrudník. Dvě rány. "Steve!" řekne slabě.