Wild and free

508 62 3
                                    

Louis

Celý večer jsem proseděl v baru a odmítal nápadníky, které za mnou Niall vodil. Velmi mě to unavovalo. Ale plusem bylo, že jsem ani jednou nepomyslel na Harryho. Tedy až do doby, kdy jsem opilého Nialla cpal do taxíku. Vzal jsem ho ke mně domů a uložil ho na gauč v obýváku. Raději jsem mu k ''posteli'' připravil kyblík, bylo mi jasné, že by to k záchodu nestihl. Na stůl jsem dal prášek na bolest hlavy a sklenici vody.

Celý rozlámaný jsem se vypravil ke svému pokoji, ale ještě předtím jsem se rozhodl zkontrolovat Harryho. Opatrně jsem otevřel dveře k pokoji pro hosty a vešel. Sedl jsem si na postel a ve tmě zašmátral, jen abych se dozvěděl, že tam není. Rozsvítil jsem lampičku na nočním stolku a pohlédl na prázdnou postel. Oči se mi zaplnily slzami a ztěžkla mi hruď. Nadechl jsem se, abych zahnal všechny slzy. Mohlo mi být jasné, že půjde s Nickem k němu domů. Nechtěl jsem ani myslet na to, co tam s ním dělal. Mermomocí jsem zadržoval slzy, ale snažit se bylo zbytečné a já se po pár minutách rozplakal, obklopen jeho krásnou vůní.

Harry

Mé probuzení bylo snad to nejpříjemnější za poslední dobu. Ležel jsem na boku a Nick byl natisknutý na mých zádech. Protáhl jsem se a otočil se na něj. ,,Dobré ráno.'' pozdravil jsem ho a on mě tvrdě políbil. ,,Dobré.'' otočil se, aby mohl zkontrolovat čas na digitálním budíku položeném na nočním stolku. ,,Je deset hodin, Harry zlato, jdi udělat snídani.'' přetočil se na druhý bok a opět zavřel oči. Pokroutil jsem nad ním hlavou. I přes to, že se mi nechtělo, z vyhřáté postele jsem vstal a šel do jeho kuchyně udělat snídani. Nebo jsem se o to alespoň chtěl pokusit. 

V jeho lednici jsem našel hodně zeleniny a sýr, proto jsem se rozhodl udělat šopský salát. Z malé přihrádky jsem vytáhl ještě zálivku na salát a všechny ingredience smíchal dohromady. Vytvořené dílo jsem rozdělil na dva talíře a nesl je zpátky do ložnice. ,,Jídlo.'' zvýšil jsem hlas, abych ho probral z jeho polospánku. ,,Výborně. Teď se otoč a odnes to zpátky do kuchyně, protože do postele tě s jídlem nepustím.'' zamračil se na mě a já protočil očima, ale přece jsem se otočil a talíře donesl na stůl v kuchyni. 

,,Víš o tom, že protáčení očí je neslušné ?'' zamumlal nevrle, zatímco se usazoval ke stolu. ,,Tak pardóón.'' protočil jsem znovu očima, ale to jsem k němu byl otočený zády, takže neměl šanci to vidět. ,,Teď si sedni a jez.'' pokynul mi hlavou k židli. Posadil jsem se a vidličkou si nabodával kousky zeleniny. Jeho nálada byla vážně hrozná, ale přikládal jsem to tomu, že je ráno a on prostě vykročil špatnou nohou z postele. 

Možná, kdybych si těchhle signálů všiml dříve, nemuselo se vůbec nic stát a já mohl být šťastný.

...

Tak jo, vím že přidávám hoooodně pozdě, ale prostě jsem trošku na tohle pozapomněla :D. Začala jsem číst hodně knih do školy a prostě jsem zapomněla, že sama jednu knihu píšu. No, teď už by měly díly vycházet pravidelně. Budu si je předepisovat ve škole...Budu se snažit :D přííísahám :'D

Enjoy.

Memories -Larry Stylinson-Kde žijí příběhy. Začni objevovat