Kapitola 6

333 34 2
                                    

Procházela jsem se ulicemi Gothamu. Byly takové zatuchlé a tmavé jako odjakživa. Nic se nezměnilo. Možná jen to, že se teď více vraždí. Ale myslíte si že to někdo řeší? Právě že ne. Pokud nikdo nepošle k zemi policistu, kněze nebo dokonce i starostu, všem je to jedno. Každý den se zavraždí minimálně jeden člověk. Jeden nevinný člověk.
Dorazila jsem za uličku kde je můj oblíbený stánek s občerstvením a hledala po kapsách peněženku. "Dobrý večer Harleen." Usmál se na mě starý ale milý pán který mi vždycky chystal teplou kávu. Byl to zřejmě můj jediný přítel na Gothamským ulicích. "Dobrý večer pane Jonessi." Oplatila jsem mu úsměv. "Co to bude dnes? Ne, počkat." Zarazil se. "Nechte mě hádat. Káva?" Zasmál se a já s ním. "Jako obvykle." Vstal ze židličky a šel uvařit kávu. Já mezitím opět prohledávala kapsy. Koukala jsem se snad všude. Do kabátu, do halenky, všude. "Ten psychouš mi snad ukradl i peněženku..." Šeptla jsem si pro sebe nacož se dědoušek otočil mým směrem. "Už jsem nahluchlý." Řekl a zasmál se. "Musíš mluvit hlasitěji." "Říkala jsem si to pro sebe, nemějte starosti." Odpověděla jsem a ještě jednou se koukla do kapes. Nic v nich nebylo. "Víte pane Jonessi, já. Já jsem asi ztratila peněženku." Řekla jsem hlasitě. "To je nadělení. Takže to kafe si asi musíte dát zadarmo." Usmál se na mě. "Přeci ho nebudu vylévat." Podal mi hrníček. "Jste tak dobrosrdečný. Přála bych si, abych taky byla..." Povzdechla jsem si a usrkla si kávy. "Vždyť jste, Harleen. Na, tu máte na cestu." Řekl a podal mi koláček. "Ne, to je v pořádku. Najím se doma." Usmála jsem se něj a podstrčila mu koláček k ruce. "Tak dobrá. Uděláme obchod." Šibalsky se zasmál. "Když si ten koláček nevezmete, už kolem mého stánku ani neprojdete. Hmm?" "Zajímavá nabídka. Nu dobrá. Když na tom tak trváte." Vzala jsem si koláček a přičuchla si k němu. Krásně voněl. "Nemůžu se dočkat až ho sním. Děkuji moc." Zasmála jsem se. Chvíli jsme si povídali dokud jsme oba nevypili svůj šálek kávy. "Už je docela hodně hodin. Zítra jdu zase brzy do práce." S těmito slovy jsem odešla domů.

Tahle kapitola byla docela klidnější 😊😂 Snad nevadí 😊💕

"Would you live for me?" Kde žijí příběhy. Začni objevovat