Smykem zajel do zatáčky a s námi to škublo. Prudce zabrzdil. "Vystupujeme!" Vylezl z auta a protáhl se. Poté mi otevřel dveře a já vystoupila bosa. "To byla ale jízda!" Zajásala jsem a skákala do vzduchu. "A to je teprve začátek..." Prohrábl si vlasy a chytl mě za ruku. "Tak pojď." Táhl mě dál do temnoty. Chvíli jsme šli nějakou tmavou chodbou až jsme došli ke dveřím. "To je celý tvůj dům takový bludiště nebo jen ten vstup?" Řekla jsem a omotala si pramínek ještě vlhkých vlasů kolem prstu. "Nekecej a běž." Otevřel mi dveře a poté do nich sám vstoupil. "Proč to máš tak složitý?" "Co mám složitý?" Zřejmě začal pochybovat že mluvím o jeho životě či co. "Ten bejvák." "Mám své důvody." Odskel. Nebudu se v tom dále rýpat... Zavedl mě nahoru po točitých schodištech do jeho ložnice. Byla to tmavá místnost a uprostřed byla velká, dvojlůžková postel s krásnými polštáři a povlečení. "Tak to si nechám líbit." Zakývala jsem hlavou na Jokera a pozvedla jsem obočí. Přišel ke mě blíže a svlékl si fialový kabát. "Pustíš mě k sobě blíž?" Řekl a rozepl si dva knoflíky na košili. Je tak úžasný. "Beru to jako ano." Usmál se a já mu usměv oplatila. Svlékl si košili. Zůstal na něm jen zlatý řetěz. Povalil mě na postel a políbil mě na krk.
Mám výčitky svědomí že píšu tak krátké kapitoly 😔 Promiňte 😩💕
ČTEŠ
"Would you live for me?"
Fanfic30. 3 - #593 ve FF! 30.9 - #726 ve FF! 25.9 - #871 ve FanFikce! 26.9 - #696 ve FanFikce! ♡ "Dobrý den, doktorko." Řekl. Můj pohled směřoval jen na něj. Na jeho oči, na jeho psychopatický ale přesto krásný úsměv. Na tu osobu, které jsem se tak bál...
