Faith Pohled.
Fredo si mě vzal do náruče protože jsem sama nemohla chodit.Ze všeho toho stresu jsem omdlela.
Justin Pohled ;
Zase jsem se neudržel,jsem jako sopka která pořád vybuchuje.Zasekl jsem se ve chvíly když mi řekla že je těhotná.
Sám miluju děti a pocit že jsem nějaké zabil je opravdu hrozný.
,,Ty pičo jedna bílá!" Fredo se neudržel a křičel na celé auto spoustu nadávek typu:Kundo bílá,zasranče jeden bílej.
Prostě se neudržel.Faith bere jako sestru a to že by mohla potratit ho ničí.
Neudržel jsem se a dal jsem silnou ránu do volantu.Plastový kousek odletěl a Já se trochu uvolňil.Normálně bych si zakouřil ,ale nemůžu protože je těhotná.
Před mýma očima se tyčil obrovským nápis ,,Hospital''.Auto jsem zaparkoval co nejblíž vchodu a Fredovi jsem otevřel dveře aby mohl vynést Faith ven. Dálkově jsem zamknul a po jeho boku jsme vešly společně do nemocnice.
Fredo zavolal sestřičku která se při pohledu na Faith zděsila,nejspíš ji musela znát.
Dala ji na lůžko s kolečky a převezla ji pryč.
Faith Pohled:
Všude se ozývalo tolik znáné pípání a do očí mě udřelo ostré světlo.Na moment jsem oči zavřela a hned jsem je zase otevřela.Uviděla jsem tolik známé místo.
Nemocnice.
,,Je vám dobře slečno?" Uslyšela jsem vedle sebe hlas sestřičky která se na mě usmívala div jí pusa neupadla.
,,Je to lepší.'' Chtěla jsem se usmát, ale místo toho se můj obličej podivně skřivil.
,,Vaše dítě je v pořádku,ale další taková akce a může zemřít.''
Děkovně jsem se na ni usmála a bříško jsem pohladila.
,,Zavolám vašeho přítele.'' Zvolala než jsem jí stihla odpovedět byla pryč.
Justin POHLED:
,,Můžete dál pane.'' Řekla sestra a ukázala na mě. Dost jsem se divil že nechce vidět Freda.
Opatrně jsem otevřel dveře a následně jsem tiše vklouzl do pokoje.Můj zrak se upínal na Faith která si hladila bříško a usmívala se.
Posunul jsem blíž ale podlaha zavrzala,což zapříčinilo že se na mě podívala.
Její pohled se změnil.Dívala se na mě jako by měla zvracet.Jakoby ně chtěla zabít,rozsekat,namlýt a pohřbít zaživa.
,,Já..' Než jsem stihl cokoliv dřív promluvila ona.
,,Justine Já nepotřebiju žádnou tvou omluvu nebo slib který stejně nedodržíš.Nepotřebuji to a nechci to.Můžeš jít.Zůstanu to jen Já a Derek''
,,Derek?" Sedl jsem si na židly.
,,Ano bude to kluk a datum jeho narození vychází na jméno mého dědečka Dereka.'' Nad tou vzpomínkou se usmála.
,,Nádherný." Těším se až Já busi vybírat jméno pro své dítě.
,,Víš co jse..'' Než stihla promluvit skočil jsem jí do řeči.
,,Fait.Počkej nemluv Já to chci dokončit.Je mi strašně moc,moc,moc líto co jsem udělal.Jsem namyšlenej egoista,který vůbec nepřemýšlí.Moc se omlouvám když pomyslím na to že bych ublížil svému dítěti tak mě to uvnitř strašně žere."
,,Omlouvám se.'' Vydechl jsem a hlavu jsem sklopil dolů.
Cítil jsem objetí,když jsem zvedl zrak uviděl jsem její útlé tělo jak objímá to mé.Chytl jsem jí svými pažemy a vtáhnul jsem si ji do klína.
,,Omluva přijata.'' Šeptla mi do ucha a bradu si dala na moje rameno.
ČEKAL JSTE TO NĚKDO ? :3 Já teda ne,ale v hlavě se mi rýsuje nový plán a čekejte že Justin nebude dlouho tak hodnej.
Néjaký hezký Koment ? (Ivanko!) >3
