SasuNaru - Tábor pro Genniny

Mise Akatsuki

Sasuke- Tučně (Miw)

Naruto- Normál (Viky)

Sakura- Podtrženě (Viky)

Aibu- Kurzíva (Miw)

Vypadalo to, že Sasuke se snažil zorientovat co se vlastně stalo.. Šel jsem za Aibu a zaklepal jsem po chvíli jsem vešel a Aibu brečela na posteli.. pohladil jsem jí po hlavě "Půjdu až si to uspořádá v hlavě tak se ti omluví.. stejně se potřebuju ještě na něco zeptat Bábi Tsunade ohledně Kuramy.. " Řekl jsem a snažil jsem se o úsměv, když jsem vycházel tak jsem bouchl možná trošku víc dveřma než jsem chtěl.. Oddechl jsem a vydal se s Kuramou k Bábi Tsunade..

Naruto ke mě po chvíli přišel a chtěl mě uklidnit. Na chvíli jsem přestala brečet a jak mile odešel, rozbrečela jsem se ještě víc. Nemůžu uvěřit, že mu jsem lhostejná! Vyškrábala jsem se z postele a s tlumeným vzlykáním jsem se vydala do koupelny. Když jsem zavřela, slyšela jsem tiché krůčky. Pak někdo zaklepal. ''Nejsem tady'' sedla jsem si do vypuštěné vany za takovou skříňku která byla vedle. Aby mě nebylo vidět. ''Aibu otevři!'' ''Nech mě, prosím'' řekla jsem s brekem. ''říkáš si o to...'' vykopl dveře a já se jen krčila za skříňkou. ''Sasuke nech mě být!'' zakřičela jsem když se přiblížil. Hned na to mě objal a začal se mi omlouvat.

Pomalu jsem se ploužil ke kanceláři Tsunade.. Doufám, že ti dva se nějak usmířili.. Vlítl jsem do kanceláře a Bábi Tsunade si už všimla Kuramy.. Přišla k němu a začala ho hladit.. Tentokrát žádné připomínky? řekl jsem si v duchu a oddechl jsem .. "Bábi Tsunade? Jak dlouho může být Kurama takto zapečetěn?" Zeptal jsem se a ona začala přemýšlet.. "Pokud ho máš hodně dobře pod kontrolou a zatím nic neudělal tak bych tomu dala tak měsíc.. Nikdy nevíš co může udělat, i když je teď malej" odpověděla a zase se věnovala Kuramovi, kterej si to začal užívat "Děkuju.. Tak já jdu" řekl jsem vzal jsem Kuramu a šel do lesa.. Pokud mě někdo bude chtít najít bude vědět, že jsem tu začal jsem si s Kuramou hrát jako s nějakým štěnětem ..

Pak mě pustil a znovu se mi omluvil. ''Sasuke, jsi si vědom co způsobuješ?!'' ''...'' mlčel a zíral na mě. ''Kdyby se Kea rozhodl.... Konoha je zničená! Není zkrocený a Naruto mi jen pomáhá! Mezi námi nic není! Chápeš to ksakru?!?'' vyjekla jsem na něj a zírala jsem na něj. ''jo...'' zamyslel se. ''Omluv  mě. Mám být v aréně'' zvedla jsem se a odešla i s Keou který přihlížel pryč.

Pořád jsem si hrál na louce s Kuramou, když se na mě přiřítil Konohamaru s těma dvěma.. Kurama se asi taky trochu lekl.. "Klid" řekl jsem a sedl jsem si pod strom a sledoval jak si hrají s Kuramou .. Po chvíli přišel Kiba s Akamaru.. To je tu nějaká sešlost, že se nás tu sešlo tolik? řekl jsem si v duchu.. Kiba si přisedl ke mě a nechal Akamarua aby běžel za Kuramou.. 

Rozhodla jsem se že půjdu za zvukem štěkotu. Běžela jsem tam i s Keou za zády. Byli tam tři prcci, Kurama, Akamaru, Kiba a Naruto. Přistoupila jsem k ním. ''Hoj smím se k vám přidat?'' usmála jsem se a pohladila Keu.

Aibu mi utekla. Už zase. Mám takový dojem, že jí to všechno trápí. Nechal jsem ji jít.

Po chvíli přišla i Aibu "Jasně, proč bys nemohla" řekl jsem a usmál jsem se.. Pustila Keu a sedla si k nám .. "Tak co ?" Zeptal jsem se, protože pořád nevypadala moc dobře.. Ti tři po chvíli odešli na misi a ti tři menší si hráli pořád.. Doufám, že budu už moct chodit na mise.. "Mimochodem Aibu .. Můžou venku zůstat jen měsíc.. pak by toho na ně bylo moc říkala Bábi Tsunade" ještě jsem dodal a čekal na odpověď Aibu

''Sasuke se pokoušel se mi omlouvat. Jak jsi odešel, sbalila jsem si věci a vrátím se do mlžné. Na tohle fakt nemám. A ano. Já vím. Kdysi mi to říkal kámoš...'' řekla jsem a pousmála se. Naruto na mě prosebně zíral ale já prostě nemohla zůstat v Konoze. Musím se vzdálit... Kdyby se cokoliv pokazilo, byla bych první na ráně já... Ještě půl hodiny jsme si povídali a já uznala, že by bylo dobré se jít najíst. Myslím že děcka byla taky hladová. ''Pojďme na rámen'' hodila jsem jen tak z fleku. Narutovi a dětem se rozjasnili oči. ''Platím'' usmála jsem se a vyšli jsme do města.