I Hate You! I Love You!(ff Ross Lynch)

13.

Alex:
Je to už týden, co je táta mrtvý. Máma jela do NY, protože se musela nějak odreagovat. A, co se týče Sor, ta je pořád u sebe v pokoji. Táty smrt jí hodně ublížila. Měla s ním velmi dobrý vztah. Chodil s ní na výlety, jako malou jí bral do kina, hrál si s ní. Měla s ním lepší vztah než s mámou.
,,Sor? Nesu ti něco k jídlu," oznámil jsem jí, když jsem vešel do jejího pokoje. ,,Nemám hlad," řekla a dál se věnovala knížce. ,,Musíš něco jíst." Vzal jsem jí knížku a podal jí misku se salátem. ,,Řekla jsem, že nemám hlad," zamračila se na mě a hned na to jí zakručelo v břiše. ,,Tvůj žaludek říká něco jinýho," zasmál jsem se. ,,Fajn," protočila očima a začala jíst. ,,Povedl se ti," řekla s plnou pusou a já se usmál. ,,Jak ti je? Už je to lepší?" zeptal jsem se jí, když dojedla. Když jsem jí odvezl z nemocnice domů, psychicky se zhroutila. Sedla si vedle mě a pokrčila rameny. Začal jsem si hrát s prsty, jak vždycky, když jsem nervózní. ,,Bolí to," zašeptala a začala brečet. ,,Chybí mi, hodně mi chybí." Padla mi do náruče a já jí objal.

Sor:
Šla jsem po prázdné chodbě a mířila si to na hodinu biologie. Když jsem k ní přišla, z hluboka jsem se nadechla, zaklepala a vešla. Celá třída se na mě otočila a já zrudla. ,,Sor! To je mi přivítání...už jsem si myslela, že nepřijdeš," usmála se na mě a vazala si odemě úkol, který mi poslala Mal. Krátce jsem se na ní usmála a šla si sednout vedle mojí blonďatý kamarádky. Ta se na mě usmála a objala mě. Učitelka nám pustila nějaký dokument, kterému jsem nevěnovala pozornost. Když skončila hodina, odešla jsem na chodbu, kde mě dohnala Mal. ,,Už je to lepší?" zeptala se mě opatrně. ,,Trochu," odpověděla jsem jí. Došly jsme ke skříňkám, kde jsme potkaly Rosse. ,,Ten tu ještě chyběl," zavrčela Mal a skenovala ho pohledem. Nad tím jsem se musela pousmát. Mal byla vždycky ochranářský typ. ,,Co máme teď za hodinu? Nemůžu si ten rozvrh pořád zapamatovat," povzdechla si Mal. ,,Já mám matematiku, kterou nemáme spolu." Otevřela jsem skříňku a vytáhla z ní učebnici a sešit z matematiky. ,,Nevadí...nezajdeme do kavárny po škole?" zeptala se a já přikývla. ,,Dobře, zatím," usmála se na mě a já ji zamávala. Otočila jsem se a šla na hodinu.

Ahoj po dlouhý době😁
Moc se omlouvám, ale já prostě nestíhám 😓
Je toho na mě moc, ale pokusím se vydávat častěji, jelikož nebudu na intru a budu mít víc času 😁
Snad se kapitola líbila😀
Eliss ❤