Jak začít? Takže... jmenuji se Zora Navrátilová, je mi 17 let. Mám dva starší bratry. Robina a Alexandra nebo-li jak jim říkám já Roba a Sašu (Tu přezdívku nesnáší), oběma je 18 a jsou to dvojčata. Jak já bych chtěla mít svoje dvojče, ale bohužel ne...
,,No super první den na nové škole" řekla jsem si, když jsem se dívala do skříně a rozhodovala se co si vezmu první den do školy. ,,Dělej, máme tě dneska zavést do školy. Tak pohni" zařval na mě Robin. ,,Už jdu" zařvala jsem na z pátek. ještě jednou jsem si prohlédla mou skříň a nakonec si z ní vytáhla, protože bylo zimní období modré rifle, bílé tričko a černou mikinu. Když jsem se oblékla vzala jsem si mobil, který se válel na posteli a dala ho do batohu. Vyšla jsem z pokoje a zamířila si to do kuchyně. V kuchyni jsem si vzala vzala z ledničky svačinu a dala jí do batohu.
Nastoupila jsem do Robinova auta, ale musela jsem jít dozadu, protože u volantu seděl Robin a na místě spolujezdce seděl Alex. Jediná z nás tří ještě nemám vlastí auto a Alex musí jet v Robinovém autě, protože své auto má v opravně. . ,,Co ti tak dlouho trvalo?!" ,,No Alexi ty a Robin už na tu školu chodíte třetí rok a já tam jdu poprvé a navíc do druhého ročníku tak musím udělat dobrý dojem".
Robert zastavil na velkém parkovišti před dvoupatrovou budovou. Vystoupili jsme z auta. Mám tak moc hodné bratry, že vždycky, když je potřebuji někde zmizí.
No super pomyslela jsem si, když jsem vstoupila do budovy školy. Je to tu jako v bludišti. Šla jsem po dlouhé chodbě, na které bylo plno dveří a já musela najít dveře od ředitelny. V prvním patře ředitelna nebyla a tak jsem musela hledat v druhém patře.
Asi po třech minutách jsem dveře od ředitelny našla. Zaklepala jsem a už jen čekala kdy se z druhé strany dveří ozve dále, ale nic se neozývalo a tak jsem zmáčkla kliku od dveří, abych zkusila jestli jsou odemčené. Byly odemčené. Nakoukla jsem do ředitelny a uviděla sedět za ředitelským stolem postarší paní s červenými brýlemi. Nejspíš ředitelka. ,,Dobrý den" řekla jsem a zavřela za sebou dveře. Teprve teď jsem si všimla, že na jedné ze tří židlí před ředitelským stolem sedí kluk. ,,Sedni si" řekla a já ji poslechla. Podívala jsem se na toho kluka. Měl hnědé vlasy vyčesané nahoru a krásné šedomodré oči. Jelikož měl tričko s krátkým rukávem šlo vidět jeho tetování na levé paži. Byly to dva pruhy. ,,Takže první musíme vyřešit to vaše záškoláctví pane Blacku" řekla a podívala se na hnědovlasého kluka. ,,Co chcete řešit? Prostě jsem byl dneska za školou a co je na tom?" řekl a prohrábl si vlasy ,,jak co je na tom?!! Vždyť to není poprvé je to už snad po šesté, ale příště to tak nenechám ještě jednou vás nachytám venku, když bude doba vyučování a jste vyloučen z této školy" řekla a něco si zapsala nejspíš do kázeňského sešitu. ,,Můžete jít" řekla, kluk se na mě podíval a mrkl na mě. Když odešel, ředitelka převrátila pohled na mě. ,,Blacka máme vyřešeného" řekla si spíš pro sebe ,,Takže ty jsi ta nová, že?" ,,Ano" podívala se do nějakých papírů a pak se podívala na mě ,,Zora Navrátilová.Ano. Ano. No dobře pojďte za mnou" zvedla se ze židle. Vyšly jsme na tu dlouhou chodbu, které už mám hned první den po krk.
Vešly jsme do třídy, která byla jak jinak plná studentů. ,,Dobrý den" pozdravila je ředitelka a ukázala mi na volnou lavici úplně vzadu u okna. ,,Tam si sedni" řekla a odešla. Učitelka ještě nebyla ve třídě a tak jsem si šla sednout na své nové místo. Když jsem byla kousek od své lavice někdo mi podkopl nohy a já spadla na zem. ,,Neválej se tu" smál se mi blonďatý kluk s náušnicí v pravém uchu. ,,Ha ha ha" zasmála jsem se ironicky při zvedání ze země. Sedla jsem si na místo a vytáhla z batohu mobil. Bohužel jsem seděla za tím egoistickým blonďákem. Otevřely se dveře do třídy vešla asi tak dvacetiletá hnědovlasá učitelka s hnědýma očima a černými brýlemi. Nesla nějaké učebnice, které když došla k učitelskému stolu položila, vzala nějaký papír a šla ke mě ,,tady máš rozvrh hodin" Sáhla si do kapsy a vytáhla klíčky, které mi dal na ten papír ,,a taky klíčky od tvé skříňky, ve které už máš učebnice" poděkovala jsem jí. Ona se otočila a šla zpátky po cestě ji přes zadek pleskl ten blonďák a začal se smát ,,tohle není vtipné Kyle White" řekla přísně a jakmile došla k učitelskému stolu začala vyprávět látku, a když jsem se podívala na rozvrh tak do přírodopisu.
Když hodina skončila vytáhla jsem si z batohu sluchátka a nechala hrát hudbu. Pustila jsem si od Rachel Platten- Fight song. Není sice moje oblíbená, ale je hezká. Když písnička skončila ucítila jsem jak mi někdo sahá na vlasy. Ano na vlasy jsem docela citlivá. Otočila jsem se na toho dotyčného. Byl to kluk. Měl černé vlasy vyčesané nahoru a tmavě hnědé oči. ,,Máš hezké vlasy" ,,díky" vydala jsem ze sebe. ,,Já jsem Kevin Grey" představil se a teď jsem byla s představením na řadě já ,,já jsem Zora Navrátilová". ,,Můžu ti udělat dred?" zeptal se a začal mi něco dělat s pár pramenů vlasů ,,nee" vyjekla jsem a dala si všechny vlasy na stranu. ,,Tak copánek" řekl a podíval se na mě se psím kukučem a chtěl vzít další pramen vlasů. ,,No tak dob..." do řeči mi skočilo otravné zvonění ohlašovací konec přestávky a začátek druhé hodiny.
Dneska jsme měli šest hodin, naštěstí už všechny skončily a tak jdeme na oběd. Doufám, že tu vaří dobře, protože na mé minulé škole vařili přímo odporně.
Vešli jsme do žluto zelené místnosti plnou bílých jídelních stolů, židlí a hladových studentů. Dneska podle jídelníčku mají být špagety po milánsku. Mňam. Chtěla jsem si s táckem sednout k prázdnému stolu, ale uslyšela jsem svoje jméno a tak jsem se otočila tím směrem uviděla u stolu sedět samé kluky a Roberta s Alexem. ,,Pojď sem" volali na mě. Oni mě chtějí u sebe? Co se to s nimi děje? Sedla jsem si k nim a začala jíst. ,,Tohle je Jack Longman" ukázal na modrovlasého kluka s modrýma očima. ,,A tohle je kaktus nebo-li Tomas Gold" řekl a ukázal na kluka vedle mě. ,,kaktus?" ,,to je jeho přezdívka" řekl Jack a všichni se usmáli. Sice Rob a Alex jsou mí bratři, ale jejich kámoše jsem neznala. Tomas měl černé vlasy a tmavě hnědé oči. ,,A málem bych zapomněl tohle je Ryan Black" ukázal na posledního kluka a já si uvědomila, že je to ten z ředitelny. ,,Kluci tohle je naše sestra Zora". ,,Ahoj" pozdravila jsem se s nimi jednohlasně a pustila se zpátky do jídla.
Bohužel neumím jíst špagety, i když je to moje oblíbené jídlo měla jsem omáčku až na čele. Celou dobu jsme se u stolu smáli a smáli.
Rozloučili jsme se s kluky a jeli domů. ,,Máte supr kámoše" řekla jsem při jízdě a dál bylo ticho.
Ahojky. Tohle je další knížka. Chtěla jsem se vás zeptat jestli je dobrá a jestli bych měla napsat další díl. Jinak bych byla hrozně ráda za nějaký votes a ten komentář. Mám vás ráda :*
Jinak v úvodním obrázku vám představuji Zoru, kterou bude hrát Selena Gomez.
A takhle bych si představovala Ryana, jako Tylera Posey:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
