Kapitola 12

359 34 9
                                    

Povalil mě na postel a políbil mě na krk. "Chceš si hrát?" Zeptala jsem se a přitáhla si ho k sobě za zlatý řetěz. Jen se usmál.

Přes oční víčka mi do očí svítilo slunce. Otočila jsem se na druhou stranu a protáhla se. "Koblížku?" Zašeptala jsem mu do ucha. Chudáček. Musel být utahaný. Zívl a podíval se na mě. "Tak přece jen to nebyl sen." Usmál se a dal mi pusu. "Co budeme dělat dneska?" Sedla jsem si na postel ve spodním prádle a zvědavě se na něj koukala. "Co navrhuješ?" Zeptal se. "Nákupy!" Zajásala jsem a přiblížila se ke Koblížkovi. Zasmál se. "Žertuješ, že ano?" "Ne." Řekla jsem dlouze a pohladila ho po bradě. "Když si to tak moc přeješ..." Sedl si na postel, pískl a vstal jen v boxerkách. Já se jen v pozdálí chechtala a divila se, jak je tohle všechno možný. "Jdeš?" Otočil se a mrkl na mě. "Jasně." Vyskočila jsem z postele a polonahá kráčela jeho vilou. Někdo zaklepal, Joker svolil vstoupení a ze dveří se vynořil postarší chlapík. "Ano pane?" Podíval se na mě, ale když Joker zavrčel a výhružně se koukl, odvrátil zrak. "Nachystej auto a peníze." "Jak si přejete." Kývl a zabouchl dveřmi.
"Co si mám dát na sebe?" Zeptala jsem se. Neměla jsem tu nic, kromě svého roztraného spodního prádla a pár hader rozpletaných chemikálií. "Vydrž."

Omlouvám se strašně moc 😔 Mám toho teď moc a navíc mi dochází nápady... Nemám už ani náladu... A stejně to nikdo nečte....

"Would you live for me?" Kde žijí příběhy. Začni objevovat