Změna je život

Malý ptáček

Pořád myslím na včerejšek. Já byla na rande s RYANEM! Bylo to vůbec rande? Určitě jo! Ale co, když ne?! Sakra! Moc o tom přemýšlím. Ale i tak to byl ten nejlepší den.

Co je dneska vlastně za den? Jsem pořád mimo z toho včerejška. Zvedla jsem se z postele a přešla ke kalendáři pověšeném na zdi. Už chybí jen čtyři dny do Aprílu. Oblékla jsem si modré rifle a bílé tílko. Sehla jsem se ještě pro vak s mobilem a mohla jít. V kuchyni jsem potkala Alexe ,,Dobré ráno Sašo'' úšklíbla jsem se a on mě spražil pohledem. 

,,Dobré...doufal jsem, že jsi na tu přezdívku zapomněla'' podotkl, ale to už jsem si to zamířila do garáže nastartovat svoje autíčko.

******
,,Jak uděláme teda ten apríl?'' ozval se Ben. S celou partou jsme se sešli po škole v bunkru a začali organizovat apríl.
,,No...já bych určitě využila ty nápady od Zory'' řekla Bára. A prohlížela si papír s mými nápady.
Parta dál probírala apríl zatímco já se dívala z okna na ten tajuplný les okolo bunkru a u toho přemýšlela nad Ryanem. Vážně ho miluju? Už to zase dělám! Proč vždycky, když mám kluka tak o nás přemýšlím a u toho pochybuju o tom jestli ho miluju. Přesně proto jsem nikdy nenavázala delší vztah než na týden...
,,Co na to říkáš Zoro?" vyrušil mě z přemýšlení Ben.
,,Co?...jo je to dobrý nápad" řekla jsem.
,,Co je s tebou?" zeptala se starostlivě Magda a posadila se vedle mě.
,,Teď se mi to nechce řešit" řekla jsem.
,,Dobře. Nám můžeš říct všechno, všichni budeme mlčet jako hrob" ujistila mě Aňa a já přikývla. Teď jsem se o tom vážně nechtěla bavit a už vůbec ne Před Benem a Kylem, který nás sice ignoroval a byl na mobile, ale i tak nechci riskovat, že to někde vyžvaní.

,,No...takže kdo půjde koupit myši, kondom, lubrikant, sliz a vajíčka?" zeptala se gabka a dívala se na mé návrhy.

Každý jsme si vybrali co koupíme a náš sraz byl u konce. Seslezla jsem z bunkru a šla se projít do toho lesa. Šla jsem po úzké stezce až jsem došla k malému potůčku ve kterém byla až průzračná voda. Bylo tu krásně. Čerstvý vzduch doplňoval krásnou vůni rostlin, smůly a jehličí. Usadila jsem se na velkém pařezu a zadívala se do dálky. Poletovali tu ptáčci, probíhaly srnky a srnci a všechno se zdálo být v pořádku.

,,Co tady děláš?" TY VOLEE! Poskočila jsem tím jak mě ten dotyčný vylekal. Otočila jsem se na Kyla a propálila ho pohledem.

,,Víš jak jsem se lekla?!"zvedla jsem se z pařezu a oprášila si špinavý zadek.

,,Promiň, ale ty jsi udelala to samé, když jsem tě viděl na mém oblíbeném místě" řekl a ukázal na pařez.

,,Tak já půjdu" řekla jsem a prošla kolem něho, když v tom mě chytil za zápěstí.

,,Ne to je dobrý klidně tu zůstaň" řekl a pobídl mě k pařezu.

,,Noo...tak dobře?" Řekla jsem nejistě. Sice bych tu chtěla ještě zůstat, ale ne v přítomnosti tohohle blba. Kyle si sedl na pařez, ale nespustil ze mě pohled. 

,,Posaď se" řekl a poklepal na místo vedle sebe. Chvíli jsem uvažovala o tom, že bych se otočila a prostě odešla, ale nakonec jsem si radši k němu přisedla. ,,Co vidíš" ukázal rukou na malého ptáčka, který se snažil vzlétnout. 

,,Stvoření, které se snaží vzlétnout" pokrčila jsem rameny. Proč ho to zajímá?! 

Kyle protočil panenky ,,Ne...zkus se do něj vcítit a řekni co vidíš".

,,Vidím....malého roztomilého ptáčka, který má velkou odvahu...nehodlá se vzdát a to, ani když ho to stojí život" svůj pohled jsem věnovala pouze ptáčkovi a nevnímala Kyla.

,,Já vidím malého ptáčka, který se snaží ze všech sil, ale stejně všechno posere" řekl a já přesunula svůj pohled na něj. Prohrábl si své blond vlasy a svůj pohled zabodl do toho mého. Zdá se mi to nebo se právě začal považovat za malého ptáčka?

,,Ne všechno se vydaří, někdy prostě nastane den blbec a nic se nedaří, ale tenhle ptáček na to nebere ohledy a nevzdá se, i když ostatní říkají, že je neschopný...ignoruje je a to se v dnešní době cení" Kyl se usmál a svým pohledem zabloudil k lesu před námi. 

,,Jsi zvláštní Zoro" pohled zase vrátil k tomu mému a já se ztratila v jeho očích.