S rozumem v koncích

16. kapitola

Všichni jsme stáli jako opaření. Čekali jsme hodně, ale tohle teda ne. A vůbec se mi nelíbily ty urážky a skryté hrozby. Vůbec.
„Takže najednou jsem hloupé Zlaté trio, ale v Prasinkách se div neudávili snahou si nás získat," ozval se Harry.
„Označení Zlaté trio je hloupé," poznamenala s úšklebkem Pansy.
„No my si ho nevymysleli," zvedl ruce na obranu Harry.
„Pšššt! Pery, jaké kletby z tvého dětství mají na mysli?" ozvala jsem se.
„Já to nechci říkat," kuňknul Pery.
„Podívej. Teď půjdeme za Snapem a McGonagallovou a ti se taky budou ptát. Určitě ti bude příjemnější to říct nám a my to pak přetlumočíme," vysvětlila jsem mu. Zuřila jsem, ale snažila jsem se na sobě nedát nic znát.
„Nám můžeš věřit," ozval se Blaise a přidřepl si k němu. Dopis mezi tím držel Draco a zkoumal ho.
„Já vím... No já neznám ty kletby. Některá prostě udělala, že se mi stáhl žaludek a já celý den jen zvracel a zvracel. Další mě na několik hodin oslepila. Jiná mi z každého kroku udělala krvavou lázeň. Prostě když jsem udělal krok, tak mi odněkud vytryskla krev. Jiná z každého nádechu udělala bolestivý proces. A tak podobně. Bylo jich moc. A samozřejmě mezi ně patří i dvě neodpustitelné," šeptal Pery, který se celou dobu třásl a díval se do země.
„Chceš mi, kurva, tvrdit, že tyhle věci na tebe aplikovali rodiče?!" velmi rozzuřeně jsem ze sebe dostala. A dočkala jsem se pokývnutí. „Já jim dám, že se my máme bát jich! To oni by se měli bát, co se s nimi stane, až se nám dostanou pod ruku. Jsem označována za nejchytřejší čarodějku této generace! Mám v hlavě asi tisíc kleteb, které jsou mnohem horší, než jsi pojmenoval, když pominu neodpustitelné...," téměř jsem vrčela.
„Já znám a umím udělat spoustu skvělých lektvarů, které určitě také dobře znáš," ozval se chladně Draco. Očividně byl taky mírně rozhozen, protože jeho maska nefungovala. Odkryl emoce. Rozzuřenost a šok.
„Och a já znám spoustu triků od mých brášků," zlověstně se zašklebila Ginny.
„Já znám triky mých rodičů," ozval se Blaise.
„A já mohu nabídnout škálu prapodivných předmětů," ozvala se Pansy.
„Má babička má taky slušnou zásobu velmi ošklivých věcí. Předmětů, lektvarů i kleteb," ozval se Neville.
„A já znám triky samotného Voldyho, a i když je normálně neschvaluji, jsem ochoten v tomto případě udělat výjimku," ozval se Harry.
Tak nějak to vypadalo, že jsme všichni rozzuřeni na vysokou úroveň. A všichni máme v zásobě pár nepěkných věcí a nápadů. Skvěle. Nebelvír si opět výborně rozumí se Zmijozelem. Ten vesmír se opravdu zbláznil.
„Měli bychom jít," ozval se Roger, který vypadal velmi odhodlaně. Všichni jsme přikývli. Vykročili jsme. Tedy všichni kromě Zmijozelů.
„Co je?" zeptal se Harry.
„Uvidí vás s námi. Budete mít problém," odpověděl Blaise.
„Myslíš, že si Nebelvíři nevšimli, že jsou k naší partě členové vaší koleje až prazvláštně ohleduplní a ochranářští?" zeptala jsem se ironicky a vzpomněla si, jak mě přednedávnem nějaký zmijozelský sedmák zachránil před kletbou od jednoho z Nebelvírů.
„Dobře, ale to jsou jen domněnky, teď to budou vědět," odvětil Draco.
„Ježiši! Pochopte, že je nám to absolutně ukradený, co si členové naší koleje pomyslí! Ať se třeba staví na hlavu! Ale my nedovolíme, aby se kvůli jejich zaslepenosti něco stalo Perymu! Nebo že by to mělo projít jeho parodii na rodiče!" rozzuřeně jsem odpověděla. Harry, Ginny i Neville projevili hlasitý souhlas.
„No dobrá, je to vaše volba," pokrčil rameny Blaise.
„Jo, když tak se na chvíli přestěhujem k vám. Snapeovi to vadit určitě nebude a vy to přežijete," pokrčila jsem na oplátku rameny já.
„To je výborný nápad," ozval se Draco s výmluvným pohledem mým směrem a já zrudla. A všichni ostatní se začali nepokrytě usmívat. Už jsem ho chtěla proklít, když jsem si všimla, že to nepatrně zvedlo náladu i Perymu. A tak jsem se spokojila jen se zafuněním a rázovala jsem si to dál.
Celou dobu na nás padaly zvláštní pohledy od všech kolejí kromě Zmijozelů, kteří nám poměrně jednoznačně dávali najevo, že naše veřejné uznání našeho přátelství schvalují. Jen kdyby věděli, co k tomu vedlo.
„Pane profesore, to jsme my," zabušila jsem na dveře a ozvala se. Dveře se otevřely, a tak jsme všichni vešli. Beze slova jsme mu podali dopis, který si pečlivě několikrát přečetl.
„Tak tím pádem už chápu, proč jste se rozhodli prozradit. Zavolám profesorku McGonagallovou a pana ředitele. Posaďte se."
„Pane profesore? Mohla bych poprosit o čaj pro Peryho?" ozvala jsem se.
„Ale jistě," odvětil a vcukuletu měl Pery před nosem šálek čaje. Mezitím už Snape předal zprávu a čekal s námi. Bedlivě nás zkoumal pohledem až do chvíle, než dorazila McGonagallová a Brumbál. Podal jim dopis. McGonagallová se zatvářila pobouřeně. Brumbál nedal nic znát. Jen v očích se mu přestalo třpytit. Což vypovídalo o všem.
„Je mi to nemilé, ale musím se zeptat. O jaké kletby se jedná?" zeptal se Brumbál. A všichni najednou jsme se dali do vysvětlování.
„Počkejte. Jen jeden," zarazil nás Brumbál. A tak se dal Blaise do vysvětlování. Pověděl vše, co nám svěřil Pery, který se mi stále choulil u boku.
„Pane řediteli, všiml jste si jejich výrazů?" ozval se Snape. Nechápala jsem.
„Ano. Jsou rozzuření, odhodlaní a nic, co jim řekneme, je neodradí. Nemám pravdu?" zeptal se a zaměřil se na nás.
„My ještě nemáme žádný plán, pane. Jen jsme si pověděli, co můžeme nabídnout," pokrčil rameny Harry a nezatvářil se ani trochu provinile. Ach ty roky praxe.
„Promyslete to moudře, jsou mocní," ozvala se poprvé McGonagallová a já byla v šoku, že nám nikdo nic nevymlouvá.
„Upřímně se zeptám. Jsou mocnější než Voldemort?" zeptal se opět Harry. Všichni jsme se na něj překvapeně podívali. „No co je? Voldemort je dost mocný, a přesto jsem mu už šestkrát unikl, a pochybuju o tom, že to budu já, kdo umře v našem souboji. A pokud nejsou mocní jak on, tak je levou zadní zmáknete i vy," dořekl.
„Ne, Harry. Nejsou mocnější. Ale jsou o poznání prohnanější," odpověděl Brumbál zamyšleně.
„No jo. Ale oni nechodili do Zmijozelu a my máme na své straně tři členy zmijozelské koleje. To hraje v náš prospěch," ozvala jsem se.
„A dva skoro členy naší koleje," podotkla Pansy s významným pohledem na mě.
„Takže to všichni víte? O Harrym a slečně Grangerové?" zeptal se nadšeně Brumbál. Až příliš nadšeně.
„No jo, víme. A tady Hermiona nám slíbila, že si Moudrý klobouk nasadí, jakmile Peryho dostaneme z jeho rodiny, dá se říct," ozval se Neville.
„Tak to abych ho přinesl," pronesl Brumbál a už byl pryč. Já jsem koukala s otevřenou pusou. Harry pobaveně.
„No ty se moc nesměj! Jestli si ho dám na hlavu, tak ty taky!" sekla jsem po něm pohledem. On jen pokrčil rameny.
„Profesorko? Vy nás nezastavíte?" vrátila jsem se k mé původní domněnce.
„Ne. Jak řekl ředitel. Nemá to cenu. Stejně to uděláte. Ale přeji si, abyste nám dali vědět, až se do toho pustíte. Chci, abyste nás zasvětili do vašeho plánu," odpověděla rozladěně McGonagallová.
„Přejeme. Chceme," opravil ji Snape.
„Slibujeme," slíbili jsme jednohlasně. A v tu chvíli už přichvátal Brumbál s tím příšerným kloboukem v ruce. Zasténala jsem. Harry se uchechtl.
„Dámy první," oznámil.
„A nezapomeň, že veškerá konverzace bude probíhat nahlas!" připomněla Pansy.
Odevzdaně jsem si sedla a nechala si Moudrý klobouk posadit na hlavu, kde se probudil k životu.