Já jsem slavná,on je slavný[Marcus&Martinus] *DOKONČENO*

Kapitola 16

Otevřela jsem oči. Dívala jsem se na střechu altánku, kterou jsem ve tmě jen matně rozeznávala. Opatrně jsem se posadila. Marcus se zavrtěl, ale spal dál. Usmála jsem se a jemně, aby ho to nevzbudilo ho políbila na čelo.

Vytáhla jsem mobil, abych se dozvěděla něco víc o čase. Půl deváté večer. Čtyři zmeškané hovory, jeden on Jessie a zbytek od mamky. To zas bude doma kolotoč.

Zatřásla jsem Macem, abych ho vzbudila a obeznámila ho se situací. Pokýval hlavou, dal mi pusu a chytil mě za zmrzlou ruku. ,,Tak abychom už šli," prohodil a táhnul mě za sebou.

***

Nedokázala jsem ho pustit. Představa, že ho zase několik měsíců neuvidím byla horší než písenka z fyziky (a to už je co říct).

Při pohledu na Jessie mi bylo hned jasné, že ona má úplně stejný problém.

Naposledy jsem se postavila na špičky a Marcuse políbila. ,,Pokusím se přijet co nejdřív," pošeptala jsem mu a on mě za to silně objal.

,,Já vím," odpověděl a vzal si do ruky svoji tašku. ,,Do vánoc tě očekávám," mrknul a společně s Tinusem se vydali z letištní haly.

Jessie ke mně přišla a přehodila svou ruku přes mé rameno. ,,Někdy si říkám, že taková láska je utrpením."

Pokývala jsem hlavou. Nemohla jsem udělat nic jiného, než souhlasit.

***

,,Stop!" zařval režisér.

Bezva, pomyslela jsem si , co jsem pokazila tentokrát?

K mému překvapení však nepromluvil ke mně, ale k Jakubovi, mému hereckému kolegovi.

,,Kubo, měl by sis uvědomit, že ji miluješ a ona se ti pomalu poddává. Mare není člověk, který se nechá lechce, jak říláte vy mladí ,,sbalit" , ona začíná milovat..." odmlčel se, ,,dáme si pauzu."

Všichni se rozešli od své práce k stolům s občerstvením.

,,Ona se nenechá lechce sbalit," citoval režiséra Kuba a já se musela jeho přízvuku zasmát.

,,Tak má do jisté míry pravdu," bránila jsem jméno mé postavy.

,,Jak to myslíš?" zavrtěl uraženě hlavou.

,,Neříkej, žes tu knihu nečet?" vyjeveně jsem na něj hleděla.

On jen mlčky zatřásl hlavou. ,,Proč bych měl číst dívčí románky?"

,,O tom ta kniha vůbec není," odporovala jsem mu.

,,Ne? A proč v tom případě točíme tuhle scénu?"

Zavrtěla jsem hlavou: ,,Komu není rady, tomu není pomoci."

Ale za zlé jsem mu to neměla. Koneckonců, kdybych byla kluk, asi bych si Rudou královnu (knihu, podle které nyní točíme ten film) taky nepřečetla.

,,Vendy, Jakube," vyrušil náš z rozmluvy režisér, ,,dneska už můžete jít domů. Stejně by to už za nic nestálo."

Pokývala jsem hlavou a vytáhla z kapsy mobil, který zuřivě vybroval.

,,Ano Jessie?"

,,Už jsi skončila?" její hlas byl plný nedočkavosti.

,,Jo, už jo," usmála jsem se při představě, jak se teď samým štěstím třepe na místě.

,,Bezva, tak my tě s mámou vyzvednem," řekla a vypla hovor.

Pobrala jsem si všechny své věci a vyšla ven z budovy tahanic za sebou narvaný cestovní kufr.

Do vánoc chyběly necelé dva týdny, já konečně dostala volno z natáčení a mohly jsme se společně s Jessie vydat za našimi láskami.

Krátká kapitola, ale v podstatě mi jde jenom o to, aby jste se seznámili s Vendyinou novou ,,prací", natáčení filmu podle předlohy knihy Rudá královna (doporučuji). Snad se vám Jakub líbí...v příběhu ještě sehraje svou roli.

A teď trochu odbočím...

S mou BFF jsme se rozhodly založit společný účet veja_verca, na který společně píšeme fan fikci právě na Marcuse&Martinuse [,, Láska na druhou "] . Pokud byste měli zájem, podívejte se prosím... Byly bychom vám moc vděčné💜