Zůstat stejná (Avengers + Miky)

Kapitola 10.

"Měli bychom zrychlit." říkám si v duchu a ostatní si říkají asi totéž.Najednou se zpoza rohu vynoří skupinka sedmy nepřátelských vojáků."Do háje!" řeknu si v duchu a skáču na prvního,kterého přimáčknu k zemi.Vedle sebe najednou uslyším žuchnutí.Vedle mě leží mrtví voják HYDRY se šípem v hrudi.Otočím hlavu směrem k nepřátelským vojákům,kteří jsou velmi překvapeni a nedokáží rychle nějak zareagovat,protože je Wanda všechny odhodí na bok."Pěkná práce." podotkne Clint a rychle zkontroluje nepřátelské vojáky,zdaly jsou v bezvědomí. "Kašli teď na vojáky Clinte!" řekne Natasha a všichny rychle překračujeme vojáky a pokračujeme dále dolů.Po dvou minutách jsme konečně dole a před námy se tyčí obrovské nemocniční dveře."Nějaký plán?" zeptám se a Steve odpoví" Půjdeme dovnitř zbavíme se odporu a vysvobodíme Jane a ostatní."Kouknu na Steva a pak zpátky na ty dveře a přitom si v duchu říkám,že má úplně stejný plán,jako předtím venku."Kdo bude mít tu čest vykopnout ty dveře?" zeptá se lehce ironicky Tony."Já!" odpoví Thor,který kolem mě projde a kopne do dveří tak,že jedna strana vyletí z pantu a vejde do místnosti,do které hned za ním příjdeme.Při pohledu vypadá jako velký nemocniční pokoj,až na to,že je zde asi o pět nemocníčních postelí více.Na pár z nich leží nějací lidé."Doufám,že jen spí." řekám si v duchu a přistoupím k jednomu muži.Přiložím mu dva prsty na krk,abych zjistila,zdali má tep."Nic." řeknu a otočím se k ostatním."Nemá tep."Najednou ale muž sebou trhne a chytnemě za ruku,kterou jsem měla stále přiloženou na jeho krku.Stojím jako opařená."Za..zabte..mě.." řekne muž skoro šeptem."Miky!" slyším jak za mnou Clint zařve mé jméno,otočím se a vidím,jak Clint natahuje tětivu svého luku."Ne!Počkej!" zařvu a otočím se zpět k muži,který stále drží mou ruku."Prosím!" řekne muž znovu tiše,ale naléhavě."To nemohu." odpovím."Ale můžete.Prosím!" odpoví muž a zmačkne mi silně ruku.Koukám a a po malé chvilince odpovím"Dobře,ale řekněte mi,kde jsou ostatní."Muž se zhluboka nadechne a řekne šeptem"Úplně vzadu nalevo jsou.. dveře.Tam jsou ostatní,které to.. teprve čeká."Koukám se na něho nechápavě."Co je čeká?!" zeptám se."To..hhco.hh..mně.."Otočím se a pokynu ostatním,aby šli dál."To co vás?Jak to myslíte?!" zeptám se a ztisknu jeho ruku slabě.Mužu se chabě pousměje a odpoví smutně"Nic dobrého.. a..hh..utr..utrpení..aahhh.."Najednou začne muž vyplivovat krev,kterou začnu utírat."No tak,Vydrždě!"řeknu trochu nahlas než jsem chtěla a toho si všimnou ostatní,kteří byly už téměř na konci.Začnu se rychle ohlížet kolem sebe,jestli tu není něco s čím bych mu pomohla.Vedle na podnose leží nějaké injekce a lahvičky,skalpel,obvazy.Rychle beru lahvičky a čtu,jejich obsah"Adrenalin,Penicilín,Morfyum.To je ono.Morfyum."Rychle odbalím ijekci s obalu a rychle do ní vsaju dva mililitry morfinu.Otočím se zpět k muži a řeknu mu"Nebudu vás zabíjet.Tohle je morfyum.Pomůževám proti bolesti a potom vás odsud dostanu."Muž slabě začne otáčet hlavu zprava do leva a zašeptá"Věděl jsem..hh..že to ne..dokážete..běžte..dál..mně..už..hh..nepomůžete..hh" a stiskne mi ruku."Ne..Nenechám vás tady." odpovím a opětuji mu stisk.Znovu se slabě zasměje a zašeptá"Jme..jmenuji se..Phi.lip.." a stisk jeho ruky poleví."Ne ne ne."Znovu mu přiložím prsty na krk."Nic.To..není možný.."Odkryju peřinu a začnu masáž srdce."No tak..Philipe!" zařvu.Najednou citím něčí ruku na svěm rameni."Miky." řekne Steve citlivě."Vím,jak ti je,ale musíme jít.Zachráníme ostatní."Otočím se a z oka mi ukapne slza.Steve ji jemně setře a obejme mě."Byla si doktorka?" zeptá se.Přikývnu a řeknu"Ale to už je dlouho."Steve lehce přikývne a pohladí mě po vlasech."Můžem?" zeptá se Steve a pokračuje "Ostatní už čekají."Kouknu mu do očí a zmůžu se jen na další přikývnutí.
Steve se lehce pousměje,ukončí obejmutí a odchazí pomalu k týmu.Naposled se podívám na tělo Philipa,muže,který trpěl pro nic za nic.Otočím se a vydávám se k týmu."V pohodě?" zeptá se Clint ustaraně."Jo.Nic mi není.Kde Thor a Sif a..a Tony?" zeptám se překvapeně.Teď si toho konečně všimne i Steve.Natasha jen ukáže směrem ke dveřím a řekne "Šli do vnitř.Snažili jsme se jim v tom zabránit,ale.."Steve se tváří vážně."Ale?" zeptám se."To víš.Na nás nedájí.Zvlášť,když je tam Jane." odpoví namísto Natashi Clint."Chápu." řeknu a všímám si jak se Clint a Wanda culí."Jdeme do vnitř." zavelí Steve a vejdeme dovnitř.Pohled,který se nám naskytne je podivuhodný.Thor se zklání nad tělem ženy,která drží obličej Thora v náručí.Nad nimi se tyčí Sif s Tonym,který se netváří zrovna štastně a kolem nich leží asi tucet doktorů v pláštích se znakem HYDRY.A aby toho nebylo málo na lůžkách nalevo leží další lidé.Steve mi pokývne,ať jdu k nim a on s ostatními jde směrem k Thorovy.Když dojdu k nejbližšímu lůžku,všímám si,že přístroje fungují,ale nepípají."Zase.Do háje." projde mi hlavou a vydávám se k druhému lůžku,kde leži mladý kluk.Když mu přikládám prsty ke krku zahmouří očima.Lehce ho oslovím."Mladíku,slyšíte mě?"Mladík pomalu otevře očí."Hh.Ano."odpoví a mně se trochu uleví."Víš,kde jsi?" zeptám se.Mladík zakroutí hlavou."Jak se jmenuješ?"Mladík se kouká přímo do mých očí a po chvilce odpoví"Adam Smith."Kouknu se kolem sebe."Dvanáct postelí.Dvanáct lidí na seznamu,kde bylo i jméno Adam Smith,ale žádný Philip."projde mi hlavou.Mladík se na mě podívá a řekne"Vy nejste,jako oni,že?"Kouknu se zpátky na něj.
"Ne nejsem.Jak si to poznal?" zeptám se."Protože jste mi doteď nic neudělala."Kouknu na něj smutně."Pomůžu ti se odsuď dostat.Ano?"Mladík přikývne.
"Můžu vám něco říct?"Lehce pokývnu."Kromě mě a té ženy,kterou zachránil nějaký muž s kladivem,nikdo nežije."Tohle mě zasáhlo."Aha."podotknu a pokračuju"Počkáš chvilku.Já teď půjdu za svými přáteli a dostaneme tě odsud."Mladík kývne "Nikam neuteču." řekne a pousměje se.Taky se trochu pousměji.Otočím se a usměv mi zmizí z tváře,jak jdu k týmu.Mého zvláštního výrazu si všimne jako první kupodivu Natasha."Děje se něco?" zeptá se ustaraně."Jo." odpovím.Všichni se na mě podívají a tváří se zmateně."Všichni kromě Jane a Adama Smitha jsou.." najednou se mi zlomí hlas.Jen zakroutím hlavou a ukážu směrem na Adamovu postel."Musíme ho.. odsuď dostat." řeknu a trochu se mi chvěje hlas.Všichni se tváří zlamaně.Kromě mě.Já se tvářím zničeně."Clinte,Tony.Vezměte Adama do letadla.Wando,Natasho vy je budete doprovázet.Hned za vámi půjdem Thor s Jane a Sif.Já a Miky vás dohoníme." zavelí Steve a všichni se na mě chvilku mlčky dívají,a potom všichni jdou udělat to,co Steve zavelel.Za minutku už Tony a Clint podpírají mladíka.Doprovazí je Natasha a Wanda.Thor nese Jane na rukou.Sif se proto nakonec vydává vpřed,předbíhá Tonyho a Clinta a jde jako první.Kdyby náhodou.Já mezitím procházím kolem postelí a přesvědčuji se,že Adam mluvil pravdu."Musím..musím je ..odpo..odpojit.." řeknu Stevovy a znovu mi po tváři sklouzne ta stejná slza smutku."Znovu." zašeptám.Když odpojuji poslední,všímám si jak mě Steve tiše sleduje.Otočím se a pomalu jdu ke dveřím.Steve mě následuje.Beze slova projdeme 'velkým nomocničním pokojem' a vyrážíme po schodech nahoru."Nepřipadá ti do divné?" zeptám se najednou Steva."Co?" odpoví."To všechno tady.Minimální odpor.Žádní stráže.Prošli jsme skoro v klidu." řeknu."Popravdě" začne Steve "všiml jsem si toho na začatku.Ale myslel jsem,že tady dole to bude těžší,ale nic."Zastavím se,otočím se povýtahnu obočí a pak bezeslova pokračuji dál."Miky,promiň takhle jsem to nemyslel."řekne za mnou Steve."Miky!"zvolá za mnou Steve a přidá do kroku aby mě dostihnul.Za chvíli jsme nahoře a jdeme chodbou.Asi uprostřed té cesty mě Steve chytne za paži a zastaví mě."Co je?!" vyštěknu."Promiň.To co jsem řekl na schodech byla hloupost.Bylo to těžke,zvlášť pro tebe.Dokážu si představit,čím procházíš." řekne a pustí mě."Nedokážeš!"zařvu a tentokrát mi tečou slzy,jako přívalový déšť."Ale,dokážu."řekne Steve a přitiskne si mě k sobě.Nebráním se.Jak mě tak drží,ještě víc se mě to bolí."Nedokázala jsem to." honí se mi hlavou.Podlamují se mi kolena a já cítím,jak mě Steve přdržuje."Vše bude v pořádku." šeptá mi pořad dokola.Za chvíli přestanu brečet a Steve bere můj obličej do svých rukou."Všechno bude v pořadku." řekne.Jen kývnu.Chvíli na sebe jen zírame.
Najednou se Steve opře mé čelo a políbí mě."Steve?Kde jste?Je všechno v pořadku?" slyším ve vysílačce v uchu ustaraný hlas Natashy.Steve se rychle odtrhne."Promiň Miky já.."Steve se zatváří provinile."Tady Steve.Jsme v pořadku.Už brzy budeme u stíhačky."odpoví do vysílačky."Promiň."řekne Steve."Za co?"zeptám se."Něměl jsem..já"chce pokračovat,když ho přeruším"Myslíš za tohle." řeknu,chytnu jeho obličej do rukou a políbím ho.Steve mi okamžitě začne polibek oplácet.Za chvilku se odtrhnu a ukážu na konec chodby,kde jsou dveře."Jdem,než nás tu někdo chytne." řeknu a odcházíme pryč z budovy v trošku lepší náladě.