SasuNaru - Tábor pro Genniny

Návrat s ní nebo bez?

Sasuke- Tučně (Miw)

Naruto- Normál (Viky)

Sakura- Podtrženě (Viky)

Aibu- Kurzíva (Miw)

Sklopila jsem hlavu a začala jsem plakat. ''Musím...'' řekla jsem a šla si zalézt do spacáku. Otočila jsem se zády k ohni a koukala jsem do lesa. Naruto si klekl přede mě. ''Já vím že musíš... Ale to co jsi kvůli mě utrpěla...'' ''nemohu umřít Naruto. Nic mě nezabije. Tohle je nic oproti tomu, co jsem si kdysi prožila. Je mi sice 14 ale prožila jsem toho víc než si kdo umí představit. Chápu že tě to trápí, ale nemusí. Protože to vážně nic není. Navíc bys měl vědět jednu věc...'' Odkryla jsem pásku a ukázala mu jakési náhradní oko. ''Vážně mi nic není. Jen o tom nesmí nikdo vědět'' nechápavě na mě zíral a já plakala ještě víc. sedla jsem si, abych mu viděla do očí. Otřel mi slzy a objal mě. Sasuke musel očividně žárlit když to viděl. ''Dobře...'' řekl, pustil mě a pousmál se.

Nechal jsem už Aibu být.. Pochopil jsem, že jí nepřemluvím.. Sedl jsem si k Sasukemu, protože mi přišlo, že žárlil.. "Nepomůže nic.. Je rozhodnutá.. " řekl jsem potichu Sasukemu.. Ten vypadal taky, že je totálně v háji.. Bože.. To se nemůže chvíli nic nestát ? V duchu jsem nadával, protože se furt něco děje.. "Jdu na chvíli dál" řekl jsem a odešel kousek dál do lesa .. Teď potřebuju být sám.. Začal na mě mluvit Kurama.. Sedl jsem si a začal jsem si s ním povídat.. Teď bych vypadal jak magor, kdyby mě někdo viděl..

Povídala jsem si s Keou o svém odchodu. Taky mě přemlouval k návratu do Konohy ale já vím, že to není dobrý nápad. Nemohla jsem usnout. Přemýšlela jsem nad dalším útěkem ale Sasuke by se zhroutil. Šla jsem si k němu sednout. ''Promiň...'' omluvila jsem se a on mě objal kolem ramen. ''Vrať se s námi... prosím'' ''Vím že tě to ničí... ale nemohu...'' ''proč'' ''protože jsem pro Konohu příliš nebezpečná. Protože mám v sobě víc síly jak ty a Naruto dohromady. Proto...'' Opřela jsem si o něj hlavu a zadívala jsem se do ohně.

Povídal jsem si s Kuramou o všem možném, když jsem se vrátil ti dva se objímali... "Půjdu do Konohy napřed.. Nepotřebuji spát.." řekl jsem a začal jsem si sbírat věci "Aibu, je mi jasné, že tě teď nemá smysl přemlouvat, když nechceš, ale nezapomeň v Konoze jsi vždy vítána" Objal jsem jí a vyrazil směr Konoha..

Naruto se se mnou rozloučil a chtěl odejít. ''Hej Naruto!'' otočil se a podíval se na mě. ''Prosím nechoď. Chci tu zůstat s vámi. Ne jen s ním'' usmála jsem se a on se vrátil. ''Tak fajn. Ale pamatuj. V Konoze jsi vždy vítána'' Sasuke se usmál a posadil si Naruta vedle sebe a taky ho objal. Ale pevněji jak mě. Kluci se objali navzájem a mě vše docvaklo. Zvedla jsem se a šla si sednout pod nedaleký strom. ''Pojďme se na chvíli vzdálit'' ozval se mužský hlas. ''Gaara?'' ''Přesně. Pojďme'' Zvedl mě a odvedl si mě o kousek dál. Udělal písečnou bariéru. ''Více soukromí'' Usmál se a naklonil se blíž.

Byl jsem rád, že mě Aibu zavolala zpátky.. Potom jen někam odkráčela s Gaarou.. Bude v bezpečí.. Seděl jsem tam se Sasukem a sledovali jsme oheň, který pomalu dohoříval.. Budu muset pro dřevo.. Vztal jsem a šel do lesa, ale prvně jsem přikryl Sasukeho, který už usínal.. Došel jsem zpátky posadil jsem se na svoje místo a sledoval dál oheň..

Gaara mě políbil. Když se odtáhl, oba jsme se usmáli. ''Víš, že tě mám rád'' ''a víš ty, že já tebe taky'' Objali jsme se a Gaara mě pak poslal do tábora. Rozloučili jsme se a oba jsme odešli. Sedla jsem si vedle Naruta. ''Už spí jo...'' ''je hrozně špatnej z toho, že se nevrátíš...'' zesmutněla jsem při pohledu na jeho bezbranné ležící a spící tělo. ''A ty určitě taky...'' Naruto jen kývl. ''vrátí se'' slyšela jsem Keu mluvit s Kuramou. ''Kurama říká'' ''že se vrátím. Půjdu s vámi'' ''Vážně?'' kývla jsem a pousmála se. ''Nedal by to i přes to, že si mě skoro nepamatoval. Musím tam být s ním ikdyž jsem nebezpečná a mladší...'' Naruto se usmál a objal mě. ''Děkuju'' zašeptal mi. ''Já děkuju''