Memories -Larry Stylinson-

I will kill you

,,Co se děje ?'' vykřikl vyděšeně Liam do telefonu, když jsem zařval, že toho hajzla zabiju. ,,Pamatuješ si na Nicka ? No, Louis znovu skončil v nemocnici a hádej kdo za to může ! Takže ho jedu minimálně zmlátit a doufám, že mi pomůžeš !'' už jsem ani nedržel telefon v ruce, teď ležel položený na sedadle spolujezdce. ,,Pokud jde o Louise, tak to ti samozřejmě pomůžu, jen mě musíš vyzvednout.'' požádal mě a já hovor se souhlasnou odpovědí ukončil.

Po pár minutách jsem zastavil u Liamova domu a stačilo jen chvilku počkat, než se z domu vyřítil a nasedl do auta. ,,Ahoj zlato.'' nahnul se ke mě a políbil mě. ,,Řekneš mi, co se stalo ?'' přikývl jsem a zhluboka se nadechl, načež mě Li chytil za ruku a palcem mi začal dělat uklidňující kolečka na kůži. ,,Harry a Louis už se zase pohádali, kvůli Nickovi samozřejmě...no a Louis se obrátil na alkohol. Když mi volal, říkal, že je mu totálně špatně a po chvilce upadl do bezvědomí, okamžitě jsem volal sanitku a v nemocnici zjistili, že se otrávil alkoholem a skoro zemřel. Naštěstí ho zachránili.'' můj hlas se chvěl, chtělo se mi z toho všeho brečet. Liam naštěstí pochopil a stáhl si mě k sobě. Pevně jsem kolem něj obmotal paže a po chvilce se stačil uklidnit. ,,Jedeme ?'' narovnal jsem se a nastartoval, Liam pouze přikývl a prokřupal si prsty na rukou.

Vyjel jsem na cestu k Nickovu bytu a cestou se psychicky připravoval na to, co mělo přijít. Když už jsem zastavoval před Nickovým bytem, byl jsem znovu v ráži. Vystoupili jsme z auta a postavili se ke vchodovým dveřím. Zazvonil jsem na zvonek a počkal, dokud se z reproduktoru neozval Nickův hlas. ,,Prosím ?'' zaznělo a já už jen při zvuku jeho hlasu zaskřípal zuby. ,,Ahoj Nicku, tady Liam. Mohl bys prosím sejít dolů ?'' promluvil Liam, jelikož já měl moc práce s ničením mých zubů. Nick musel být určitě zmatený, když zaslechl Liama, s kterým nemluvil už alespoň půl roku. 

,,Já se tady trošku schovám. Nechci, aby mě viděl hned.'' zašeptal jsem a zády narazil na část dveří, která se neotevírá. Myslím, že díky tmě a tmavému oblečení budu alespoň trochu krytý. Po chvilce čekání jsem zaslechl kroky na schodech a následně se otevřely dveře, ze kterých ale nikdo nevyšel, určitě nechtěl, aby mu prochladly tlapičky. Primadona. ,,Ahoj Liame, tebe jsem už tak dlouho neviděl.'' myslím, že ho chtěl obejmout, protože Liam ucouvl. ,,Hele, nejsem tu kvůli nějakému kamarádíčkování. Jsem tu kvůli Louisovi.'' odkašlal si. ,,Panebože, už zase z něj někdo přišel dělat chudáčka ? Hele co se stalo, stalo se. Stejně si většinu vymyslel.'' zasmál se Nick a v tu chvíli jsem to už nevydržel. Vyletěl jsem zpoza dveří, chytil Nicka pod krkem a odvlekl ho až ke stěně, na kterou jsem ho přimáčkl. ,,Tak poslouchej ty hovado...My všichni tady víme, jaká si svině a co všechno si provedl Louimu. Je mi jasný, že jsi už o něm Harrymu stihl navykládat miliony lží, ale věř, že on nebude mít vymazanou paměť navždy. Jednou si vzpomene !'' zavrčel jsem mu do obličeje. ,,Ale to už bude stejně pozdě.'' vysmál se mi do obličeje. 

,,Já tě zabiju !'' vykřikl jsem a vrazil mu největší silou, kterou jsem v sobě našel pěstí do obličeje. Liam mě od něj okamžitě odtáhl, protože mu bylo jasné, že by se to strhlo v pořádnou rvačku, kdyby to nechal zajít dál. ,,Radil bych ti držet se ode mě dál chlapečku, jinak neskončíš dobře.'' pronesl s rukou přitisknutou na nosu, ze kterého tekla krev. ,,Já se tě nebojím ty hajzle.'' zasyčel jsem, ale to už mě Liam vlekl ven. ,,Jo a vyřiď Louisovi, že se s Harrym úžasně šuká.'' 

...

Sama se divím, že jsem to vydala včas XD i když se mi totálně nelíbí, jak jsem ten díl napsala, ale přepisovat už to nebudu. Omlouvám se za chyby.

Enjoy.