I Hate You! I Love You!(ff Ross Lynch)

7.

Jen klid...hlavně klid a nebreč, to je jediná věc, kterou můžeš udělat. Mluvilo na mě moje svědomí. ,,Co tady děláš?" zeptala jsem se ho. ,,Přišel jsem si popovídat" řekl arogantně a usmál se na mě. Samozřejmě taky arogantně. ,,Není o čem" odsekla jsem a odemkla dveře. ,,Ale notat, Sor...dlouho jsme se neviděli..určitě se něco změnilo" chytl mě za ruku a otočil si mě k sobě. ,,Pusť" zavrčela jsem. ,,Copak se s tebou děje? Jsi nějaká nepříjemná" uchechtl se. Přitáhl si mě blíž, takže jsem mu narazila do hruďi. ,,Prosím...ublížil jsi mi dost a víš jak to dopadlo...nechci to zažít znova" zašeptala jsem a začali mě pálit oči. ,,To je minulost, Sorscho...nesmíš v ní žít" usmál se a pohladil mě po tváři. ,,A vůbec...co tu děláš? Nemáš být v Anglii?" zeptala jsem se ho. ,,Mužů přijet na návštěvu nebo ne?" zasmál se. ,,Jasně za chvíli tam.....co ty tady děláš?" vylezl z baráku Alex a díval se na Nicka pohledem zabijáka. ,,Přijel jsem se podívat za Sor" podíval se na něj a pustil mě. ,,Nebudu ale rušit...přijdu někdy jindy a hodíme pár slov" mrkl na mě Nick a odešel. ,,Jsi v pořádku? Udělal ti něco a...jak vůbec ví, kde bydlíme?" zeptal se nechápavě a mračil se. ,,To bych taky ráda věděla" koukala jsem směrem, kterým odešel. ,,Nemám tu zůstat? Měl jsem jít k Rikerovi ale jestli chceš tak..." nabídl ale já zavrtěla hlavou. ,,To je dobrý, zvládnu to." Nic už neříkal, jen pokrčil rameny a odešel. Když jsem vešla dovnitř, do nosu mi udeřila vůně parfému. ,,Isabella" zavrčela jsem a šla si do kuchyně pro jabklo. Tu holku bych nejradši něčím majzla po hlavě. Je to neskutečná, s prominutím, děvka. Je s Alexem jen kvůli penězům a to je jeho problém. Naši jsou docela bohatí a Alex to dává až moc najevo. Je na jedný z nejlepších univerzit. Ještě k tomu je soukromá. Abych byla upřímná, Alex je rozmazlenej. S takovými myšlenkami jsem se dostala do pokoje a hned si to namířila k posteli. Jediná věc, kterou budu milovat do konce života. Když jsem snědla jablko, ohryzek jsem hodila do koše a namířila si to do koupelny. Po rychlé sprše jsem vylezla a oblékla si kraťasi na spaní a triko. Zalezla jsem do postele i s notebookem a podívala se na nějakej film. Po dlouhý době vybírání filmu jsem se rozhodla pro film Na vlásku. Vlastně na pohádku. Když film skončil, šla jsem si do kuchyně pro něco k jídlu, protože jsem měla hlad. ,,On zas všechno sežral!" vykřikla jsem překvapeně. ,,Nenažranec" povzdechla jsem si a vzala si jogurt. Když jsem dojedla jogurt, vydala jsem se zpět do pokoje. Hned jsem si lehla a přemýšlela. Abych byla upřímná, přemýšlela jsem o úplných blbostech. Pomalu jsem začínala usínat, ale vzbudil mě zvonek. Protočila jsem očima a šla dolů. ,,Dobrý den...Sorscha Woods?" zeptal se mě pošťák hned jak jsem otevřela dveře. ,,Ano, to jsem já" přikývla jsem a měřila si ho pohledem. ,,Pro vás" řekl a podal mi puget rudých růží, které jsou mé nejoblíbenější. ,,Děkuju" řekla jsem nejistě a podepsala jsem mu nějaký papíry. V růžích byla nějaká obálka. Když jsem jí otevřela a vytáhla papír, který v ní byl, zůstala jsem stát s pusou do O. Bylo tam napsaný-Každý z nás má člověka, na kterého NIKDY nezapomene. A já toho svýho mám. Co to má znamenat!? Vešla jsem do baráku a růže jsem dala do vázy. Sedla jsem si a koukala na ty růže. ,,Jsem doma!" zařval Alex ale já ho ignorovala. Něco na mě mluvil a já nevěděla co. ,,Jsi v pohodě?" zamával mi rukou před obličejem a já si ho začala všímat. ,,Jo...jen...tohle" přikývla jsem a ukázala na růže. ,,Někomu se líbíš...no a?" pokrčil rameny. Podala jsem mu papír. ,,Každý z nás má člověka, na kterého nikdy nezapomene. A já toho svýho mám" přečetl to a koukal na to. Po chvíli se začal smát. ,,Čemu se směješ?" vyjekla jsem. ,,Ty z toho naděláš...někdo tě miluje" protočil oči a nechápavě na mě koukal. ,,To jo ale já NEVÍM kdo ten někdo je" řekla jsem mu naštvaně a na slovo nevím jsem dala důraz aby to pochopil. ,,Ouu, aha...tak to je jiná" přikývl a pak se na mě uculil. Chtěla jsem mu něco říct ale přerušil mě zvonek. ,,Jdi otevřít, já jdu nahoru" řekl mi a odešel. To si dělá srandu ne? Naštvaně jsem koukala směrem, kterým odešel. Zase zazvonil zvonek. ,,Vždyť už jdu" povzdechla jsem si a otevřela dveře. ,,Isabello" zavrčela jsem a koukala na ní vražedným pohledem.